Spotřebitelské ceny v březnu podle prvního odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 2,7 procenta, což je více, než se očekávalo. Oproti únoru šly nahoru o 0,1 procenta. Hlavním viníkem jsou potraviny, jejichž zdražování se promítlo i do cen v restauracích, bistrech a dalších gastronomických službách. Naopak směrem dolů celkový vývoj korigovaly ceny pohonných hmot. Další vývoj podle ekonomů ovlivní americká cla a případná evropská odveta. Ta zároveň ještě více ztíží rozhodování centrální banky o nastavení úrokových sazeb.
Předběžný odhad inflace za březen nechal za sebou předpovědi analytických pracovišť i jednotlivých ekonomů. „Tržní konsensus i prognóza České národní banky (ČNB) očekávaly 2,6 procenta. Inflace tedy zůstává jednu desetinu nad prognózou centrální banky, stejně jako tomu bylo v únoru. Náš odhad březnové inflace činil 2,4 procenta,“ zhodnotil analytik Komerční banky Martin Gürtler.
„Hlavním překvapením oproti našemu odhadu jsou rychle rostoucí ceny potravin. Ty při zahrnutí vývoje cen všech nápojů a tabáku v březnu meziměsíčně vzrostly o výrazných 0,8 procenta, zatímco my jsme očekávali jejich mírný pokles. Spotřebitelské ceny potravin tak pravděpodobně dále odskočily od vývoje odpovídajících cen potravinářských výrobců,“ dodal. To by podle něj znamenalo, že se na růstu cen výrazně podílely obchodní marže prodejců. Meziročně ceny potravin vzrostly o 5,9 procenta.
„Na scénu se vrací vaječná krize – cena vajec minulý měsíc vzrostla o 9,3 procenta. Přispělo také sezónní zdražení brambor. Obvykle přichází později, letos však do inflace zasáhlo už v březnu,“ konstatuje hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Mohlo by vás zajímat
Ceny energií inflaci brzdily
Vyšší růst cen pomohly kompenzovat energie, jejichž ceny v březnu naopak klesly, a to o 1,3 procenta – především zásluhou zlevnění pohonných hmot. Ty se meziměsíčně snížily o 2,5 procenta díky nižším cenám ropy. „Cena ropy Brent klesla v únoru o 5,1 procenta a v březnu o další 3,4 procenta,“ uvádí Marek.
Tempo růstu cen služeb – dlouhodobě jeden z hlavních rizikových faktorů sledovaných ČNB – v březnu mírně zvolnilo. Přesto zůstává jejich dynamika vysoká. V březnu služby meziměsíčně zdražily o 0,2 procenta a meziročně o 4,5 procenta (v únoru o 4,7 procenta).
„Aktuální data o inflaci příliš povzbudivě nevypadají. Souhrnný meziměsíční cenový růst o 0,1 procenta lze sice v březnu považovat za ‚normální‘, jeho struktura je ovšem tentokrát značně nestandardní. Směrem dolů jej výrazně stahují energie, což je samo o sobě dobrá zpráva, ale zároveň to znamená, že jiné kategorie musely zdražovat více, než je běžné. Po očištění o energie činí meziměsíční inflace 0,3 procenta, což už tak pozitivně nevypadá,“ komentuje hlavní ekonom Investiky Vít Hradil.
„Velkou roli sehrály potraviny, což v březnu nebývá běžné. Z pohledu celkových inflačních tlaků to však není důvod k velké nervozitě, protože ceny potravin jsou notoricky volatilní. Ve zdražování ale pokračují také služby, a to navzdory konci zimní turistické sezóny, kdy obvykle dochází ke zlevnění rekreací. Na podrobnější rozbor si budeme muset počkat do zpřesněného odhadu, nicméně už teď se zdá, že sektor služeb zůstává z inflačního pohledu problematický. ČNB tak podle nás rozhodně neudělala chybu, když na posledním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny,“ uzavírá Hradil.
Další vývoj je nejistý, hlavně kvůli clům
Kam míří spotřebitelské ceny dál? „V dubnu potravinová inflace kvůli vyšší srovnávací základně z loňska zpomalí, ale vzhledem k mnoha faktorům – jako špatné počasí, nižší úroda, legislativní změny či nemoci – budou právě ceny potravin nadále tlačit inflaci nahoru,“ říká analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Velkou neznámou je vliv americké obchodní politiky. Analytici si zatím nejsou jistí, zda cla skutečně vstoupí v platnost, a pokud ano, jak dlouho zůstanou v účinnosti. Cla ve výši 25 procent na dovoz aut a 20 procent na ostatní dovozy z EU mohou výrazně zasáhnout evropský export a vést k odvetným opatřením, což by dále zvýšilo ceny. Na druhou stranu se dá očekávat nárůst dovozu čínského zboží do Evropy, což by mohlo naopak působit protiinflačně. Potenciální celní válka by zároveň omezila ekonomickou aktivitu a negativně dopadla na hospodářský růst.
„Pokud skutečně dojde k zavedení plošných cel, očekáváme, že vlivem slabšího hospodářského vývoje budou inflační tlaky ve střednědobém horizontu slábnout. Česká i evropská ekonomika jsou totiž na vývoz do USA mnohem více závislé než na dovoz z Ameriky. Evropský trh by se navíc mohl stát odbytištěm velkého množství čínského zboží, což by také významně tlumilo tlak na růst cen,“ míní Martin Gürtler z Komerční banky.
Kam se vydají úrokové sazby?
Vývoj inflace má přímý dopad na nastavení úrokových sazeb. Jak vyplývá ze zápisu březnového měnového zasedání ČNB, banka se nadále obává napjatého trhu práce, příliš dynamického růstu mezd a vývoje na realitním trhu, kde rostou ceny nemovitostí i nájmů. ČNB proto v březnu ponechala své základní sazby beze změny – repo sazba zůstala na úrovni 3,75 procenta – a udělala v procesu snižování sazeb pauzu. Ačkoliv, jak zaznělo ve stanoviscích bankovní rady, současné nastavení sazeb je nadále restriktivní.
Další rozhodnutí ČNB o sazbách se očekává v květnu a bude s velkou pravděpodobností ovlivněno i posledním krokem amerického prezidenta Donalda Trumpa, konkrétně zavedením nových či zvýšením stávajících cel na dovoz do USA.
