Předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy uložil devíti soudcům výtku za to, že včas nesplnili oznamovací povinnost podle zákona o střetu zájmů. O rok dříve jich bylo 11, před tím 13. Povinná oznámení se týkají činností, majetku, příjmů a závazků soudců. NS oznámení přijímá, uchovává a dohlíží nad úplností údajů v celé české justici. Statistiku ČTK poskytla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.
Soudci, kteří byli ve funkci k 1. lednu 2024, měli povinnost podat takzvané průběžné oznámení za rok 2023 nejpozději do 1. července 2024. Povinnost se vztahovala na 2988 lidí, splnili ji všichni, avšak 29 jich nestihlo zákonnou lhůtu. U některých opozdilců Angyalossy zohlednil například zdravotní důvody. Devíti soudcům či soudkyním nakonec uložil výtku.
Počet výtek rok od roku klesá. „Tento pozitivní trend lze přičíst tomu, že NS informuje soudce opakovaně o jejich zákonné oznamovací povinnosti před lhůtou pro podání průběžného oznámení a současně jim pomáhá formou osobních, e-mailových a telefonických konzultací,“ uvedla vedoucí oddělení střetu zájmů NS Ivana Zámečníková.
V roce 2024 zahájilo výkon funkce 121 soudců, kteří měli povinnost podat vstupní oznámení. Všichni ji splnili. Oznamovací povinnost v souvislosti s ukončením výkonu funkce v roce 2024 vznikla u 69 soudců. Drtivá většina už oznámení podala, případně k tomu podnikla kroky.
Mohlo by vás zajímat
NS také kontroluje úplnost oznámení. Setkává se s tím, že soudci kvůli úspoře času při vyplňování odkazují na různé jiné registry či soudní rozhodnutí obsahující zákonem požadované údaje. Takové oznámení je však neúplné. Údaje také musí být přesné, nestačí například jen přibližný odhad výše závazku či příjmu.