Krajský soud v Brně podle Ústavního soudu (ÚS) porušil práva oběti, když otčímovi za znásilňování uložil podmínku. ÚS ale verdikt nezrušil, poukázal například na svou limitovanou roli v systému dělby moci a koncepci trestního řízení. Dívce se otevírá možnost žádat od státu odškodnění. Pro budoucnost nález zdůraznil, že pokud soudy ukládají podmíněný trest za sexuální trestnou činnost, musí to důkladně odůvodnit, aby nepodrývaly preventivní funkci trestu. Soud při rozhodování nebyl jednotný, pět členů navrhovalo verdikt krajského soudu zrušit. V takové rozhodnutí doufal i advokát oběti Marcel Jurčaga.
„Plnění závazků státu na poli vyšetřování sexuálních trestných činů považuje ÚS za klíčové pro důvěru společnosti v trestní systém. Proto vyložil konkrétní povinnosti, které orgány činné v trestním řízení musí respektovat,“ řekl soudce zpravodaj Tomáš Langášek. ÚS také vybídl k „celosystémové promyšlené reakci“, která vytvoří odpovídající procesní prostor a nástroje pro ochranu a uplatňování práv poškozených v trestním řízení. Poškození nyní nemají právo podávat opravné prostředky. Je to ale úkol pro výkonnou a zákonodárnou moc, nikoliv pro soudní moc, plyne z nálezu.
Advokát doufal, že ÚS bude mít větší odvahu
Kauza vzbudila kritiku a protesty. Týká se muže odsouzeného za znásilnění a výrobu dětské pornografie. Otčím si nezletilou dívku natočil při intimním styku, poté ji skoro rok a půl až pětkrát týdně nutil k sexu. Před Okresním soudem ve Vyškově prohlásil vinu, Krajský soud v Brně tak už přezkoumával jen výrok o trestu. Původně uložené tříleté vězení podmínečně odložil na pět let.
„Doufal jsem v odvážnější rozhodnutí, které by zrušilo rozhodnutí Krajského soudu v Brně, k tomu nedošlo,“ řekl novinářům advokát Marcel Jurčaga. Případné odškodnění od státu za nesprávný úřední postup vnímá jako naprosto nedostatečnou satisfakci pro klientku. „Jsem s ní v kontaktu, vnímám, jak se k tomu staví, a prostě je to zcela nedostatečné,“ uvedl Jurčaga. Žaloba už je podaná.
Státní zástupce s rozhodnutím souhlasí
S rozhodnutím naopak souhlasí Nejvyšší státní zastupitelství jakožto vedlejší účastník řízení. „Navrhovali jsme v podstatě, aby ÚS rozhodl tímto způsobem. Rovněž jsme se domnívali, že krajský soud svým procesním postupem porušil právo poškozené. Zároveň jsme ale nebyli pro zrušení napadeného rozhodnutí, jakkoliv se s ním neztotožňujeme,“ řekl státní zástupce Michal Basík
Rozsudek už dříve nabyl právní moc. Na základě stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), se kauzou zabýval Nejvyšší soud, verdikt ale v dané procesní situaci nemohl změnit. Pouze konstatoval, že krajský soud porušil zákon a že podmínka je trestem nepřiměřeně mírným.
Mohlo by vás zajímat
Krajský soud bagatelizoval následky
Také podle dnešního nálezu byl postup krajského soudu zatížen řadou vad. Bez dostačujících podkladů krajský soud bagatelizoval některé následky trestné činnosti pro dívku, zatímco nadhodnotil okolnosti svědčící ve prospěch obviněného. Úvaha krajského soudu, podle níž dívka sama iniciovala sexuální kontakt s obviněným, byla nepodložená. Podobné úvahy podle ÚS posilují společenské stereotypy, zlehčují genderově podmíněné násilí a vystavují oběť opakovanému zraňování.
Se závěry nálezu se soudci krajského soudu a okresních soudů podle mluvčí krajského soudu Kláry Belkovové nejprve podrobně seznámí. „S ohledem na to, že jde o závazné plenární rozhodnutí, budou závěry nálezu při rozhodovací činnosti a ukládání trestu za sexuální trestné činy respektovat,“ sdělila.
Odlišné stanovisko k nálezu uplatnilo pět z 15 členů soudu, včetně kompletního vedení. Pod stanoviskem jsou podepsaní Josef Baxa, Veronika Křesťanová, Kateřina Ronovská, Lucie Dolanská Bányaiová a Daniela Zemanová. Domnívají se, že ÚS měl zrušit výrok o trestu. Nenarušil by tím ani koncepci trestního řízení, ani dělbu moci, ale naopak přispěl k jejímu respektování. „Krajský soud totiž vybočil z prostoru, který soudům pro ukládání trestu za posuzovaný trestný čin vymezuje ústavní pořádek i zákonodárce. Většina se ale rozhodla toto porušení pravidel dělby moci ponechat bez nápravy,“ stojí ve stanovisku.
