V Česku se začne více mluvit o tom, s jakou výplatou kdo odchází z práce. Větší otevřenost v mzdových otázkách žádá Evropská unie i čeští poslanci. Slibují si od ní srovnání platových rozdílů mezi muži a ženami i všeobecný růst mezd na zdejším trhu práce. Jenže pro řadu českých firem to bude šok. Šest z deseti zdejších zaměstnavatelů totiž zatím ani nezná skutečnou výši rozdílů v odměňování ve vlastních řadách. Zatímco velké pražské korporace se začínají na novinku pečlivě připravovat, průmyslové firmy v regionech často nešetří vztekem na její zbytečnost. Firmy s vysokými rozdíly v odměnách může jejich dorovnání vyjít i na miliony korun.
Žádné zákazy mluvit se svými kolegy o svém platu. Naopak zaměstnanci v rámci jednotlivých týmů vzájemně znají své platové ohodnocení a vědí, jak si stojí v porovnání s kolegy. Informace o tom, jakou mzdu mohou očekávat, se dozvídají i uchazeči o zaměstnaní, a to rovnou z inzerátu, jímž firma hledá nové kolegy. V rámci pololetních hodnotících pohovorů pak dostávají zaměstnanci informaci o tom, proč se jejich platové zařazení liší a co by měli udělat pro to, aby tomu tak nebylo. Takový přístup už roky funguje například v pražské developerské společnosti Central Group. Na českém trhu ale zatím rozhodně není standardem.
„Platová otevřenost klade vyšší nároky na manažery, protože musí členům svého týmu případné platové rozdíly mezi nimi jasně vysvětlit. To je přirozeně mnohem náročnější, než mít platy za tajemství a díky tomu s nimi ‚chytračit‘ a nabírat nové lidi za podstatně vyšší peníze anebo na platu nepřidat méně průbojným kvalitním lidem,“ upozorňuje výkonná ředitelka Central Group Michaela Váňové.
To jsou také důvody, které vedou zatím drtivou většinu českých firmy k tomu, že zaměstnance nutí o výši mezd mlčet. Ze zprávy veřejného ochránce práv vyplývá, že ustanovení zakazující zaměstnancům mluvit o výši jejich platu mají v pracovních smlouvách či interních předpisech tři čtvrtiny českých firem. Setkávají se s ním třeba i novináři, kteří si jinak potrpí na otevřenost. Doložky zavazující k mlčenlivosti o mzdě dává svým zaměstnancům do smluv například vydavatelství Economia, které vydává mimo jiné deník Hospodářské noviny.
Mohlo by vás zajímat
„Zaměstnavatelé si tímto způsobem chrání mzdovou politiku a brání možným konfliktům mezi zaměstnanci kvůli rozdílům v odměňování,“ vysvětluje zakladatelka advokátní kanceláře Sedlakova Legal Jana Sedláková.
Novela otevře zaměstnancům ústa ještě letos
Takové tajnůstkaření by ale mělo z Česka postupně zmizet. První část nových pravidel, která firmám zakazuje používat v pracovních smlouvách již zmíněné doložky o mzdové mlčenlivosti, by měla začít platit od léta. Poslanci ze sněmovního výboru pro sociální politiku totiž zákaz vsunuli do aktuální novely zákoníku práce. Tu poslanecká sněmovna schválila minulý týden.
Ještě mnohem přísnější soubor nových podmínek pak na podniky čeká příští rok v červnu, kdy vstoupí v účinnost evropská směrnice o transparentnosti v odměňování. Ta počítá například s tím, že by firmy měly povinně sdělovat předpokládanou výši mzdy uchazečům u pohovoru. Zaměstnanci také budou mít nárok na informace o tom, jak si jejich plat stojí v porovnání s kolegy. A od roku 2027 bude postupně podnikům nabíhat povinnost vydávat zprávy o rozdílech v odměňování, které u nich panují. Ministerstvo práce a sociálních věcí slíbilo, že komplexní novelu zákona zavádějící plně nová evropská pravidla pošle do připomínkové řízení ještě letos v létě.
Postupné zavádění novinek zaměstnavatelé kvitují. „Bude větší čas se na vše připravit, zjistit úskalí a dobře je zapracovat do návrhu zákona. Pokud toto byl ten cíl, tak je to v pořádku,“ říká členka představenstva Asociace malých a středních podniků a generální ředitelka společnosti Hofmann Wizard Gabriela Hrbáčková.
Lidé si budou závidět, varuje východočeský průmyslník
Dostatek času na přípravu bude v českých podmínkách rozhodně zapotřebí. „Spousta českých firem na to není připravená, mají z toho paniku,“ uvádí ředitelka pracovní agentury ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová. Jak nedávno ukázala analýza provedená poradenskou společností Deloitte, přípravy na spuštění nových pravidel zatím zahájilo jen 22 procent firem a čtvrtina ještě ani nemá představu, jak se na směrnici bude připravovat. Tři pětiny společností zároveň zatím ani neznají rozdíly, které v jejich vlastní mzdové politice panují.
„Mně to připadá jako další kravina, kterou se zabývá Evropská unie, přičemž jsou jiné aktuálnější věci, kterými by se měla zabývat,“ říká Kvido Štěpánek, majitel Isolit-Bravo. Firma se zhruba miliardovým obratem zabývající se především kovovýrobou a lisování plastů podniká v podhůří Orlických hor. „Pokud by to vedlo k tomu, že máme někde veřejně viditelný seznam výplat, tak to nepovede k ničemu dobrému, protože lidé si navzájem závidí,“ dodává Štěpánek.
Takové obavy jsou zejména v průmyslovém sektoru a ve firmách podnikající z mimopražských regionů poměrně běžné. Naopak pečlivě se na novinky připravují zejména nadnárodní korporace a firmy působící v Praze. „Nastavení transparentních pravidel ohledně odměňování si často vyžaduje jejich globální působení,“ vysvětluje specialistka na pracovní právo z advokátní kanceláře Nirris Lenka Gomez Tomčalová.
Na cestu k větší otevřenosti se už vydala například Česká spořitelna. „Mlčenlivost o mzdách po zaměstnancích nevyžadujeme již řadu let a nemáme pocit, že bychom v důsledku této změny museli řešit případy zaměstnanců nespokojených s výší mzdy u jejich kolegyň či kolegů. Samozřejmě nemůžeme vyloučit, že po vstupu směrnice v platnost budou zaměstnanci požadovat informaci o platu kolegů,“ uvádí mluvčí banky Filip Hrubý.
Zveřejňování výše platů může být pro firmy také výhodná. Podle personalistů na inzeráty s uvedenou výši mzdy reaguje více zájemců, než na ty, v nichž se mzda neuvádí. Central Group dokonce považuje mzdovou otevřenost za svou konkurenční výhodu na trhu práce. „Není výjimkou, že jsou u nás lidé zaměstnáni už několik desítek let. I díky tomu máme velmi stabilní a zkušený tým a naše firma se dlouhodobě umisťuje na špici prestižního žebříčku Top zaměstnavatelé,“ vysvětluje Michaela Váňová.
Srovnání mezd vyjde firmy na miliony
Podle expertů na trh práce ukážou nová pravidla na největší nešvary, k nimž na trhu práce dochází. „Bude to bič na ty, kteří platí hluboko pod úrovní trhu. Pomůže to podle mě také alespoň trochu vylepšit rozdílné postavení žen a mužů, co se týče výše platů,“ očekává Rezlerová z ManPowerGroup.
Podle dat Eurostatu jsou právě rozdíly v platech žen a mužů v Česku propastné a co víc, zhoršují se v čase. Zatímco v roce 2021 dostávaly české ženy v průměrně za hodinu práce o 15 procent nižší ohodnocení než muži, v roce 2022 to už bylo téměř 18 procent, což činilo v rámci Evropské unie třetí nejvyšší rozdíl. Větší platové rozdíly mezi pohlavími jsou už pouze v Estonsku a Rakousku. Celoevropský průměr je necelých 13 procent.
I to má povinný reporting rozdílů zaváděný evropskou směrnicí změnit. „Pokud se odhalí nerovnosti přesahující 5 procent, zaměstnavatelé budou muset přijmout odpovídající nápravná opatření, aby zajistili spravedlivější odměňování,“ upozorňuje Lenka Gomez Tomčalová. Pokud to neudělají, budou firmám hrozit sankce. Stanovení jejich přesné výše je na rozhodnutí jednotlivých států. Evropská směrnice jim ale doporučuje, aby pokuty stanovily procentem z obratu firmy. Za opakované porušení pravidel by pak hříšníkům mohlo hrozit odejmutí dotací nebo vyloučení z možnosti ucházet se o veřejné zakázky.
I bez pokut ale vyjde snaha srovnat rozdíly v platech firmy draho. „Trochu se toho obáváme. Bohužel podniky, hlavně ty malé, v tuto chvíli již nemají kde brát a může je to velice ohrozit,“ míní Gabriela Hrbáčková z Asociace malých a středních podniků. Řada českých firem totiž brala nižší platovou úroveň v porovnání se zahraničním za konkurenční výhodu, která jim pomáhala udržet byznys. „Určitá obava, že veřejné srovnávání mezd může vyvolat tlak na jejich plošné zvyšování, je mezi zaměstnavateli cítit,“ potvrzuje Gomez Tomčalová.
Náklady pro firmy znamená i samotná revize procesů a postupů tak, aby se na větší mzdovou transparentnost připravily. „Náklady spojené s implementací procesu měření tak, abychom vyhověli požadavkům směrnice se aktuálně pohybují okolo jednoho milionu korun,“ vyčíslil Filip Hrubý z České spořitelny. Banka s téměř 10 tisíci zaměstnanci patří mezi největší zaměstnavatele v Česku. Právě počtu zaměstnanců budou administrativní náklady na zavedení novinek úměrné. Například vedoucí oddělení HR společnosti SIKO Ondřej Rak je pro podnik jejich velikosti odhaduje v řádu nižších stovek tisíc korun. SIKO přitom zaměstnává zhruba tisíc lidí.
