Osm evropských směrnic, u kterých již uplynula transpoziční lhůta, chybělo České republice ke konci listopadu loňského roku převést do českého právního řádu. Šlo třeba o pravidla pro uznávání kvalifikací ze zahraničí nebo směrnice NIS2, která zavádí minimální standardy pro kybernetickou bezpečnost. Celkem musí Česko přijmout ještě sedmačtyřicet právních předpisů, aby dostálo svým závazkům. Podíl netransponovaných směrnic se pohybuje pod jedním procentem.
Zpráva vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok 2024, které se ve středu věnovali senátoři z Ústavně-právního výboru, se zabývá obdobím od 1. prosince 2023 do 30. listopadu 2024.
K tomuto období evidovalo Česko osm směrnic, kterým již uplynula transpoziční lhůta. Z toho šest směrnic bylo transponováno částečně. Dvě z nich připadají Ministerstvu průmyslu a obchodu a dvě Ministerstvu životního prostředí, po jednom pak Ministerstvu financí, Ministerstvu školství, Ministerstvu vnitra a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Tři z nich musí teprve předložit vláda, čtyři nyní projednává Poslanecká sněmovna a jednu Senát. Za nedodržení lhůt Česku hrozí v krajním případě i vysoké pokuty. Nyní musíme zaplatit 2,3 milionu eur (57,6 milionu Kč) za nesplnění závazků týkajících se směrnice o ochraně oznamovatelů. Minulý týden o tom rozhodl Soudní dvůr EU. Potrestal také Německo, Lucembursko, Estonsko a Maďarsko.
„Spolu s dalšími třemi zeměmi jsme byli jediní, komu se podařilo snížit transpoziční deficit,“ řekl senátorům zástupce Úřadu vlády, ředitel odboru kompatibility Dušan Uher. „To se projevilo i v počtu řízení pro porušení smlouvy,“ doplnil.
Mohlo by vás zajímat
Jde třeba o směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, směrnici o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, směrnici o podpoře energie z obnovitelných zdrojů, směrnici o uznávání odborných kvalifikací nebo směrnici NIS2, která se týká minimálních standardů pro kybernetickou bezpečnost.
Podle senátora Jana Holáska, který je v Senátu zpravodajem zprávy, je situace uspokojivá. „Podařilo se nám snížit deficit transponování směrnic do českého právního řádu,“ řekl. Jeho podíl nyní činí 0,7 procenta, přičemž hodnota nižší než jedno procento je podle senátora obecně považovaná Evropskou komisí za uspokojivou.
V současnosti chybí Česku přijmout celkem 47 právních předpisů, lhůta pro transpozici většiny z nich však ještě neuplynula.
Kromě směrnic potřebuje Česko přijmout také třiatřicet legislativ, kterými implementuje nařízení EU. U těch však neexistuje transpoziční lhůta, protože nařízení zpravidla začnou platit krátce po přijetí a mají přímou platnost.
Třiapadesát probíhajících řízení, dva rozsudky
Pokud jde o řízení kvůli neplnění závazků vůči EU, bylo celkově k 30. listopadu 2024 vedeno proti České republice 53 řízení, což je o 6 méně než předchozím roce. V rámci systému EU Pilot, což je relativně neformální řízení, které slouží k objasnění nesouladu, šlo o 14 řízení, což je oproti roku 2023 o čtyři méně.
K podání žaloby ze strany Komise vůči Česku došlo v jednom případě, a to kvůli chybné transpozici směrnice o posuzování přiměřenosti profesních zákonů. V jednom případě došlo k doručení žaloby ministerstvu spravedlnosti. Ta se týká směrnice o evropském zatýkacím rozkazu, kdy Česko podle Komise nesprávně převedlo pravidla pro výslechy podezřelých. V případu týkajícím se ochrany oznamovatelů Komise řízení ukončila.
Ve dvou případech týkajících se České republiky pak došlo k vynesení rozsudku Soudním dvorem Evropské unie, a to jednou kvůli legislativě týkající se odborných kvalifikací, jednou kvůli pravidlům pro členství v politických stranách. Pokud jde o první z jmenovaných, Uher uvedl, že Soud z velké části Komisi nevyhověl. „Ve zbytku bodů obžaloby jsou již kroky v legislativním procesu,“ řekl.
V druhém z případů porušuje Česko podle Komise unijní právo tím, že lidem bez českého občanství zakazuje členství v politických stranách. „Byli jsme odsouzeni, předpokládám, že ministerstvo vnitra zareaguje,“ řekl Uher.
