Česko musí zaplatit Evropské komisi (EK) pokutu 2,3 milionu eur (57,6 milionu Kč) za nesplnění závazků týkajících se směrnice o ochraně oznamovatelů. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie. Ten v dnešním tiskovém oznámení sdělil, že v souvislosti s touto směrnicí potrestal také Německo, Lucembursko, Estonsko a Maďarsko. Žalobu proti Česku podala EK v březnu 2023. „Za udělení pokuty je zodpovědná předchozí vláda, neboť lhůta stanovená EU uplynula v měsíci, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy, která zákon přednostně připravila a prosadila,“ reagoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek na síti X.

Místopředsedkyně předchozího kabinetu Andreje Babiše Alena Schillerová (oba ANO) na kritiku reagovala tak, že každý by měl začít od sebe. „Zůstávám s úžasem nad tím, že vláda vládne 3,5 roku a může za to předchozí vláda. Podíváme se na to, určitě se pak vyjádříme, ale myslím, že má každý začít od sebe. Oni jsou tady 3,5 roku…,“ řekla k Blažkově kritice Schillerová.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka k dotazu ČTK uvedl, že úřad pod Blažkovým vedením zřídil ke dni uplynutí transpoziční lhůty jako jediný v EU vnější systém pro oznamování protiprávních jednání již jen na základě tzv. přímého účinku směrnice. Vydal také metodiku pro veřejnoprávní subjekty a pořádal k problematice školení i konference. „S ohledem na relativní složitost tématu a délku legislativního procesu byly následně transpoziční zákony přijaty v době co nejkratší, kdy to bylo možné,“ zdůraznil.

Doplnil, že zástupci České republiky uváděli tyto i další okolnosti v řízení před Soudním dvorem EU. Evropská komise navrhovala uložit Česku pokutu ve výši 2,9 milionu eur, soud tedy zvolil sankci o 0,7 milionu eur (17,6 milionu korun) nižší. Proti rozsudku se nelze odvolat.

Mohlo by vás zajímat

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se jeho vláda snažila zrychlit přijímání evropské legislativy a vedlo se jí v tom. Při odletu na mimořádný evropský summit k podpoře Ukrajiny dnes Fiala podotkl, že se sankce týká i dalších zemí.

Situaci nechce premiér zlehčovat, protože peníze by se daly využít jinde, ale ani přeceňovat, protože ČR nevyčnívá. „Možná bychom se měli věnovat něčemu podstatnějšímu než si dávat pokuty, jsme v těžké době, tak si tuto poznámku dovolím,“ uvedl Fiala a zopakoval názor České republiky na opatření týkající se automobilového průmyslu. Důležité podle něj je, aby unie nedávala pokuty automobilkám.

Zakotvení ochrany oznamovatelů do právních předpisů jednotlivých států vychází z evropské směrnice z října 2019, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula v prosinci 2021.

V době podání žaloby Česko nemělo směrnici zavedenou ve svém právu, poslanci o ní stále debatovali. Evropská komise se proto rozhodla Prahu zažalovat. Sněmovna nakonec příslušný návrh zákona schválila v dubnu 2023 a Senát následně v červnu umožnil přijetí zákona tím, že návrh ani neodmítl a neupravil. Zákon o ochraně oznamovatelů nabyl účinnosti od 1. srpna 2023 nejprve pro velké firmy, od 15. prosince byla jeho účinnost rozšířena na firmy s více než 50 zaměstnanci.

Oznamovatelé protiprávního jednání jsou ze zákona chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Norma se týká nejen oznámení trestných činů, ale i závažných přestupků s horní hranicí postihu nejméně 100.000 korun. Zákon se nevztahuje na anonymní oznámení ve státní správě. Ochrana se podle zákona netýká jen oznamovatele, ale také osob jemu blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení.

Problémy se zaváděním směrnice měly i další unijní země. Pokuty musí zaplatit také Německo (34 milionů eur), Lucembursko (375.000 eur), Maďarsko (1,75 milionu eur) a Estonsko (500.000 eur). Estonsku navíc soud kvůli trvajícímu nevyřešení závazků stanovil ještě denní pokutu 1500 eur, dokud záležitost nenapraví.