Méně reportování a později. Evropská komise minulý týden vyslyšela volání byznysu i některých členských zemí a navrhla zjednodušení několika legislativ, které podle kritiků přinášely přílišnou byrokracii. Zatímco podle zástupce českých firem by zjednodušení mělo být ještě odvážnější, z druhé strany zaznívá obava o osekání ekologického přístupu.

„Je to krok dobrým směrem, ale Evropská komise měla být odvážnější. Nefinanční reporting by z našeho pohledu měl být dobrovolný, stejně jako celá taxonomie, tedy systém, kterým se definují zelené investice. V praxi způsobil obrovskou byrokratickou zátěž a způsobil řadu problémů, třeba obrannému průmyslu, který dnes Evropa zásadně potřebuje,“ hodnotí krok Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu ČR.

Odvolává se tak na dva konkrétní aspekty deregulačního balíčku: zmenšení rozsahu směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD) a směrnice o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic, známé také jako evropská taxonomie. Obě tyto legislativy cílí na větší informovanost ohledně negativních dopadů podnikání na životní prostředí či společenskou soudržnost.

Konkrétně v prvním případě legislativa vyžaduje, aby společnosti od určité velikosti zveřejnily informace o tom, co považují za rizika a příležitosti svého podnikání vyplývající ze sociálních a environmentálních problémů, a o dopadu jejich činností na lidi a životní prostředí. V druhém případě jde o reportování informací, díky kterým je možné zařadit podnikání do klasifikačního systému, který určí míru udržitelnosti. Dle té se pak mohou řídit investoři a banky, aby své peníze posílali do udržitelných projektů.

Mohlo by vás zajímat

Jen pro největší firmy

Evropská komise nyní navrhla, aby CSRD platila jen pro společnosti s více než tisíci zaměstnanci a ročním obratem nad 50 milionů euro, respektive aby pro menší firmy bylo reportování dobrovolné. Tím by podle tvrzení Komise vyjmula z rozsahu asi 80 procent firem a zaměřila povinnost jen na ty, kteří mají největší negativní dopad. Kromě toho posunuje platnost o dva roky a navrhuje zjednodušení nahlašovaných informací pro firmy, pro které legislativa stále platí. Snižuje se také podíl firem, pro které je povinné reportování související s taxonomií.

„Odhad Evropské komise, že její návrh ušetří firmám náklady ve výši 160 miliard korun a vytvoří investiční kapacity ve výši 1,25 bilionu korun, jen potvrzuje, jak moc EK předtím české i evropské firmy zatížila,“ míní nyní Jonák. Návrhy však ještě budou muset projít standardním legislativním procesem.

Zjednodušení se týká také takzvaného přeshraničního uhlíkového cla, známého také pod zkratkou CBAM z anglického carbon border adjustment mechanism. To má zajistit, že zatímco v Evropě budeme mít podmínky pro domácí ekologickou výrobu, budeme ze zahraničí dovážet levné neekologicky vyrobené produkty. Při dovozu se tak bude platit clo, které by mělo vykompenzovat uhlíkovou stopu zboží. To však znamená administrativu a reportování. I zde proto Komise navrhuje zmenšení rozsahu legislativy, která byla přijata v minulém funkčním období a v České republice nyní probíhá její implementace do právního řádu.

Legislativa by dle tvrzení Komise měla po zjednodušení platit jen pro asi 10 procent původně definovaných dovozců, přičemž by stále postihla asi 99 procent emisí. Kromě toho Komise slibuje také zjednodušení pravidel pro firmy, na které se CBAM má nadále vztahovat, a posílení pravidel, aby se eliminovalo riziko obcházení.

Obavy z obcházení pravidel

Komise deregulační balíček představila společně s novou iniciativou nazvanou Dohoda o čistém průmyslu. Obě iniciativy přitom jdou dvěma směry — na jednu stranu Komise deklaruje záměr i nadále dekarbonizovat a to, že neopustí své klimatické cíle, na druhou stranu osekává některé nástroje, skrz které lze cíle dosáhnout.

„Menší důraz na klimatické cíle je součástí celého návrhu Clean Industrial Deal, přestože Evropská komise tvrdí, že neustupuje ze svých závazků a nadále deklaruje například snížení emisí skleníkových plynů o 90 % do roku 2040,“ poukazuje Eva Pernicová z ekologického hnutí Duha.

Ta míní, že ačkoliv debyrokratizace je správná, je zároveň třeba, aby systém zabránil zneužívání pravidel ze strany podniků. „Vyvážit tyto požadavky je vždy náročné,“ uvedla.

Zmíněný deregulační balíček by měl být jen prvním krokem, Evropská komise by měla v následujících měsících představit i další iniciativy pro snížení byrokratické zátěže firem. Reaguje tak na kritiku ze strany průmyslu i třeba Draghiho zprávu, podle které je třeba firmám uvolnit ruce. Současně však zdůrazňuje potřebu přechodu na čistý průmysl.