Právní vakuum pokračuje. Poslanci a senátoři dostanou zatím zálohový plat a náhrady ve výši loňského měsíčního platu. Na účtech by zákonodárci měli mít peníze ve středu, uvedl sněmovní kancléř Martin Plíšek. Podobně Lada Faldynová ze senátního tiskového odboru uvedla, že Kancelář Senátu vyplatí členům horní komory zálohu na plat i náhrady v prosincové výši, a to se splatností 19. února. Řešení reaguje na pondělní rozhodnutí prezidenta Petra Pavla, jenž vetoval platovou novelu s letošním růstem platů vrcholných politiků o skoro sedm procent. O předloze mají poslanci znovu hlasovat na březnové schůzi. Soudci i státní zástupci mezitím dostávají platy dle loňského nálezu Ústavního soudu. To kritizuje ústavní právník Jan Kysela.
„Dal jsem pokyn k tomu, aby se poslancům za měsíc leden vyplatil zálohový plat ve výši měsíčního platu poslance za rok 2024,“ uvedl Plíšek. V loňské výši se podle něho budou do rozhodnutí Sněmovny a do účinnosti nového zákona vyplácet i náhrady. Kancléř uvedl, že záležitost konzultoval s dalšími ústavními institucemi a s ministerstvem práce a sociálních věcí. Rozhodnutí podle něho vychází z principu, že za odvedenou práci náleží odměna. Případný rozdíl by sněmovní kancelář doplatila v nejbližším výplatním termínu po účinnosti zákona.
Kancelář Senátu také postupovala podle Faldynové na základě doporučení ministerstva práce a sociálních věcí a postup koordinovala s Kanceláří Poslanecké sněmovny a řadou dalších dotčených institucí.
Současnou situaci kolem platů soudců a ústavních činitelů kritizoval pro Novinky ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela. Podle něj prezidentovo veto nic neřeší, pouze prodlužuje právní nejistotu. Soudci si navíc sami určují výši platů na základě loňského verdiktu Ústavního soudu, což Kysela považuje za problematické. Vadí mu, že Ministerstvo spravedlnosti se proti tomu nepostavilo. „Pro mě je to naprosto nepochopitelné. Soudci si řekli, že si budou bez ohledu na to, jestli máme, nebo nemáme zákon, vyplácet platy podle toho, co řekl Ústavní soud, a ministerstvo spravedlnosti jako ústřední orgán s tím nic nedělá. Jak je to možné? Z jakých peněz si to berou? Tohle popravdě vůbec nechápu,“ uvedl.
Mohlo by vás zajímat
Kritika prezidenta
Vrcholní politici lednové platy zatím nedostali. Čekalo se na účinnost platové novely. Pavel se ale neztotožnil s tím, jak se zákonodárci vypořádali v novele s nálezem Ústavního soudu, na který má přijatý zákon reagovat, a to zejména v souvislosti se stanovením letošních soudcovských platů. Soudcům a státním zástupcům by podle předlohy platy meziročně prakticky stagnovaly. Prezident kritizoval také zpětnou účinnost zákona, když se podle něho mají stanovovat platy veřejných představitelů už od začátku letošního roku.
O tom, že by vrcholní politici měli dostat do konce února zálohu platu podle loňské výše, psal v pondělí na sociální síti ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministerstvo práce má platový zákon na starosti. „Do konce února budeme chtít situaci řešit tak, že se vyplatí zálohy podle výše platů v minulém roce. O dalším postupu rozhodne Poslanecká sněmovna,“ uvedl Jurečka.
Sněmovna může prezidentovo veto přehlasovat hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy nejméně 101. Vládní většina má v dolní komoře aktuálně 104 hlasů.
Za špatné řešení označil prezident ve zdůvodnění svého veta i opoziční návrhy na zmrazení platů politiků. Jejich ponechání na loňské úrovni do konce roku 2029 neúspěšně prosazovala hnutí ANO a SPD.