Lidé v České republice včetně nepodnikatelů dosud nebyli informováni o povinnosti archivovat potvrzení o svých příjmech, protože taková povinnost zatím neexistuje. Nemusí tak být schopni unést důkazní břemeno, až budou správcem daně vyzváni k prokázání původu svého majetku, upozornila Komora daňových poradců v rámci připomínek k návrhu zákona o prokazování původu majetku. Komora rovněž navrhuje, aby správce daně ve výzvě poplatníkovi uvedl konkrétní seznam majetku, jehož původ má prokázat.

Kdyby by byl správce daně schopen vytvořit erudovaný soupis majetku poplatníka, nemusel by poplatníka vyzývat k prokázání příjmů, ale rovnou by ho zdanil na základě dokazování odpovídá Komoře ministerstvo financí.

Doložte, kde jste na to vzali

Podle návrhu zákona o prokazování původu majetku může být daňový poplatník v budoucnosti vyzván k prokázání příjmů, které použil ke zvýšení svého jmění, a to bez ohledu na to, kdy tyto příjmy skutečně obdržel. Přitom podle stávající právní úpravy nemá žádný daňový poplatník důvod mít k dispozici důkazní prostředky k příjmům, které mu plynuly v období, za které již nelze daň stanovit. O povinnosti udržovat dokumentaci k těmto příjmům dosud nebyl plátce daně nijak informován, popisuje  Komora daňových poradců současnou situaci všech, kteří platí v ČR daně, ale neshromažďují a nearchivují celý život potvrzení o příjmech nebo o zakoupených předmětech.

„Nelze tak vyloučit situaci, že nebude schopen z objektivních důvodů unést na základě výzvy správce daně své důkazní břemeno a bude mu tak doměřena daň, aniž by v jeho případě došlo v minulosti k daňovému úniku. Zároveň je třeba upozornit na skutečnost, že fyzické osoby-nepodnikatelé vůbec nemají povinnost archivovat příslušnou dokumentaci,“ upozorňují mimo jiné daňoví poradci.

Zákon by podle nich měl jednoznačným způsobem vymezit období, od kterého bude moci správce daně požadovat po daňovém subjektu příslušnou dokumentaci prokazující původ daného majetku. Podle důvodové zprávy se dokonce předpokládá, že „může dojít k dodanění příjmů, které fakticky nastaly v prekludovaných obdobích, avšak poplatník tuto skutečnost nedokázal správci daně přesvědčivě prokázat.“

Nedoložíte-li příjmy, doložte aspoň dobu jejich vzniku. (A není to totéž?) 

Ministerstvo financí, které návrh zákona o prokazování původu majetku předkládá, podle svých slov této námitce „částečně vyhovělo“ a předmětná ustanovení v návrhu změnilo. Jenže tato úprava na situaci nic nemění. Daňový poplatník sice nebude muset předkládat dokumentaci ke svým příjmům z doby, za kterou už nelze stanovit daň, avšak bude muset prokázat, že tyto příjmy v této době vznikly. Vyplývá to z komentáře ministerstva financí:

„Touto úpravou dojde k explicitnímu vyjádření skutečnosti, že pokud subjekt prokáže, že příjem vznikl v prekludovaném období, není povinen prokazovat žádné jiné skutečnosti, které se vztahují k těmto příjmům (tj. podrobnosti o jejich původu a vzniku), i přesto že byly obsaženy ve výzvě k prokázání příjmům,“ uvádí v odpovědi Komoře daňových poradců ministerstvo financí. „Toto pravidlo posílí právní jistotu daňových subjektů ohledně jejich postavení v situaci, kdy prokáží, že příjem vznikl v prekludovaném období. V takovém případě totiž dojde k prokázání požadovaných skutečností,“ domnívá se ministerstvo financí.

Přichází čas udavačů a anonymů

Jak dále uvádí Komora daňových poradců, návrh zákona o prokazování původu majetku vychází vstříc udavačům, anonymům a lidem, kteří věří, že jiní mají „utajené majetky“ získané zločinností, aniž by k tomu měli jakýkoli důkaz. „Návrh tak, jak je předložen, by mohl být zneužit pro podávání anonymních podání, obsahující tvrzení o ,údajném skrytém majetku poplatníka, na základě kterých by byl poplatník vyzýván k doložení příjmů. I v důvodové zprávě je uvedeno, že ,Pochybnosti správce daně ohledně rozdílu mezi skutečnostmi poplatníkem deklarovanými a faktickým stavem mohou vyvstat na základě informací, indicií nebo domněnek, které nemusí mít sílu důkazních prostředků, respektive důkazů, ve formálním smyslu´,“ uvádí Komora daňových poradců.

Ta proto navrhuje, aby správce daně měl povinnost vyzvat daňového poplatníka k prokázání původu pouze konkrétního majetku. „Navrhujeme proto stanovit explicitně náležitosti výzvy tak, aby výzva povinně obsahovala seznam majetku, který se k nárůstu jmění vztahuje, na základě čeho dospěl správce daně k závěru, že se jedná o majetek poplatníka, a výši a způsob ocenění tohoto majetku,“ předkládá komora svůj návrh.

Ministerstvo financí návrh komory zamítlo, aniž by reagovalo na obavu komory, že zákon budou využívat udavači nebo fantastové. Naopak, jak vyplývá z výše citované části důvodové zprávy i z odpovědi ministerstva financí, budou správci daně vyzývat poplatníky k prokazování původu majetku i na základě udání i těch poplatníků, kteří nabyli majetek legálně: „Pokud by byl správce daně schopen vytvořit erudovaný soupis majetku nebo jinak prokazatelně zjistit majetek a příjmy poplatníka, nemusel by poplatníka vyzývat k prokázání příjmů, ani by nemusel stanovit daň podle pomůcek, ale mohl by rovnou přistoupit ke stanovení daně na základě dokazování,“ píše v odpovědi na námitku komory ministerstvo financí.

Irena Válová