Nově schválený trestný čin činnost pro cizí moc zařadilo ministerstvo spravedlnosti v návrhu novely trestního řádu do katalogu trestných činů, u kterých může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu osoby. Trestní řád se má měnit s novým zákonem o odčerpání majetku protiprávního původu. Možnost odposlechů podezřelých z trestného činu činnost pro cizí moc vyžadovalo Nejvyšší státní zastupitelství zase v návrhu novely trestního zákona.
V souvislosti s tímto novým zákonem se má také změnit trestní řád. K jedné ze změn dojde v katalogu vyjmenovaných trestných činů, u který může policie z příkazu soudce nebo na návrh státního zástupce zavést odposlechy a nahrávání podezřelého. Tento katalog se má rozšířit o trestný čin „činnost pro cizí moc podle § 318a trestního zákoníku“.
Je-li vedeno trestní řízení pro zločin činnost pro cizí moc podle § 318a trestního zákoníku, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, má znít nově ustanovení trestního řádu.
Mohlo by vás zajímat
Navrhující ministerstvo spravedlnosti k tomu v důvodové zprávě neuvádí vůbec nic.
Změna trestního řádu v souvislosti s konfiskačním řízením je zde.
Účinný trestný čin činnost pro cizí moc připomínkuje ministr
Zavedení nového trestného činu činnost pro cizí moc už podepsal v rámci tzv. lex Ukrajina prezident republiky. O tom, jak se dostal do balíků zákonů lex Ukrajina trestný čin činnost pro cizí moc a jak došlo prostřednictvím lex Ukrajina ke změně trestního zákona, Česká justice rovněž informovala.
Souběžně s už prezidentem podepsaným trestným činem činnost pro cizí moc, stále probíhá v poslanecké sněmovně projednávání novely trestního zákoníku, odkud byl návrh na trestný čin činnost pro cizí moc pozměňovacím návrhem vyňat. Současně v návrhu ovšem zůstal a poslanci ho stále projednávají.
Že je nový trestný čin činnost pro cizí moc podpisem prezidenta a vydáním ve Sbírce zákon účinný a současně se návrh na tento trestný čin projednává ve druhém čtení ve sněmovně, nepředstavuje pro ministerstvo spravedlnosti ani pro poslance problém.
„Bude-li úprava v tisku 727 (lex Ukrajina – pozn. red.) přijata, bude se jednat o duplicitu k úpravě navrhované v tisku 861, a proto budeme iniciovat vypuštění novelizačních bodů, které se tohoto nového trestného činu týkají, z novely trestního zákoníku projednávané jako tisk 861,“ uvedlo pro Českou justici ministerstvo spravedlnosti na dotaz, jaký bude další legislativní postup (úplné stanovisko je dostupné zde).
Jenže zpravodajka návrhu změny trestního zákona poslankyně Helena Válková (ANO) při jednání ústavněprávního výboru uvedla, že bude chtít už účinné ustanovení novelizovat. Nikoli o vypuštění, nýbrž o novelizaci už účinného paragrafu veřejně mluvil také ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Pavel Blažek už ve sněmovně podal návrh na novelizaci ustanovení, které včera podepsal Petr Pavel.
Odposlech podezřelých chce státní zastupitelství
Jak uvedl ministr vnitra Vít Rakušan ve Sněmovně, zákon není namířen jen proti Rusku a přejí si ho všechny tři tajné služby. „A nebavíme se rozhodně jenom o Rusku, bavíme se o cizí moci, aby mohla spolupracovat s našimi občany, kteří předávají nějaké penzum informací a nejsou za to trestně postižitelní,“ uvedl mimo jiné ve dolní komoře při schvalování lex Ukrajina.
Změnu trestního řádu v souvislosti s činností pro cizí moc navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství v připomínkovém řízení ke změně trestního zákona, která je projednávána ve sněmovně a ke které předkládá připomínky ministr.
Podle připomínek NSZ státní zastupitelství vidí trestnost nového počínání s cizí mocí například při podpoře zpravodajské činnosti cizí moci. Bez odposlechů by nebyl postup proti podezřelým účinný. „Pokud totiž nebude trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc uveden ve výčtu trestných činů, v nichž může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, přestože jejich horní hranice trestní sazby nedosahuje nejméně osmi let, nelze vzhledem k charakteru jednání očekávat účinný postup orgánů činných v trestním řízení a efektivní postih,“ uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství (úplně stanovisko je dostupné zde).
Ministerstvo spravedlnosti státnímu zastupitelství nyní vyhovělo — v souvislosti s dalším novým zákonem — zákonem o konfiskaci majetku změnu uskutečnilo.
