Soudci a státní zástupci dostanou lednové výplaty tak, aby jejich výpočet odpovídal loňskému nálezu Ústavního soudu a nedošlo k právní retroaktivitě. Členové justičního grémia se kvůli tomu v pondělí sešli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Podle jejich přesvědčení a aktuální účinné právní úpravy nelze zvolit jiný postup než ten, který určil svým nálezem Ústavní soud. „V justici bude výplatní den 10. února z trojnásobku průměrné mzdy za rok 2023,“ potvrdil České justici předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.

Zatímco poslancům a dalším ústavním činitelům tak Ministerstvo práce a sociálních věcí výplaty „zabrzdí“ a čeká na podpis novely platového zákona prezidentem Petrem Pavlem, v justici se platy vypočítají odlišně. „Státní zástupci mají kolektivní smlouvy. U nich ani termín výplaty posunout nelze,“ uvedl prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Ten připomněl, že 25. února by měl Evropský soudní dvůr rozhodnout v případu jednostranného snížení platů soudců a státních zástupců v Litvě a v Polsku. „Jde o rozhodnutí, které se může stát primárním evropským právem. Prezident má na podpis zákona 15 dní a proto by myslím bylo vhodné na toto rozhodnutí počkat,“ míní Vávra.

Schůzky se kromě Šimky zúčastnil i prezident Soudcovské unie Libor Vávra, vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová nebo předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová.

Vedení Ministerstva spravedlnosti podle informací České justice návrh na zpětné výplaty akceptovat nechce. „My nechceme dávat žádné výkladové stanovisko,“ řekl k tomu oficiálně České justici náměstek ministra Karel Dvořák s tím, že zástupci justice v pondělí vedení ministerstva sdělili, že návrh na způsob ministerstva práce je pro ně právně neakceptovatelný.

Mohlo by vás zajímat

Do celé situace teď ještě může zasáhnout případné veto prezidenta Petra Pavla. Prezidenta k němu vyzvala nejen Soudcovská unie, ale i Svaz měst a obcí. Soudci dlouhodobě poukazují na to, že novela odporuje nálezu Ústavního soudu a pokud vejde v platnost, budou se soudci opět bránit žalobami. Starostové napadají pozměňovací návrh k odměňování zastupitelů a vadí jim také způsob, jakým byla novela projednávána. „Změny týkající se platů soudců byly součástí návrhu zákona, k němuž byl dodatečně připojen přílepek týkající se odměňování členů zastupitelstev. Takový postup SMO ČR považuje za nepřijatelný a v rozporu s principy transparentního legislativního procesu,“ uvedl SMO.
Časové hledisko projednávání zákona minulý týden ostře kritizovalo několik senátorů. „Považuji za naprosto nepřijatelné, co se stalo. Ústavní soud rozhodl zrušit koeficient od ledna a zaúkoloval zákonodárce, aby situaci vyřešili a to se nestalo. Ať se přijme co se přijme, půjde o retroaktivitu, je to neřešitelná situace,“ řekl na jednání ústavně-právního výboru místopředseda Michael Canov (SLK). 

Ministerstvo práce čeká na prezidenta

Ministerstvo práce minulý týden uvedlo, že nebude připravovat zvláštní řešení lednových výplat politiků, soudců a státních zástupců. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) věří, že se výplaty do konce února stihnou a výplatní termín se tak jen odsune. Jurečka do poslední chvíle věřil, že zákon Senát stihne schválit tak, aby ho prezident podepsal do konce ledna. Senátoři ale normu neschválili ani neposlali zpět do Poslanecké sněmovny. Prezident tak novelu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí lhůty pro projednání, tedy 16. února.

Novela stanovuje, že letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent, v dalších letech nejvýše o pět procent. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než jedno procento ve vazbě na verdikt Ústavního soudu, který zrušil loňské snížení platů soudců. Pětiprocentní omezení v příštích letech se na platy v justici vztahovat nemá.