České ekonomice se zřejmě nedaří tak špatně, jak slýcháme ze všech stran. A data, která nejnověji zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), naznačují, že se trochu zlepšujeme. Náš hrubý domácí produkt (HDP) po celý rok rostl mezikvartálně stejně či více, než v průměru Evropská unie či eurozóna. Nemluvě o největší ekonomice Evropy, Německu. To patrně míří do recese.
Loni naše ekonomika podle prvního odhadu statistiků vyprodukovala o procento více majetků, zboží a služeb než v roce 2023. Celoroční růst podpořila podle ČSÚ vyšší spotřeba domácností i vládních institucí. Naopak negativní vliv měly především nižší investice firem. Pokles zasáhl hlavně zpracovatelský průmysl.
„Rok 2024 se nesl ve znamení jen velmi opatrného ekonomického oživení, ovšem s přihlédnutím k okolnostem vlastně nedopadl tak špatně,“ hodnotí v pátek zveřejněná data hlavní ekonom finanční společnosti Cyrrus Vít Hradil. Na mysli má kupní sílu českých domácností, která se stále ještě zotavuje z vysoké inflace, což se týká hlavně nízkopříjmových rodin. Nákupní chuť domácností, která zůstává kvůli přetrvávající nízké investiční aktivitě firem hlavním tahounem českého růstu, tlačily dolů také přetrvávající úrokové sazby a svou tlumící roli sehrál podle Hradila také vládní konsolidační balíček.
„Největší mráz ovšem přišel ze zahraničí, hlavně pak z Německa, které se potýká z omezenou investiční aktivitou a klesajícím odbytem na některých klíčových trzích, hlavně pak v Číně. Celý náš region si navíc stále zvyká na novou, výrazně vyšší, hladinu cen energií, což komplikuje situaci hlavně některým průmyslovým odvětvím. Vzhledem k takto silnému protivětru tak růst o jedno procento lze považovat za uspokojivý výsledek, byť by si česká ekonomika po předchozích neutěšených letech zasloužila i dynamičtější odražení,“ dodává Hradil.
Mohlo by vás zajímat
V rámci Evropy jsme na tom dobře
Zajímavé je srovnání našich výsledků s výsledky dalších členských zemí EU. V posledním loňském čtvrtletí šla naše produkce, reprezentovaná HDP, oproti předchozímu kvartálu nahoru o 0,5 procenta a oproti poslednímu čtvrtletí 2023 o 1,6 procenta. Podíváme-li se na údaje vybraných zemí EU, které v pátek zveřejnil Eurostat, jsme na tom podstatně lépe než nejvyspělejší země EU. HDP eurozóny podle těchto dat v loňském čtvrtém kvartále nerostl vůbec, průměr všech zemí EU se skoro nepohnul z místa s číslem 0,1 procenta. Stejně to dopadlo i v Rakousku, Itálii, Belgie vzrostla o pouhých 0,2 procenta, stejně jako Švédsko. A vysloveně špatně si vedly dvě největší ekonomiky a nejstarší členové EU Německo (minus 0,2 procenta) a Francie (minus 0,1 procenta). Hůře než my dopadlo Rakousko a Německo i co se týče meziročního vývoje v posledním loňském kvartále. Obě ekonomiky klesly o 0,2 procenta.
Nejlépe si co do mezikvartálního i meziročního vývoje HDP vedly Litva (0,9 a 3,6 procenta), následovaná Španělskem (0,8 a 3,5 procenta) a Portugalskem (1,5 a 2,7 procenta).
Eurostat zatím zveřejnil údaje jen za vybrané země a pouze za jednotlivé kvartály loňského roku. Protože u posledních tří měsíců loňského roku ještě nejsou k dispozici data o struktuře HDP čili zdrojích růstu či poklesu, nelze v současnosti celkový výsledek za letošní rok moc dobře odhadovat. V případě Česka a Německa už ovšem celoroční odhady padly. Náš HDP tedy meziročně vzrostl o procento, přičemž víme, že za růstem stojí růst maloobchodních tržeb a další útraty českých domácností. Německá ekonomika loni klesla o 0,2 procenta (v roce 2023 klesl německý HDP meziročně o 0,3 procenta). Stejný pokles zaznamenala i ve čtvrtém loňském čtvrtletí oproti předchozímu kvartálu. Jak uvedl spolkový statistický úřad Destatis, ekonomice pomáhala spotřeba domácností i státu, exporty táhly HDP výrazně směrem dolů. Důvodem negativního vývoje byl vzestup konkurence na nejdůležitějších trzích, dále vysoké ceny energií, vyšší úrokové sazby a také nejisté výhledy do budoucna. Mnoho ekonomů tak hovoří o tom, že tamější ekonomika míří do recese.
