Česká ekonomika má v letošním roce oproti loňsku vzrůst o 2,3 procenta a inflace by se měla po celý rok pohybovat v blízkosti dvou procent. Alespoň to tak vidí nejnovější predikce ministerstva financí. Pokud ovšem dojde na americká dovozní cla, která po nástupu prezidenta Donalda Trumpa visí i nad Evropou, pak bychom patrně viděli jen 1,8procentní růst. Podle Komerční banky letos české hospodářství vyprodukuje oproti loňskému roku více pouze o 1,5 procenta.  

Ministerstvo financí ve čtvrtek představilo svou prognózu vývoje na letošní rok. Podle ní má letos hrubý domácí produkt (HDP) Česka vzrůst o 2,3 procenta, což by oproti loňskému roku znamenalo zhruba dvojnásobné tempo. Hlavním tahounem růstu mají být i nadále útraty domácností, podpořené více než čtyřprocentním reálným růstem mezd a platů. Pokud jde o inflaci, ta by se měla z loňského průměru 2,4 procenta snížit na 2,3 a v průběhu celého roku by se měla pohybovat v okolí dvou procent.

Trumpova cla, Německo a vysoký růst cen služeb

Oproti své poslední, listopadové predikci,  je ale MF pokud jde o hospodářský růst o něco pesimističtější. V listopadu jej totiž odhadovalo na 2,5 procenta. Hůře vidí zejména takzvanou tvorbu hrubého fixního kapitálu, tedy investice firem do nových provozů. V horším světle než v listopadu se analytikům ministerstva jeví také spotřeba domácnosti.   

Naopak o něco pozitivněji hodnotí experti MF vývoj celkového vládního dluhu. V listopadu odhadovali podíl dluhu k HDP na 44,8 procenta, nynější predikce počítá s 44,3 procenty. Pokud jde o deficit státního rozpočtu v poměru k HDP, tam se předpověď pro rok 2025 nemění a zůstává na 2,3 procenta, zatímco za loňský rok to bude 2,8 procenta.

Ale ani snížený lednový odhad HDP se samozřejmě nemusí naplnit. „Rizikem zůstávají přetrvávající strukturální problémy našeho hlavního obchodního partnera, Německa. Pro tuzemský exportně orientovaný průmysl pak bude zásadní obchodní politika nové americké administrativy vůči Evropské unii,“ zhodnotil hlavní rizika nenaplnění makroekonomické předpovědi ministr financí Zbyněk Stanjura.

Mohlo by vás zajímat

Případné zavedení dovozních cel ze strany Spojených států vůči EU – přičemž MF zakládá svůj propočet na 10procentních clech – by snížilo růst českého HDP zhruba o půl procentního bodu. Dalším rizikem je vývoj v Německu, pro nějž jsme, jak s nadsázkou říkají ekonomové, 17. spolkovou zemí. Jeho negativní vývoj by mohl z českého růstu ukousnout 0,1 procentního bodu.

Německé hospodářství se v poslední době potácí mezi poklesem a minimálním růstem. Za loňský rok se propadlo o 0,2 procentního bodu. Pokud jde o vývoj v letošním roce, německá vláda ve čtvrtek zveřejnila svůj nový odhad, který je s 0,3 procenta o 0,8 procentního bodu horší než říjnový odhad. Špatné výhledy potvrdil i tento týden zveřejněný index IFO, sestavovaný respektovaným mnichovským Institutem pro hospodářský výzkum, který je považován za velmi důležitý předstihový ukazatel budoucího vývoje,.  Očekávání budoucího vývoje se snížilo z 84,4 bodu  na 84,2 bodu.

Jsou tu ale podle expertů MF i další rizika, která mohou očekávaný vývoj české ekonomiky poznamenat. Jako obnovení problémů v dodavatelských řetězcích například v souvislosti se situací na Blízkém a Středním východě, růst cen energetických surovin, ale také přetrvávající výrazný růst cen ve službách.

Komerční banka: růst pouze 1,5 procenta

Den před ministerstvem financí zveřejnila svou aktualizovanou prognózu Komerční banka (KB). Ta vidí letošní růst české ekonomiky pesimističtěji než ministerstvo financí. Odhaduje pouhých 1,5 procenta. „Oproti říjnovému vydání tak nedošlo v podstatě k žádné změně v celkovém vyznění prognózy reálné ekonomiky. Nicméně vzhledem k pokračující nepříznivé situaci jsme museli pro letošek zhoršit výhled na tuzemský průmysl, který, bohužel, třetí rok v řadě klesne,“ říká  Jan Vejmělek, hlavní ekonom KB. Oproti říjnu však KB přehodnotila směrem nahoru – z 1,8 na 2,2 procenta – svou inflační předpověď.

Stejně jako MF vidí ekonomové KB riziko ve vývoji v Německu a ve Spojených státech. „U Německa vnímáme rizika na straně horšího vývoje, velkou nejistotou jsou předčasné parlamentní volby, které se uskuteční koncem února,“ konstatuje Jana Steckerová. Dodává, že dalším globálním rizikem je protekcionistická politika Donalda Trumpa.