Bývalou soudkyni Elišku Wagnerovou, která v sobotu zemřela, uznávali ústavní právníci za její odvahu, empatii či důraz na ochranu práv a důstojnosti jednotlivce. Odborníci zdůraznili, že patřila k osobnostem, které formovaly ústavní právo v ČR, a ovlivnila generaci mladých právníků. Wagnerovou ocenil i prezident Petr Pavel. Wagnerová působila jako předsedkyně Nejvyššího soudu (NS) a místopředsedkyně Ústavního soudu (ÚS), poté jako senátorka. Zemřela v 76 letech.

„Eliška Wagnerová, coby bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu, místopředsedkyně Ústavního soudu a senátorka, zanechala v našem právním systému výraznou stopu. V uplynulých letech jsme se setkávali na konzultačním panelu pro výběr ústavních soudců. Její zkušenosti, boj za lidská práva a celoživotní hledání spravedlnosti budeme nejen zde hluboce postrádat. Bylo mi ctí,“ zavzpomínal na síti X prezident Pavel.

„Často stála u rozhodnutí, která do budoucna měnila pohled na právo či právní institut, respektive ‚přehodila výhybku‘ v právním uvažování. Jazykem řady jejích nálezů hovoří judikatura ÚS dodnes,“ uvedl vedoucí olomoucké katedry ústavního práva Michal Bartoň.

„Měla v sobě pozitivní energii, řekl bych až takový zvláštní oheň. Většinou však nespaloval, spíše zahříval. Byla neúnavnou zastánkyní lidských práv, orientovala se v mezinárodním kontextu a byla neúnavná,“ popsal Ondřej Preuss z Univerzity Karlovy.

Mohlo by vás zajímat

Wagnerová emigraci prožívala v Německu a Kanadě. Do českého práva pak přinášela koncepty z německé i angloamerické právní kultury. „V tom měla nespornou výhodu oproti většině svých kolegů na NS i na ÚS, neboť ti uměli, v lepším případě, buď jenom německy, nebo jen anglicky. Myslím ale, že bližší jí byla německá ústavněprávní doktrína, což se projevovalo zejména v jejím důrazu na hodnotu lidské důstojnosti,“ řekl David Kosař, vedoucí brněnské katedry ústavního práva a politologie.

Zažívala i obavy

Na Wagnerovou na síti X zavzpomínal také ústavní soudce Tomáš Langášek. „Když jsem jí před časem vyjádřil obdiv za to, že se nikdy nebála prosazovat to, co považovala za správné, opravila mě, že obavy zažívala mnohokrát, že však nakonec vždy věděla, co je třeba udělat,“ napsal.

I díky Wagnerové a jejím znalostem i zkušenostem z exilu se ochrana základních práv prostřednictvím ústavního soudnictví od počátku 90. let stala pevnou a fungující součástí ústavního systému ČR, na rozdíl například od Slovenska, uvedl Marian Kokeš, jenž působí na Univerzitě Palackého v Olomouci a býval asistentem Wagnerové na ÚS. „Ochrana práv jednotlivce a jeho důstojnost byla středobodem jejího myšlenkového i hodnotového vesmíru,“ zdůraznil Kokeš.

Jaroslav Benák z brněnské právnické fakulty pokládá za hlavní kvalitu Wagnerové empatii. „Schopnost představit si, jaký má její rozhodnutí dopad na konkrétní lidi, vžít se do jejich situace a promítnout to do rozhodnutí,“ popsal Benák.

Z řady plenárních nálezů, které Wagnerová připravovala na ÚS, připomněli odborníci například ten, který obsahoval kritiku přílepků. Jde o praxi, kdy se při projednávání v parlamentu dostane do zákona úprava, která s ním obsahově nesouvisí. ÚS nedávno na přílepkový nález navázal zrušením takzvaného lex Babiš II. Devět soudců hlasovalo pro zrušení, šest proti. „Obě skupiny se však shodly v tom, že původní nález soudkyně zpravodajky Elišky Wagnerové je klíčovým východiskem pro debatu,“ doplnil Benák.

Podle Kokeše přikládala Wagnerová velkou pozornost nálezům v řízeních o ústavních stížnostech, kde prosazovala ochranu práv jednotlivců. Zmínil nález, který otevřel cestu k rehabilitaci disidenta a evangelického duchovního Jana Šimsy, dále rozhodnutí, která se týkala odpíračů vojenské služby nebo řadu nálezů chránících právo na soukromí a svobodu projevu. Také Kosař zdůraznil ochranu svobody projevu. „V těchto nálezech jako první zakotvila celou řadu kritérií, které jsou dnes v judikatuře ke svobodě projevu samozřejmostí,“ uvedl Kosař.

Zveřejňování rozhodnutí

Odborníci vyzdvihli také přínos změn, které Wagnerová prosadila jako předsedkyně NS. Jde například o zveřejňování všech rozhodnutí NS na webu a vznik jeho velkých senátů. „Obojí protlačila přes velkou nevoli svých kolegů,“ míní Kosař. „Za svého působení sváděla ideové boje nejen s politickou mocí, ale také se soudci, kteří byli zvyklí aplikovat velmi formalistickou interpretaci práva,“ uvedla Katarína Šipulová z brněnské právnické fakulty.

Wagnerová také často psala odlišná stanoviska k nálezům, s nimiž nesouhlasila. „Připomněl bych její silný nesouhlas s postupem ÚS ve věci tzv. regulačních poplatků u lékaře. Tehdy se myslím jasně manifestovalo, že za každým případem, byť abstraktním, viděla možné zásahy do života jednotlivce. Také to jasně ukazovalo, že je ochotna jít do ostrého sporu i s aktuální mocí,“ doplnil Preuss.