Senátoři z Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu navrhují z novely energetického zákona, známé jako Lex OZE 3, vyškrtnout kontroverzní přílepky, které do zákona na poslední chvíli protlačilo ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou. Pokud se jejich doporučení bude držet také plénum senátu, svolané na 22. ledna, bude novela s příslušnou úpravou vrácena zpět do poslanecké sněmovny.

Pozměňovací návrh, který předložil předseda hospodářského výboru Miroslav Plevný (STAN) spolu s třemi dalšími senátory, podpořilo všech osm přítomných členů výboru. Následně senátní výbor přijal usnesení, kterým senátu doporučil novelu se změnami vrátit poslancům.

K přijetí novely senátory v úvodním vystoupení vyzval vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla. Varoval, že České republice hrozí sankce kvůli pozdní implementaci evropské energetické legislativy v oblasti akumulace, agregace a flexibility, které zahrnují pokutu ve výši 8,5 miliardy korun. Už teď je zmíněné zpoždění zhruba čtyřleté.

Miroslav Plevný uvedl, že s původní verzí novely Lex OZE 3 nemá problém. Kritizoval však přílepky, které se do zákona dostaly až během druhého čtení ve sněmovně a které jsou zacíleny na omezení výplat podpory majitelům solárních elektráren z let 2009 a 2010. „Novela tím byla skoro až znehodnocena,“ řekl Plevný a připomněl dřívější nesouhlas senátu se zavedením individuálních kontrol ziskovosti firem z oboru zelené energetiky.

Mohlo by vás zajímat

Protesty z Česka i zahraničí

Plevný dodal, že k odmítnutí antisolárních přílepků senátory dopisem vyzvali velvyslanci Rakouska, Německa a Norska. Právě z jmenovaných zemí pocházejí někteří investoři, kteří v Česku před zhruba 15 lety stavěli fotovoltaické elektrárny. „Doufám, že předkladatelé vnímají nesouhlas odborné veřejnosti, ale také námitky ze zahraničí,“ dodal předseda výboru.

Očištění novely Lex OZE 3 o problematické Stanjurovy přílepky na jednání senátního výboru požadovali zástupci asociací z oboru zelené energetiky. Připomněli své dřívější výhrady, jako je narušení investičního a právního prostředí, riziko soudních sporů a arbitráží proti České republice a riziko krachu firem, které stále mají nesplacené bankovní úvěry. Zamítnutí přílepků požadovali také přítomní zástupci Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Návrh naopak obhajoval vrchní ředitel sekce daní a cel na ministerstvu financí Stanislav Kouba. Podle jeho slov nebudou individuální kontroly byrokraticky složité, jak kritici tvrdí. Ministerstvo financí prý zajistí, že vyplňování dokumentů bude maximálně „uživatelsky vstřícné“ a že některé údaje bude možné zadat s pomocí paušálních částek.

Ve vypjaté atmosféře se už v úterý konalo zasedání senátního podvýboru pro energetiku a dopravu, kde při závěrečném hlasování bylo všech devět hlasujících pro vrácení novely energetického zákona zpět do sněmovny. Důvod? Stanjurovy přílepky zaměřené proti majitelům solárních elektráren.

Schválení kontroverzních návrhů ministerstva financí na osekání plateb majitelům solárních elektráren narazilo na odpor už v poslanecké sněmovně. Řada poslanců ze všech vládních stran dávala najevo, že se jim tento retroaktivní zásad do nastavených pravidel podpory nelíbí. Rozhodl až tlak ze strany ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který rebely přiměl k poslušnosti. Návrh tudíž v prosinci těsně sněmovnou prošel.

Střet o Stanjurovy přílepky zcela zastínil původní obsah novely Lex OZE 3. Tedy legislativní ukotvení velkých bateriových úložišť energie a dalších technologií, které umožní lépe vyrovnávat výrobu a spotřebu elektrické energie. Novela řeší také otázky ochrany spotřebitele či zavedení kapacitních plateb. Více o jejím obsahu se dočtete ve zprávě Velké baterie, kapacitní platby i pokuty za výpověď smlouvy s fixací ceny. Poslanci projednají Lex OZE.