Zatímco před novelou insolvenčního zákona skokově narostl počet dlužníků, poslední srovnání dokazuje pouze vlažný zájem o oddlužení. V meziročním srovnání se za poslední čtvrtletí roku 2024 zvýšil o 10 %. V době přijetí předchozí novely insolvenčního zákony byly přitom počty návrhů na oddlužení i více než dvojnásobné.
Očekávání spjatá s přijetím novely insolvenčního zákona se nenaplnila. Počet dlužníků v České republice totiž vzrostl méně, než se očekávalo. Z meziročního porovnání výsledků vyplývá, že během posledního čtvrtletí roku 2024 se jejich počet oproti stejnému období v roce 2023 zvýšil o 10 %. Meziročně pak bylo podáno o 8 % více insolvenčních návrhů. Největší nárůst byl v uplynulém roce zaznamenán ve 3. čtvrtletí, a to v době před jejím přijetím. Nejen odborníci přitom očekávali jiná čísla. „Můžete říct a čísla to potvrzují, že novela insolvenčního zákona se u dlužníků setkala pouze s vlažným zájmem,“ konstatuje Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním. Očekávání vycházela z toho, co následovalo po přijetí předchozí novely insolvenčního zákona v roce 2019, kdy byly počty návrhů na oddlužení i více než dvojnásobné. Z aktuálních výsledků vyplývá, že s problémy se potýkají zejména fyzické osoby, na kterých se podepisuje zhoršující se ekonomická situace. U právnických osob se počet insolvenčních návrhů meziročně zvýšil o 3,5 %.
Od 1. října začala v Česku platit novela insolvenčního zákona, díky které se zkrátí doba oddlužení z 5 let na 3 roky. Druhá zásadní změna se týká minimální částky, kterou má dlužník během oddlužení splatit. Její výši nově určuje soud na začátku insolvenčního řízení. Vychází z příjmů dlužníka a výše jeho dluhů. „Rozjezd novely byl spojen s tím, že sepisovatelé návrhů na oddlužení čekali, jak soudy budou vykládat některá pravidla,“ doplňuje Valášek a upozorňuje také na řadu nevyjasněných a sporných otázek, které s sebou novela insolvenčního zákona přinesla.
I díky tomu rozpaky z novely přetrvávají u insolvenčních správců, kterým přibyly nové povinnosti, aniž by se navýšila jejich odměna. Správci jsou u oddlužení placení z každé měsíční splátky a zkrácením doby oddlužení se jim snížila odměna o 40 %. „Je třeba si uvědomit, že od nabytí účinnosti insolvenčního zákona nedošlo k žádné valorizaci odměny insolvenčních správců související s agendou oddlužení splátkovým kalendářem. Kumulovaná inflace od zavedení institutu oddlužení přitom přesáhla 45 % a má zásadní vliv na mzdové náklady, ale i ceny energií, pojistek, dopravy a spoustu dalších položek,“ doplňuje Valášek. V důsledku toho se insolvenční správci ocitli v situaci, kdy se jejich činnost dostala za hranici rentability. Z důvodu nízkých odměn tak mnozí insolvenční správci zvažují, že svoji činnost pověsí na hřebík. To by způsobilo kolaps celého systému a prohloubení sociálního problému.
