Nový občanský zákoník, který je účinný již více než rok, přinesl do našeho běžného života celou řadu změn. Mimo jiné se dotkl i tzv. spolkového života, který se odehrává v prostředí občanských, zájmových či profesních sdružení. Typickým příkladem takových spolků jsou například sportovní kluby či myslivecká sdružení. Spolky ostatně mají v naší historii tradiční postavení. V době rakousko-uherského mocnářství, kdy spolky fungovaly na základě císařského patentu, sehrály spolky jako například Sokol či Hlahol významnou národnostní roli.

Každé spolčování lidí s sebou – ať už chceme nebo nechceme – nese riziko vnitřních sporů a svárů. Z tohoto důvodu pamatuje nový občanský zákoník i na takzvané rozhodčí komise, jejichž úkolem je v takových případech spory rozhodovat. Ne, že by rozhodčí komise byly úplnou novinkou. Vždyť již dříve byly přímo ony či jim podobné orgány součástí různých typů sdružení. Proč je tedy nová právní úprava zajímavá a proč je dobré o rozhodčích komisích něco vědět, pokud jste součástí nějakého spolku?

Zkrátka proto, že život ve spolcích se dotýká či může dotýkat celé řady z nás. Vždyť i ve svém blízkém okolí najdeme tu člena sportovního klubu, člena sboru dobrovolných hasičů, jindy zase včelaře či rybáře. Ti všichni mohou ve svém „spolkovém životě“ narazit na problém, který může skončit až u rozhodčí komise. Podle nového občanského zákoníku sice není zřízení rozhodčí komise ve spolcích povinné, nicméně je-li zřízena, pak může mít ve spolku zcela zásadní pravomoci. V čem je tedy ona důležitost?

Zcela zásadní novinkou, která společně s rozhodčí komisí do českého právního prostředí přišla, je skutečnost, že stát přiznává rozhodnutím rozhodčích komisí vykonatelnost. Tento druh rozhodnutí má tedy nově stejnou váhu, jako rozsudek obecného soudu či nález stálého rozhodčího soudu. Je třeba ovšem říci, že tato nová moc, kterou spolky získaly, není nekonečná.

Existuje poměrně široká škála prostředků, kterými se mohou strany případného sporu řešeného rozhodčí komisí bránit. Patří sem zejména možnost podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu či možnost podání návrhu na zastavení řízení o výkonu takového rozhodčího nálezu. Důvodem pro zrušení rozhodnutí rozhodčí komise mohou být zejména vady v postupu řízení.

Každý, kdo se do podobné situace dostane, by proto měl znát svá práva. Pravidla pro zahájení řízení a základní zásady, které řízení před rozhodčí komisí ovládají, upravuje samostatný zákon – zákon o rozhodčím řízení. Pravidla řízení nicméně mohou strany sporu do jisté míry upravit dohodou odlišně od zákona.

Dostanete-li se do situace, kdy budete jako člen či členka spolku postaveni před rozhodčí komisi, pamatujte na to, že vaše postavení je zákonem o rozhodčím řízení chráněno v mnohém podobně, jako kdybyste byli v postavení spotřebitele. Budete tedy „slabší“ stranou. Jinými slovy, v případě, že budete jako člen spolku zároveň účastníkem řízení, budou se na vás před rozhodčí komisí vztahovat některá ustanovení, jako v případě spotřebitele ve spotřebitelských sporech.