Prezident Miloš Zeman za spoluúčasti Bohuslava Sobotky jmenováním Andreje Babiše ministrem financí porušil lustrační zákon. V nominačním dopise prezidentovi totiž chybí Babišovo lustrační osvědčení. A i přesto jej Zeman jmenoval do funkce.
Podle některých výkladů práva se tak do hry znovu dostává otázka případné neplatnosti některých kroků Andreje Babiše coby ministra financí. V důsledku může protiprávní jmenování vést k žalobám na správní rozhodnutí, kde vystupuje ministr financí jako správní orgán.
Dlouho tušený protiprávní stav byl potvrzen při ústních interpelacích ve sněmovně. Poslanec Marek Benda se v interpelaci na premiéra zeptal, zda všichni kandidáti na ministry předložili lustrační osvědčení, respektive zda byla všechna negativní. Součástí nominačního dopisu prezidentu republiky je vedle jmen jednotlivých kandidátů totiž i kolonka „Příloha: lustrační osvědčení.“ Neříká už ale, kolik jich bylo předloženo, respektive kdo a z jakých důvodů lustrační osvědčení nepředložil. Přitom jediným zákonným důvodem pro nepředložení je podle lustračního zákona věk ministrů.
Sobotka v odpovědi na Bendovu interpelaci odpověděl, že kromě osob, které kvůli nízkému věku lustrační osvědčení již nepotřebují, osvědčení nepředložil pouze ministr financí.
„Nepředložení lustračního osvědčení má stejné právní důsledky jako předložení pozitivního lustračního osvědčení,“ tvrdí odborník na ústavní právo Jan Kysela. Ten se již dříve v médiích vyjadřoval v tom smyslu, že ministr není pouhou politickou figurou, ale rovněž představitelem státního orgánu. V takovém případě by měl předložit negativní lustrační osvědčení.
Stejného názoru jako Kysela je i jeden z tvůrců lustračního zákona, advokát Stanislav Devátý. „Pokud nesplňuje jakékoli kvalifikační kritérium, je jmenování takové osoby neplatné.“
Právníci se však liší v názoru, jaké právní důsledky by jmenování bez lustračního osvědčení mohlo mít. Devátý je přesvědčen, že případná žaloba na zneplatnění jmenování by měla šanci na úspěch a podat by ji mohl kdokoli, protože se dotýká práv každého občana ČR.
Opačného názoru je například odborník na ústavní právo Zdeněk Koudelka. „Nemyslím si, že by vůbec bylo možné napadnout neplatnost tohoto rozhodnutí jenom proto, že jej učinila osoba, která nemá všechny předpoklady pro výkon funkce, přestože byla řádně jmenována. To ale neznamená, že její rozhodnutí by byla neplatná.“ Devátý naopak vidí úspěch takové žaloby optimističtěji. „Rozhodnutí lze napadnout už z toho důvodu, že bylo vydáno neoprávněnou osobou,“ vysvětluje.
Sám Andrej Babiš se případných žalob neobává, uvedl mluvčí ministerstva Radek Ležatka.
Dušan Šrámek
