Poslanecká sněmovna i Senát hrají o čas i peníze. Přijetí zákona o lobbování je klíčovou podmínkou Evropské unie pro čerpání financí z Národního plánu obnovy. Ve hře je více než 15 miliard korun, konkrétně 605 531 346 eur. Zákon, který slibuje průhlednost jednání s lobbisty, se však zasekl na sporech o výjimky pro asistenty politiků či státní podniky. Oslabená je i jednota vládní koalice. Zda a v jaké podobě se klíčová reforma stihne prosadit, zůstává nejisté a lhůta pro schválení se stále přibližuje. Zákon je nutné schválit do března 2026. Pokud se to nepovede současně Poslanecké sněmovně, ta další už nebude mít šanci termín dodržet.
Zákon o lobbování, inspirovaný fungujícími modely v Německu či Francii, byl vládou schválen v březnu 2024 a vychází z evropské směrnice. Poprvé se v ČR začalo o jeho schválení mluvit už v roce 2016. V roce 2020 se už dostal do sněmovny, ale projednání se nedočkal. Aktuálně čeká v Poslanecké sněmovně na třetí čtení. Návrh počítá s vytvořením registru lobbistů a lobbovaných osob, do kterého by spadali i vysoce postavení činitelé. Vedle zvýšení transparentnosti má přijetí zákona předejít střetům zájmů, klientelismu a minimalizovat korupční rizika.
Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda například varoval před tím, že taková úprava může negativně ovlivnit kompletní politickou činnost. Výhrady měl z pozice předkladatele i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který zpochybňuje užitečnost registrace lobbistů a upozorňuje, že výsledná podoba je kompromisem složitých koaličních jednání.
Lhůta je přitom kritickým faktorem. Přijetí předpisu je podmínkou pro uvolnění unijních prostředků a reforma musí být hotová do 31. března 2026. Předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) je v tuto chvíli stále přesvědčen, že se zákon povede schválit ještě do konce tohoto volebního období. „Ano, domnívám se, že určitě,“ odpověděl na dotaz České justici. Projednání zákona však zatím sněmovna na programu nemá.
Mohlo by vás zajímat
Výjimky pro asistenty nebo státní podniky
Spory vyvolala zejména otázka, zda do seznamu lobbovaných osob zahrnout asistenty poslanců a senátorů. V původním návrhu zákona, schváleném vládou v březnu 2024, asistenti mezi lobbované osoby patřili. Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny v říjnu však doporučil jejich vyškrtnutí s tím, že v seznamu by měly být jen osoby s rozhodovací pravomocí. To však kritizuje například opoziční poslanec Jakub Michálek (Piráti), který varuje před „dírami v zákoně“ a obává se, že schválený zákon bude polovičatý. „Lobbisté se budou moci v horní i dolní komoře parlamentu nahlásit s tím, že jdou navštívit asistenta, a tím zákon lehce obejít.“
Napětí také panuje kolem možných výjimek pro státní podniky. Původní návrh zákona lobbisty státem vlastněných gigantů, jako jsou ČEZ, České dráhy či Česká pošta, zcela opomíjel, přestože tyto firmy aktivně najímají lidi specializované na ovlivňování zákonodárců. Ústavně-právní výbor navíc navrhl vyjmout z působnosti zákonu i aktivity představitelů a zaměstnanců krajů a obcí, čímž by se vyhnuli povinné registraci lobbistických kontaktů. Opoziční Piráti se tomu snaží čelit požadavkem, aby všechny společnosti – státní nevyjímaje – musely ve výročních zprávách přiznávat náklady na lobbování. Tento krok má vyrovnat hřiště mezi energetickými aktéry, jako je ČEZ, a jejich konkurencí.
Osud pozměňovacího návrhu, který by státním firmám ukládal povinnost vykazovat komunikaci se zákonodárci, je však stále nejistý. Zda takový přístup nakonec proklouzne do finální verze zákona, zůstává otázkou nadcházejících týdnů či měsíců.
Ani vládní poslanci však v otázce úprav nejsou jednotní. „Nezahrnutí asistentů poslanců do lobovaných osob nepovažuji za závažný problém, ostatně ze 27 zemí EU mají tuto úpravu pouze 3 země – Francie, Slovensko a Litva. Naopak výjimky pro státní podniky a ani pro žádné jiné lobbistické organizace, jako jsou například svazy samospráv, se mi jeví jako nevhodné,“ sdělila redakci České justice Lucie Potůčková (STAN).
Oproti tomu Martin Dlouhý (TOP 09) s určitými výjimkami souhlasí: „Jde o nový zákon, ani dnes nevím, kdo a kolik lobbistů vůbec je, co a jak vykazovat. Je dobré se to nejdříve naučit,“ uvedl. Návrh na vynětí asistentů pak podporuje i Radek Vondráček, který zdůraznil, že „každý z návrhů má své racionální odůvodnění,“ ale předpokládá úspěch návrhů předložených vládními poslanci.
Lobbováním reformy nekončí – EU je požaduje i v dalších oblastech
Zákon o lobbování je součástí širšího balíčku reforem a cílů, které Česko musí splnit pro získání deváté splátky z evropských prostředků. Ta zahrnuje projekty digitalizace, rozvoj vysokorychlostního internetu, dokončení 5G sítí, posílení eGovernmentu a energetické úspory ve státních budovách či modernizaci teplárenských systémů. Zaměřuje se i na ekologizaci veřejné dopravy, modernizaci vzdělávání, posílení digitálních dovedností učitelů či reformy ve zdravotnictví, jako je podpora preventivních programů včasné diagnostiky rakoviny.
Zůstává tak otázkou, zda se podaří zákon o lobbování včas schválit a v jaké podobě nakonec vstoupí v platnost. Dokončení reformy je sice v zájmu celé země, ale i uvnitř koalice existují rozpory, které mohou celý proces dále komplikovat.
