Zachovávejte nedigitální alternativy k digitálním službám. Vládě to doporučuje zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková v nově vydané zprávě o stavu lidských práv za rok 2023. Do té se lidská práva v kontextu moderních technologií dostala jako samostatné téma poprvé. Šimáčková Laurenčíková upozorňuje, že při digitalizaci je třeba myslet na všechny a zachovávat alternativy pro ty, kdo s on-line službami nemohou či nechtějí pracovat.

Zmocněnkyně ve zprávě připomněla okolnosti kolem automatického zřízení datových stránek právnickým osobám, ke kterému došlo na začátku roku 2023. Konkrétně to, že podle údajů České pošty stovky tisíc schránek nikdy nikdo neotevřel. „To může vést k porušení práva na spravedlivý proces, například skrze marné uplynutí lhůt nebo v případě nedoplatků i k zahájení exekuce,“ upozorňuje.

Při digitalizaci je proto podle ní vždy třeba zohlednit, že část populace nemá potřebné digitální kompetence. „Jde například o některé podskupiny starších osob, pro které digitální nástroje nezvyšují kvalitu života,“ uvedla Šimáčková Laurenčíková.

Digitální služby i pro osoby s postižením

Nejde o jediné téma související s digitalizací, které zmocněnkyně v aktuální zprávě vznesla. Upozornila také na to, že při vývoji digitálních služeb by měl být brána v potaz práva a potřeby různých skupin uživatelů. A to včetně třeba osob se zdravotním postižením nebo těch, kdo jsou ohroženi digitálním vyloučením.

„Jde o průřezový princip, který je potřeba uplatnit při tvorbě legislativy, návrhu technického řešení, zadávání veřejné zakázky na něj a obecně ve všech částech životního cyklu digitální služby – od návrhu přes vývoj až po její užívání. Dosud však tento princip není vždy plně aplikován,“ upozornila.

Mohlo by vás zajímat

Konkrétně tomu tak je třeba v případě přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací. Tedy zajištění toho, aby je byl schopný používat třeba i návštěvník s těžkým zdravotním postižením. A to navzdory faktu, že veřejné subjekty mají již čtyři roky povinnost své weby a aplikace takto upravit. „Ale mnohé ji stále neplní,“ stojí ve zprávě.

Česku stále chybí „bič“ na on-line platformy

Šimáčková Laurenčíková upozorňuje také na rizika spojená se sociálními sítěmi a dalšími on-line platformami, jako jsou internetová tržiště nebo streamingové platformy. „Provozovatelé těchto platforem se nehlásí k redakční odpovědnosti jako v případě médií a jejich moderační praxe je rozmanitá. Přitom obsah zveřejňovaný na těchto platformách může porušovat zákony a mít značně negativní dopady na lidská práva, společenskou kohezi, demokratické procesy či duševní zdraví samotných uživatelů. Stejně tak jsou rizikem zásahy provozovatelů platforem jako např. snižování viditelnosti některých názorů či postojů, což má zásadní dopad do svobody projevu a práva na přístup k informacím,“ píše.

V této souvislosti připomíná evropský Akt o digitálních službách, který byl přijatý v roce 2022 drtivou většinou europoslanců. Ten nastavuje základní pravidla pro moderaci příspěvků, transparentnost a vyhodnocování rizik. „Pro fungování nařízení bude zásadní spolupráce Evropské komise a členských států při jeho vymáhání,“ upozornila. Tato povinnost má v Česku připadnout Českému telekomunikačnímu úřadu, příslušný zákon je však teprve projednávaný v Poslanecké sněmovně. A to navzdory faktu, že lhůta na převedení do českého právního řádu vypršela již v únoru.

Riziková umělá inteligence

U tématu umělé inteligence zmocněnkyně upozorňuje, že kromě pozitivních efektů může být i škodlivá. A to třeba v případě omezení soukromí při biometrickém sledování. I to upravuje evropská legislativa, konkrétně Akt o umělé inteligenci, který zásadně limituje možnosti užití tohoto typu sledování. Česká úprava, jejíž konkrétní podoba nyní vzniká, však navrhuje mnohem laxnější přístup.

Zpráva upozorňuje, že informovanost o rizicích spojených s umělou inteligencí zůstává nízká. Jde přitom o velmi aktuální téma, a to kvůli rozmachu velkých jazykových modelů, jako je třeba ChatGPT. „Tyto systémy představují rizika pro řadu lidských práv – například autorská či osobnostní práva v podobě využívání nelicencovaných textů či obrázků pro trénink strojových modelů, generování deep fakes projevů skutečných osobností atd. Stejně tak však mohou představovat příležitost např. pro zlepšení práce s klienty v sociálních službách, zefektivnění práce advokátů, novinářů, státní správy i dalších profesí,“ uvádí zpráva.

Právo být offline

Debata o negativech rozvíjející se digitalizace již v některých částech světa proniká do politiky. Třeba ve švýcarském kantonu Ženeva se v roce 2023 dostalo do ústavy takzvané právo na digitální integritu. A to poté, co si tuto změnu odhlasovali obyvatelé v referendu. Pro bylo 94,21 % lidí. Do ústavy se tam tak dostalo právo na ochranu před zneužitím zpracování údajů o digitálním životě, právo na bezpečnost v digitálním prostoru, na offline život a možnost být zapomenut. V Česku obdobný návrh prosazuje skupina senátorů.