Během podzimu vydaly stovky českých firem své zprávy o udržitelnosti. Oproti loňsku se jejich kvalita zlepšila, ubylo v nich marketingových proklamací a přibylo tvrdých dat. Přesto ale většina zpráv zatím nemá zdaleka takovou vypovídací hodnotu, jakou by mít měla a zaostává za západoevropským standardem.
Většina českých firem ještě nemá své zprávy o udržitelnosti ve formátu, který by pro ně chtěla Evropská unie. „To znamená nepsat o tom, kolik jsme přispěli na dobročinnost, kolik stromů vysázeli naši zaměstnanci nebo kde uklízeli, ale založit ESG report primárně na datech důležitých pro daný obor,“ upozorňuje Ondřej Rybka, ředitel v týmu Risk Assurance PwC Česká republika a expert na nefinanční reporting. Evropská pravidla pro takzvaný nefinanční reporting také žádají, aby se firmy v ESG tématech v čase zlepšovaly. Ani na takové vlně zatím české společnosti nejsou.
Podniky většinou nemají jasně určené dopady jejich podnikání a nejsou ani zvyklé ve svých zprávách uvádět rizika a příležitosti, která se s tématy udržitelnosti spojují. Přesto se kvalita reportů za poslední rok výrazně zlepšila. „Firmy už si uvědomují, že zpráva o udržitelnosti je důležitým nástrojem pro komunikaci s investory, bankami nebo obchodními partnery. Přizpůsobuje se tak tomu i jejich přístup,“ uvádí ředitelka poradenské společnosti CIRA Advisory Laura Mitroliosová.
Nejzodpovědnější jsou banky
Nejzodpovědněji k tvorbě zpráv o udržitelnosti přistupují banky. Právě ty mají být dle představ Evropské unie šiřitelem udržitelnosti do dalších oborů a jako první v Česku budou muset od příštího roku vydávat zprávy o udržitelnosti povinně a podle nových evropský pravidel daných směrnicí o udržitelném reportingu známou pod zkratkou CSRD. Podle té musí mít společnosti velice dobře zmapované vlastní aktivity, cíle a hodnotový řetězec, tedy činnost svých obchodních partnerů a zákazníků, a definovaná významná témata, na něž se musí ve zprávě soustředit.
Některé střední firmy často z průmyslových oborů, ale vycítily v novinkách byznysovou příležitost. Začaly nová pravidla aplikovat, i když ještě nemusí. Staly se tak v českém prostředí významnými nositeli dobré praxe. Mitroliosová jako příklad uvádí slévárnu Beneš a Lát. „I přesto, že se na ně povinnost reportingu nevztahuje, chtěli k ESG přistoupit opravdu poctivě. Prošli analýzou vlastních aktivit, mapováním hodnotového řetězce, popsáním rizik a příležitostí a určili si konkrétní cíle,“ popisuje.
Mohlo by vás zajímat
Nicméně nejnovějších evropských standardů firmy v Česku i přes nejlepší snahu stále ještě celkově nedosahují. Očekává se, že se tak v dalších letech budou zlepšovat. Ze zpráv o udržitelnosti by tak měly zcela zmizet například dlouhé texty generálních ředitelů adorující vlastní společnost. A mnohem více by se firmy měly zaměřit na přesná čísla a statistiky. Na cestu od marketingově laděných příběhů ke „studiím“ založených na precizně sesbíraných datech se zatím vydala jen z části. „Celá řada firem je v polovině nebo třeba ve třetině té cesty. Ale děsí mě, že většina je stále ještě na startu,“ varuje Rybka.
Vedle bankovních domů, opírá svou zprávu o silný datový základ například mobilní operátor O2. Uvádí řadu statistik a grafů včetně koncepčně uchopených časových řad. Mezi první velké firmy v Česku, které začaly sbírat a třídit data pro udržitelnost, se zařadil také ČEZ.
I příliš dat škodí
Data by ale společnosti neměly chrlit bezhlavě. Častým problémem je, že firmy nevědí, na jaké oblasti se zaměřit, a tak dat sbírají příliš. „Většina si zatím neodpracovala takzvanou dvojí materialitu, tedy test, které oblasti jsou pro ně významné, a tudíž neví, pro jaké oblasti by měly sbírat data a stanovovat cíle,“ vysvětluje Rybka.
Situace by se měla začít zlepšovat od příštího roku. Nové evropské standardy pro udržitelný reporting označovaných zkratkou ESRS (z anglického European Sustainability Reporting Standards) totiž firmám předepisují testem dvojí materiality projít. V příštím roce dopadne povinnost vytvořit svou zprávu o udržitelnosti podle tohoto standardu zhruba na 25 největších a na burze kótovaných českých společností. Mezi nimi budou například již zmíněné banky nebo energetická společnost ČEZ. O rok později se k nim přidají tisíce dalších podniků, včetně mobilních operátorů.
Nejen největší hráči se ale na nová pravidla začínají připravovat a v příštím roce řada z nich plánuje naskočit na nový standard dobrovolně, aby si náročnou přípravu vyzkoušela v době, kdy ještě o nic nejde. „Pro report za rok 2024 začneme uvádět některá data podle nového standardu ESRS. Bereme to jako přípravu pro další rok, kdy to bude už povinné,“ avizovala mluvčí společnosti O2 Monika Ježková.
Některé společnosti už dokonce začaly zkoušet test dvojí materiality v letos vydaných reportech. Příkladem je třeba developerská společnost JRD. A k prvním pokusům se odvážil i další mobilní operátor – Vodafone Czech Republic. „Za finanční rok 2023/2024 jsme s dvojitou materialitou pro zprávu nepracovali, ale využili jsme proces stanovení relevantních témat – takzvaný materiality assessment – podle dřívější metodiky GRI,“ popisuje šéfka udržitelnosti české větve Vodafone Zuzana Holá.
Přechod na nový standard by měl pomoci vymýtit i další nešvar, který se letos v zprávách udržitelnosti v Česku podnikajících firem zhusta objevoval. Zaplavily čtenáře spoustou čísel a obecným shrnutím toho, co v jednotlivých oblastech ESG dělají, už ale neuvádí své cíle a plány, jak chce dosažené výsledky zlepšovat. To vidíme i v již zmíněné zprávě O2, například u dat o podílu zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek. O2 ve své zprávě několikrát opakuje, že zkrácené úvazky podporuje, rodičům, kteří se vrátí do práce během prvního roku života jejich dítěte poskytuje dokonce finanční podporu ve výši 8 tisíc korun měsíčně. I přes tyto aktivity ale má jen 4,8 procenta zaměstnanců na zkrácený úvazek. To představuje v mezinárodním srovnání velmi nízké číslo, vzhledem k tomu, že 41 procent zaměstnanců mobilního operátora tvoří ženy.
Konkrétní plán, jak by mobilní operátor chtěl svůj výsledek do budoucna zlepšit, se v jeho zprávě neuvádí. A neupřesnil ho ani na přímý dotaz redakce České justice. „V O2 také umožňujeme a plně podporujeme zkrácené úvazky, a to například pro maminky či tatínky na rodičovské dovolené. Je to jedna z cest, jak pomáháme sladit osobní život s tím pracovním,“ uvedla pouze Ježková.
Takový přístup ale není v českých podmínkách nijak neobvyklý. Zrovna nízká míra zkrácených úvazků je problémem celé české ekonomiky napříč odvětvími. A ještě horší je to s nápady, jak nízká čísla do budoucna zlepšit. Ty chybí i ve zprávách o udržitelnost velkých bank, jako je Česká spořitelna nebo Komerční banka, které jinak za poslední dva roky zvýšili kvalitu svých ESG zpráv zřejmě nejvíce.
Experti nicméně i odtajnění nepříznivě vyhlížejících čísel považují za dobrou zprávu. „Zveřejnění je první krok. Samo o sobě to vede společnosti, aby stanovily cíl a strategii pro nápravu,“ uvádí Jan Brázda, partner v PwC Česká republika specializující se na poradenství v oblasti udržitelnost.
Zaměřeno na ekologii
Hlavní oblastí zájmu, kterým české podniky ve svých zprávách o udržitelnosti stále věnují největší pozornost, je životního prostředí. Tuto část mají zpravidla nejvíce propracovanou a opřenou o širokou paletu dat. „Častým cílem je například dosažení uhlíkové neutrality a tento závazek se obvykle daří i dobře odkomunikovat partnerům a v některých případech i zákazníkům,“ upozorňuje Mitroliosová. Oproti předchozím rokům také přibylo společností, které už mají spočítanou svou uhlíkovou stopu, a to i mezi středními firmami o desítky procent.
Naopak sociální pilíř a oblast řízení nechávají firmy obvykle starou hlavní pozornosti a často si ani nejsou jisté, jak ho správně uchopit. „Smyslem sociálního pilíře je srovnávat, ukazovat například průměrné mzdy určitých typů pracovních pozic, profesí, které máme ve firmě. Srovnání toho, jak vyplácíme jednotlivé etnické skupiny nebo případně pohlaví,“ radí Rybka z PwC. I v tomto pilíři by měly firmy stavět své zprávy na datech a konkrétních hodnotách a nejlépe i srovnání s konkurencí.
Přes celkově slabé letošní výsledky, už ale i v této oblasti příklady dobré praxe v Česku existují. Oceňován za ně bývá například Vodafone, který si vysloužil přední příčky v několika žebříčcích a soutěžích zejména díky svému přístupu k tématu rovných práv pro LGBTQ+. Česká pobočka totiž nastoluje trendy a dobrou praxi i směrem k dalším článků skupiny v zahraničí.
„Vzhledem k druhu našeho podnikání a možnému dopadu na společnost je sociální nebo společenská linka logická. Digitalizace, rovný přístup k technologiím pro všechny, snaha o zmírňování digitální propasti a vyloučení zranitelných skupin jsou obrovským tématem v oblasti „Social“ a s tím souvisí i lidská práva a rovný přístup obecně – jak k našim zaměstnancům a zaměstnankyním, tak zastávání těchto hodnot i za hranicemi firmy, v české společnosti,“ vysvětluje postoj firmy Holá.
