Zařízení služeb ministerstva vnitra (ZSMV) je klíčovou organizací tohoto resortu, na starosti má mimo jiné spojení policie. Posledního půl roku v ní probíhají personální turbulence. Na obměně managementu by na první pohled nebylo nic podivného, ale při bližším zkoumání pozorovatele zarazí minulost náměstka, jeho provázanost s manželkou na vysoké pozici na ministerstvu, jmenování do funkce kamaráda a další dění v této instituci. Tak klíčová instituce, jakou ZSMV je, přitom není vázána žádnou normou k tomu, aby místa vedoucích zaměstnanců byla obsazována na základě výsledků výběrového řízení. To dává jeho šéfovi ve výběru podřízených neuvěřitelně kreativní prostor. Brutální změny v organizaci znepokojují její zaměstnance.

Letos v květnu skončil na postu šéfa pražské Městské policie její ředitel (někdejší policista – pozn. red.) Eduard Šuster. Poskočil výrazně výš, stal se totiž vrchním ředitelem sekce ekonomiky a provozu ministerstva vnitra, pod který ZSMV spadá.

Šuster v minulosti opakovaně čelil kritice ze strany vedení pražského magistrátu. Někteří tamní politici například v roce 2017 hovořili o dlouhodobé nespokojenosti s tím, jak městskou policii řídí, a také o častých stížnostech na její fungování a na tamní poměry od veřejnosti i přímo od zaměstnanců.

Svůj post ale Šuster nakonec vždy uhájil. Na postu ekonomického a provozního šéfa tento absolvent vojenského gymnázium Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové, Policejní akademie a soukromé Vysoké školy finanční a správní vystřídal ředitele Vilibalda Knoba.

Mohlo by vás zajímat

Na konci června pak ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odvolal z funkce ředitele ZSMV Romana Švejdu a od prvního července jmenoval na dobu určitou do funkce ředitele ZSMV již zmíněného exředitele sekce ekonomiky a provozu ministerstva vnitra Vilibalda Knoba.

Výsadek z Policejního prezídia

V září pak ministerstvo vnitra vyhlásilo výběrové řízení na obsazení funkce ředitele ZSMV. V něm zvítězila šéfpersonalistka Policejního prezídia Simona Hrubá.

Na základě výsledků tohoto výběrového řízení byla Hrubá jmenována ministrem vnitra do funkce ředitelky ZSMV k 1. listopadu, jak už Ekonomický deník popsal ZDE.

Nejsou to však jediné personální změny. Ještě předtím, 10. července, prozatímní ředitel ZSMV Vilibald Knob odvolal z funkce náměstka ředitele pro služby Robina Sadowy.

„A to v souladu s ustanovením § 73 zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů,“ vysvětluje dnes nová ředitelka ZSMV Simona Hrubá na otázky Ekonomického deníku dle zákona o poskytování informací, protože na standardní otázky ohledně personálních změn ZSMV absolutně nereagovalo.

Sadowy byl odvolán, kvůli tomu, že něco provedl? Ne. Zaměstnavatel může podle zmíněného paragrafu zákoníku práce vedoucího zaměstnance odvolat, aniž by byl vázán nějakým zákonným důvodem, což potvrzuje i Simona Hrubá: „Současná legislativa nestanoví pro odvolání vedoucího zaměstnance žádné zákonné důvody, jde vždy o pracovněprávní akt, který je ve výlučné pravomoci statutárního orgánu.

„Ačkoli se to oficiálně nesmí říkat, nepříliš průbojný úředník Vilibald Knob dostal instrukce k odvolání Sadowyho od vrchního ředitele sekce ekonomiky a provozu ministerstva vnitra Eduarda Šustera. Sám se s tím svěřil několika lidem. Bylo potřeba uvolnit flek pro někoho jiného,“ řekl jeden z několika zdrojů Ekonomickému deníku z ministerstva vnitra, který si ale kvůli pravděpodobným následkům za otevřenost přál zůstat v anonymitě. A podle něj byli odvolaní i další manažeři.

Vilibald Knob (vlevo) na snímku s ministrem vnitra Janem Hamáčkem. Foto: Ministerstvo vnitra

Nový náměstek – manžel manželky z vnitra

Jedenáctého července pak jmenoval v té době ještě šéf ZSMV Vilibald Knob do funkce náměstka ředitele pro služby Aleše Temra. Tento taktéž, stejně jako Šuster, bývalý policista, není na vnitru neznámou postavou.

V letech 2011 až 2012 byl tento vystudovaný bakalář ze soukromé školy v Kolíně ředitelem odboru strukturálních fondů ministerstva, v letech 2014 až 2015 působil jako ředitel oddělení materiálně technického zabezpečení a veřejných zakázek ve zdravotnickém zařízení ministerstva vnitra.

Jeho profesní životopis zmiňuje jako poslední angažmá před nástupem zpět na vnitro post technického náměstka a zástupce ředitele ve Státních léčebných lázních Janské Lázně. Odtud podle zjištění Ekonomického deníku neodešel vůbec v dobrém, ale o tom až níže.

„Vzhledem k tomu, že ZSMV není vázáno žádnou zákonnou, ani podzákonnou normou k tomu, aby místa vedoucích zaměstnanců byla obsazována na základě výsledků výběrového řízení, rozhodl tehdejší ředitel ZSMV Ing. Vilibald Knob o jmenování Bc. Aleše Temra do funkce náměstka ředitele pro služby bez výběrového řízení,“ sdělila k tomu na základě otázek dle zákona o poskytování informací Hrubá.

Manželkou Aleše Temra je ředitelka ekonomického odboru ministerstva vnitra Iva Temr Havelková. ZSMV pod ni přímo nespadá, ale její odbor rozděluje finanční prostředky v rámci resortu a úzce spolupracuje s Eduardem Šusterem, pod nějž ZSMV spadá. Temr Havelková byla podle oslovených zdrojů Ekonomického deníku mimo jiné ve velmi úzkých vztazích s už zmiňovaným Vilibaldem Knobem, protože ten předtím působil, jak už jsme zmínili, na postu vrchního ředitele sekce ekonomiky a provozu ministerstva vnitra, pod nějž ZSMV spadalo.

Působení těchto osob v jednom resortu a propojenost ZSMV na jeho zřizovatele – ministerstvo vnitra – vyvolává otázky ohledně nepotismu – systému obsazování funkcí, v němž jsou preferováni příbuzní či přátelé.

Podle Simony Hrubé se ale nejedná o nepotismus. „ZSMV jako zaměstnavatel neprověřuje příbuzenské ani obdobné vztahy svých zaměstnanců k státním zaměstnancům, nebo zaměstnancům zřizovatele ani ostatních organizačních složek státu. Ze strany ZSMV by byl řešen přímý příbuzenský nebo obdobný vztah mezi přímo nadřízenými a podřízenými zaměstnanci ZSMV,“ tvrdí v reakci dle zákona o poskytování informací aktuální šéfka Hrubá.

To ale ještě není všem personálním změnám ani zdaleka konec.

„Ke dni 1.11.2024 v souladu s organizační změnou schválenou zřizovatelem byla v organizační struktuře ZSMV vytvořena funkce náměstek ředitele pro ekonomiku a majetek. Ředitelka ZSMV do této funkce jmenovala dnem 1.11.2024 Ing. Vilibalda Knoba,“ odpověděla dle Infozákona na další otázku Ekonomického deníku Simona Hrubá. Vilibald Knob se tak v úřednické struktuře propadl minimálně o dvě „šajby“ níže.

Pod ředitelem ZSMV pak došlo o fous dříve další personální změně. Od 1, října se vedoucím odboru investic stal, podle zdrojů Ekonomického deníku ze ZSMV kamarád Aleše Temra nejen z Facebooku, a také bývalý policista – starosta obce Sojovice Petr Obdržálek.

Bakalář z Vysoké školy politických a společenských věd v Kolíně Aleš Temr působil před 14 lety jako vedoucí místního oddělení Policie ČR v Úvalech u Prahy. Petr Obdržálek pak pracoval letech 2009 až 2010 jako koordinátor všech útvarů pořádkové služby Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje, posléze se stal vedoucím oddělení řízení, plánování, kontroly a bezpečnostních akcí na Obvodním oddělení Policie v nedalekém Brandýse nad Labem.

Fungl nová funkce

Aleš Temr nenastoupil na post náměstka přímo. V ZSMV pro něj totiž bylo vytvořeno místo ještě před nástupem na post náměstka, jak zjistil Ekonomický deník. V květnu 2023 vznikl na ZSMV organizační útvar MATRA, který má na starosti spojení policie.

„Oddělení MATRA bylo do 31. 5. 2023 zařazeno v organizační struktuře Odboru správy nemovitého a movitého majetku. Tehdejší ředitel ZSMV Mgr. Roman Švejda, DiS, MPA rozhodl o organizační změně, kdy došlo k vytvoření samostatného organizačního útvaru Odbor MATRA a jeho zařazení do přímé podřízenosti ředitele ZSMV. Současně vznikla i funkce vedoucí Odboru MATRA. Důvodem této organizační změny byla potřeba posílení významu stávajícího oddělení z pohledu zajišťování komunikační infrastruktury složek
IZS a určitá nespokojenost s činností tohoto oddělení ze strany beneficientů služeb, které toto oddělení poskytuje. Celkovým cílem bylo nezbytné zlepšení fungování tohoto organizačního útvaru. Z důvodu naplnění cíle organizační změny z května 2023 i v nové organizační struktuře (od 1.11.2024) figuruje
MATRA jako samostatný organizační útvar a to v podřízenosti náměstka ředitele ZSMV pro služby,“ zareagovala na další otázky Ekonomického deníku Simona Hrubá.

Kdo se stal v květnu loňského roku šéfem tohoto odboru? Aleš Temr. „Obdržel štědrý plat a služební vůz,“ podotýká jeden z informačních zdrojů Ekonomického deníku.

Náměstkův odchod s problémy

Aleš Temr působil od května roku 2017 do prosince roku 2022 jako provozně technický náměstek a zástupce ředitele ve Státních léčebných lázních v Janských Lázních. V roce 2022 se objevily informace o údajném protežování některých firem ohledně zakázek v lázeňských hotelech a domech, stravování, cateringu, autodopravy, opravy aut, ostrahy objektů, úklidů či IT zakázek. Padlo trestní oznámení a věc začala prověřovat Královéhradecká krajská kriminálka. Tuto informaci potvrdil zřizovatel lázní – ministerstvo zdravotnictví. Temr ve funkci skončil a post tohoto náměstka byl dokonce zrušen.

„Ukončení pracovního poměru pana Aleše Temra proběhlo dohodou. Zároveň bylo zrušeno vedoucí pracovní místo provozně-technického náměstka. Ve státním podniku Státní léčebné lázně Janské Lázně proběhla veřejnosprávní kontrola příslušným odborem ministerstva zdravotnictví. Kontrolní zjištění byla předána příslušným orgánům k případnému dalšímu řízení. Probíhající vyšetřování (policie – pozn. red.) bylo jedním z důvodů provedení veřejnosprávní kontroly ze strany ministerstva zdravotnictví. Trestní řízení, o kterém máme informace, bylo podle našich informací odloženo,“ odpověděl na otázky Ekonomického deníku mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Ekonomický deník se ale s odpověďmi nespokojil a požádal o výsledky veřejnosprávní kontroly, plus položil další otázky.

„Výsledky veřejnosprávní kontroly lze poskytnout v obecné rovině. Kontrola byla vykonána v návaznosti na trestní oznámení podané ke Krajskému ředitelství PČR Královéhradeckého kraje. Kontrolní skupina ministerstva zdravotnictví dospěla ve svých závěrech ke kontrolním zjištěním, která zahrnovala např. nedodržení zásad transparentnosti a zákazu diskriminace při zadávání veřejné zakázky v oblasti úklidových služeb. Nedostatky byly shledány též při fakturování těchto služeb, u nichž byla zjištěna nedostatečná auditní stopa prokazující jejich provedení nad rámec uzavřené smlouvy a nebyla doložena oprávněnost úhrady souvisejících faktur. Další hlavní kontrolní zjištění se týkala pořizování manažerských vozidel, kdy nebyl zajištěn předchozí souhlas zakladatele, porušení zákonných zásad postupu u určeného majetku,  při výběru dodavatele osobních automobilů nebyl doložen průzkum trhu a dodržení zásad hospodářské soutěže a nebylo dostatečně upraveno přeúčtování nákladů při osobním užívání dotčených vozidel. Dále byl předmětem kontroly postup kontrolované osoby při vynakládání výdajů v oblasti nákupu osobních ochranných pomůcek kde kontrolní skupina konstatovala nedodržování zákonných zásad vyplývajících z ustanovení § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Pochybení byla konstatována též v oblasti poskytování PR služeb a pořizování propagačních předmětů,“ konkretizoval detailně Ondřej Jakob.

„Z pohledu zřizovatele došlo po skončení kontroly k manažerskému pohovoru s ředitelem Státních léčebných lázní Janské Lázně. Výsledkem byl mimo jiné i tento pracovně-právní postup,“ navázal Ondřej Jakob na odchod Temra z managementu lázní.

A proč bylo tedy zároveň zrušeno vedoucí pracovní místo provozně-technického náměstka státních lázní, když jde v podobných zařízeních o standardní funkci?

„Jde o rozhodnutí, které je v kompetenci ředitele organizace. Činnosti související s provozem Státních lázní Janské Lázně zajišťují na základě organizačních opatření ředitele jiní pověření zaměstnanci,“ doplnil Jakob.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví pak svoje odpovědi uzavřel s tím, že s odkazem na zákon o finanční kontrole byla kontrolní zjištění z Janských Lázní předána příslušnému finančnímu úřadu, „který je oprávněn uložit kontrolované osobě opatření k nápravě nebo uložit sankce za zjištěné nedostatky, dále Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Krajskému ředitelství PČR“.

„Část Vaší žádosti o poskytnutí informací týkající se skutečností na základě kterých byl Bc. Aleši Temrovi ukončen pracovní poměr v Jánských Lázních, ZSMV odkládá. Důvodem odložení je to, že požadovaná informace se nevztahuje k působnosti ZSMV. ZSMV jako zaměstnavatel nemá žádnou zákonnou povinnost zjišťovat jaké důvody vedly k ukončení přechozího zaměstnání u uchazečů o zaměstnání v ZSMV,“ zareagovala nová ředitelka ZSMV Simona Hrubá.

„ZSMV jako zaměstnavatel při přijetí do pracovního poměru Bc. Aleše Temra požadovalo doložení bezúhonnosti. Tento kvalifikační předpoklad Bc. Aleš Temr doložil výpisem z rejstříků trestů a to bez záznamu. Splnění tohoto požadavku je pro ZSMV dostatečnou zárukou, že přijatý zaměstnanec nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko či problém. ZSMV nemá žádné oprávnění vyžadovat si od orgánů činných v trestním řízení, ani od ostatních orgánů státní správy informace o případných řízení, která se dotýkají uchazečů o zaměstnání v ZSMV,“ uzavřela Simona Hrubá.

Měl jsem mimořádné výsledky

Ekonomický deník kvůli tomu oslovil nového náměstka ZSMV Aleše Temra.

Otázky Ekonomického deníku na nového náměstka Zařízení služeb ministerstva vnitra. Foto: Jan Hrbáček

„Oddělení MATRA bylo do 31.5. 2023 zařazeno v organizační struktuře Odboru správy nemovitého a movitého majetku. Tehdejší ředitel ZSMV Švejda MPA rozhodl o organizační změně, kdy došlo k vytvoření samostatného organizačního útvaru Odbor MATRA a jeho zařazení do přímé podřízenosti ředitele ZSMV. Současně vznikla i funkce vedoucí Odboru MATRA. Důvodem této organizační změny byla potřeba posílení významu stávajícího oddělení z pohledu zajišťování komunikační infrastruktury složek IZS a určitá nespokojenost s činností tohoto oddělení ze strany beneficientů služeb, které toto oddělení poskytuje. Celkovým cílem bylo nezbytné zlepšení fungování tohoto organizačního útvaru. S ohledem na mé předchozí pracovní zkušenosti mne tehdejší ředitel ZSMV Švejda oslovil s nabídkou práce na ZSMV. S nabídkou jsem souhlasil a dne 1. 6. 2023 jsem byl ředitelem ZSMV jmenován na funkci vedoucího tohoto odboru a ´dostal´ jsem se na ZSMV,“ začal svou odpověď Aleš Temr.

„Dnem 10.7.2024 tehdejší ředitel ZSMV Knob odvolal z funkce náměstka ředitele ZSMV pro služby Sadowy, a to v souladu s ustanovením § 73 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. S ohledem tento akt a na nezbytnost zajištění manažerského řízení úseku služeb a mé mimořádné výsledky na předchozí pracovní pozici provozně technického náměstka v podniku Státní léčebné lázně Janské Lázně, státní podnik jsem byl osloven bývalým ředitelem ZSMV Knobem s nabídkou pozice náměstka pro služby ZSMV. Tuto nabídku jsem přijal a dne 11. 7. 2024 jsem byl ředitelem organizace na tento post jmenován, a to na dobu určitou do 11. 1. 2025,“ pokračuje Temr.

„Dnem 16. 9. 2024 tehdejší ředitel ZSMV Ing. Knob odvolal z funkce vedoucího odboru investic do nemovitostí Ing. Duška, a to v souladu s ustanovením § 73 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na předchozí pracovní zkušenosti byl s nabídkou na obsazení této uvolněné pozice ze strany vedení ZSMV osloven pan Ing. Obdržálek, který v té době uvažoval o změně zaměstnání. Ing. Obdržálka znám cca 30 let,“ odpověděl Aleš Temr na otázku ohledně vztahu ke staronovému kolegovi.

„Co se týká mého působení v podniku Státní léčebné lázně Janské Lázně, státní podnik. Nejsem si vědom žádné kauzy, jak uvádíte. Policie ČR, na základě oznámení o podezření ze spáchání trestného činu na neznámého pachatele prošetřovala souvislosti s provozem podniku Státní léčebné lázně Janské Lázně, státní podnik. Toto oznámení bylo orgány činnými v trestním řízení řádné prošetřeno. Dne 28. 2. 2024 bylo vydáno Usnesení o odložení věci s tím, že nebylo zjištěno, že by některá z osob mající povinnost opatrovat a spravovat majetek Státních léčebných lázní Janské Lázně, státní podnik, naplnila skutkové znaky některého z trestných činů. Má bezúhonnost, stejně jako celého tehdejšího vedení podniku Státní léčebné lázně Janské Lázně, státní podnik a jeho zaměstnanců byla ze strany orgánů činných v trestním řízení detailně prověřena a potvrzena,“ uzavřel Aleš Temr odpovědi na otázky Ekonomického deníku.

Jan Hrbáček