Ve večerních hodinách dne 17. listopadu 2024 zemřel po krátké a těžké nemoci právník a ekonom profesor Alexander Bělohlávek. Bylo mu 56 let. České justici to potvrdili jeho spolupracovníci z kanceláře Legalservices.
Profesor Alexander Bělohlávek byl uznávaným odborníkem v mezinárodním právu soukromém, vynikající mezinárodní arbitr, autor nesčetných publikací v oblasti mezinárodního práva a také rozhodčího řízení.
Byl advokátem, akademikem, ale především uznávaným arbitrem a člověkem s neuvěřitelným mezinárodním dosahem. Zaměřen byl na právo EU, mezinárodní právo soukromé a procesní či mezinárodní finanční právo a obchod. Profesor Bělohlávek hovořil a psal deseti jazyky včetně islandštiny či ukrajinštiny. Profesorem mezinárodního práva byl jmenován v České republice a v Polsku.
Tři období byl členem Mezinárodního rozhodčího soudu ISS v Paříži, byl členem skupiny pro aplikaci Newyorské úmluvy, členem Evropské arbitrážní skupiny.
Jako rozhodce byl zapsán u dvaceti rozhodčích soudů na celé planetě od Číny přes Moskvu a Kyjev až po Vídeň, Paříž a například i Bahamy. Do roku 2022 rozhodoval spory z Obchodní dohody mezi EU a Peru, EU a Kolumbií. Na základě rozhodnutí Komise EU byl rozhodcem pro spory z obchodních smluv mezi EU a nečlenskými zeměmi.
Advokát s kanceláří v USA
Do roku 2023 působil ve více než šesti stech rozhodčích řízeních jako jediný rozhodce, člen rozhodčího senátu nebo jako předseda rozhodčího senátu.
Byl členem mnoha profesních komor a odborných organizací právních i ekonomických na celém světě. Předsedal Světové asociaci advokátů ve Washingtonu, byl členem Švýcarské asociace pro rozhodčí řízení, Německé-českého sdružení právníků nebo přidruženým členem Právní společnosti Anglie a Walesu.
Jako advokát zapsaný u České advokátní komory otevřel pobočku kanceláře též ve státě New Jersey, USA, s licencí Nejvyššího soudu New Jersey platnou do roku 2015. Od roku 1990 se účastnil více než tří set mezinárodních konferencí, publikoval sám nebo s kolektivem 500 prací. V prestižních publikací zaznamenal 3000 citací. Byl rovněž editorem a členem redakčních rad.
Česká justice ho poznala jako člověka, který svoji erudici a mezinárodní zkušenost neváhal srozumitelně a bez nabubřelosti poskytovat veřejně při právních diskusích v České republice. Takto se věnoval například problému hromadných žalob.
Odmítal se naopak podřídit nátlaku, nerozumu, klamu a pokrytectví.
Irena Válová