Budoucí eurokomisaři absolvují před svým jmenováním slyšení v Evropském parlamentu. Zdroj: Evropský parlament

Čeští europoslanci při grilování: Knotek se ptal na energetiku, Zdechovský na unijní rozpočty

Při slyšení budoucích eurokomisařů v Evropském parlamentu, takzvaném grilování, kladli otázky také čeští zástupci. Jejich dotazy se týkaly kromě Green Dealu také energetiky, sdílení zdravotnických dat, zdrojů a využívání evropských peněz či šifrované komunikace.

Velké množství otázek zaznělo ze strany českých europoslanců na adresu budoucího eurokomisaře pro klima Wopke Hoekstry (psali jsme zde). Na „zelená“ témata se ale čeští zástupci ptali i kandidáta na eurokomisaře pro energetiku a bydlení Dana Jørgensena.

„Jedním z vašich svěřených úkolů je snížit ceny energií. V nedávno přepracované směrnici o uspořádání unijního trhu s elektřinou jsou podporovány takzvané contracts for difference,“ řekl europoslanec z hnutí ANO Ondřej Knotek. Mluvil tak o typu smlouvy, kterou uzavírá výrobce energie s vládou nebo jiným veřejným orgánem, která zajišťuje stabilní cenu za vyrobenou elektřinu. Pokud tržní cena klesne pod sjednanou cenu, výrobci obdrží kompenzaci za rozdíl. Pokud cena naopak stoupne nad sjednanou hodnotu, vrací výrobci rozdíl zpět.

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) při „grilování“ maďarského kandidáta na eurokomisaře. Zdroj: Evropský parlament

„To je v pořádku. Ale (jsou podporovány jen) pro jiné než fosilní zdroje energie. A mluvme jasně – Evropská unie ustupuje od fosilních zdrojů energie. Ale musí to být kontrolovaný a spravedlivý proces. Několik regionů v EU stále potřebuje provozovat své uhelné a lignitové elektrárny a doly ještě po několik následujících let, protože je to klíčové pro jejich úspěšnou ekonomiku a přechod na nové zdroje energie. Potřebují stabilní prostředí pro příští roky. Můžete se proto zavázat k neprodlené úpravě designu trhu s elektřinou a odpovídajících pokynů pro státní podporu tak, aby umožnily uzavírání contract for difference také pro některé zdroje elektřiny založené na fosilních palivech, samozřejmě za velmi specifických a časově omezených podmínek?“ ptal se Knotek.

Jørgensen odpověděl, že nesouhlasí, že by rozšíření tohoto typu kontraktu na fosilní zdroje energie byl dobrý nápad. „Řeknu něco jiného – zmínil jste regiony v Evropě, které jsou závislé na uhlí a lignitu, a chci vám poděkovat za to, že jste tyto regiony zmínil. V našich projevech, kde hovoříme o všech výhodách našeho přechodu k čistějšímu energetickému systému, totiž někdy možná zapomínáme na lidi, kterým by tento přechod mohl potenciálně ublížit, protože existují regiony, pro něž to bude obtížné. Myslím, že musíme být velmi jasní a poskytnout odpovědi také těmto lidem,“ reagoval.

Důležité podle něj je nezapomenout na lidi, kteří vlivem přechodu na čistou energii přijdou o práci, a nabídnout jim rekvalifikaci.

Podpora jádra

Na energetiku se Jørgensena ptal i europoslanec z ODS Ondřej Krutílek. Konkrétně ho zajímala podpora jádra. „Jaderná energie musí být nejen vnímána jako důležitá, jak jste uvedl, ale musí být také rovnoměrně hodnocena stejně jako všechny ostatní zdroje energie. Zejména potřebuje rovný přístup k financování. Bohužel, v rámci evropské taxonomie je jaderná energie vnímána pouze jako přechodné řešení a i vaše investiční strategie pro čistou energii se zaměřuje pouze na obnovitelné zdroje, energetickou účinnost a infrastrukturu. Podpořil byste revizi evropské taxonomie, aby bylo potvrzeno, že jaderná energie je relevantní i z dlouhodobého hlediska a je posuzována rovnocenně?“ tázal se budoucího šéfa evropské energetiky. Narážel tak na nástroj klasifikace udržitelných ekonomických aktivit, na který se při svém rozhodování mohou třeba ohlížet investoři.

Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) při slyšení nizozemského kandidáta Wopke Hoekstry. Zdroj: Evropský parlament

Budoucí eurokomisař odpověděl, že podporuje princip technologické neutrality, pokud jde o dekarbonizaci ekonomiky. „To ale nemění nic na tom, že nepovažuji za úlohu Evropské unie – a myslím, že se mnou většina lidí souhlasí – financovat například výstavbu nové jaderné elektrárny. EU financuje jaderné aktivity, ale primárně ve formě výzkumu a školení, což považuji za rozumný přístup,“ řekl.

Připustil však, že jaderná energie je a bude součástí energetického mixu. Musí proto být součástí investičního plánu. „Plán čistých investic, který předložím, se proto bude týkat i jaderné energetiky,“ řekl. Slíbil také posouzení potřeb investic a vedení dialogu se sektorem.

Evropský rozpočet, jeho zdroje a využívání

Čeští zástupci kladly dotazy také kandidátovi na eurokomisaře pro unijní rozpočet a veřejnou správu Piotra Serafina. Lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského zajímala pravidla pro takzvané discharge, neboli udělování rozpočtová absolutoria. Zprávy, kterými Evropský parlament na základě doporučení Rady schvaluje, jak Evropská komise a ostatní instituce EU hospodařily s rozpočtem za uplynulý rok. A tedy zda byly rozpočtové prostředky vynaloženy efektivně, účelně a podle platných pravidel.

„Často se setkáváme s tím, že ne všechny instituce EU plně spolupracují, což ztěžuje dosažení potřebné transparentnosti. Jak plánujete posílit proces discharge a jak můžeme zajistit, že doporučení parlamentu nebudou jen vzata na vědomí?“ ptal se.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) při slyšení kandidáta na eurokomisaře Piotra Serafina. Zdroj: Evropský parlament

Serafin v reakci uvedl, že Evropský parlament má celou řadu možností, jak postupovat. „Nejsilnějším nástrojem, který máte – a nechci vás k tomu vyzývat – je možnost odmítnout udělení discharge, což je nejsilnější možná motivace pro Komisi ke spolupráci a k práci s vámi,“ řekl.

Danuše Nerudová z hnutí STAN se zaměřila na druhou stranu věci, tedy zdroje rozpočtu. Jde o téma, které je jí blízké, je totiž zpravodajkou pro legislativu k zajištění nových vlastních zdrojů do evropského rozpočtu. „Všichni víme, že hlavním problémem je blokování ze strany členských států. Také pocházím ze země, která je blokuje, takže mám jednoduchou otázku – co nabídnete členským státům a občanům za to, aby je neblokovali?“ zeptala se. Doplnila i dotaz na riziko obchodní války. Odpovědi se jí však prakticky nedostalo: Serafin uvedl, že v těchto tématech nechce spekulovat ohledně toho, co se stane.

Bezpečné využití dat, bezpečná komunikace

Na takzvaný Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS) se ptal Knotek z ANO maďarského kandidáta na eurokomisaře pro zdravotnictví a blahobyt zvířat, kterým je Olivér Várhelyi. „EHDS je klíčový nástroj pro primární i sekundární využití a přístup ke zdravotním datům, který má potenciál zlepšit přístup pacientů k péči. Na druhou stranu jde o citlivá data, která nelze sdílet nekontrolovaně s kýmkoliv. Mohl byste o tomto tématu říct něco víc, jaké jsou nástroje, jak najít rovnováhu?“ zeptal se.

Danuše Nerudová (STAN) při slyšení Piotra Serafina. Zdroj: Evropský parlament

Várhelyi odpověděl, že je jasné, že elektronický přístup ke svým zdravotnickým datům, tedy jejich primární užití, bude pro občany velkým přínosem. „V některých členských státech je to už realitou, ale musíme to zpřístupnit všem,“ řekl.

Je podle něj důležité, aby se to stalo rychle. „Stejně důležité je i nadále dodržovat velmi přísná pravidla na ochranu dat, která máme. Sekundární využití dat může být schváleno pouze tehdy, pokud budou splněny všechny tyto požadavky,“ reagoval. Sekundární využití dat přitom znamená využití jako základ pro analýzy, studie či třeba systémové kroky při nastavení systému.

Na téma soukromí v on-line světě se zaměřila se svou otázkou i pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Ta se kandidáta na eurokomisaře pro vnitřní věci a migraci Magnuse Brunnera ptala na kontroverzní návrh na skenování on-line komunikace s cílem zachytit případnou dětskou pornografii. Konkrétně na to, že návrh počítá s obcházením koncového šifrování on-line zpráv. To by však podle kritiků návrhu znamenalo, že komunikace již nebude bezpečná.

Makréta Gregorová (Piráti) pokládá dotaz Magnusi Brunnerovi. Zdroj: Evropský parlament

„Pozice Evropského parlamentu je jasná,“ řekla a poukázala tak na loňské hlasování, kdy Parlament ve své pozici navrhnul, aby byla šifrovaná komunikace z rozsahu nařízení vyjmutá. „Skenování bez ohledu na to, kdy v procesu nastane, se na šifrovaných chatovacích platformách nesmí dít a musí být zacílené na konkrétní osoby. Rada a Komise mají opačný názor. Jste na straně Evropského parlamentu, nebo Rady? Protože žádné mezi neexistuje,“ dodala.

Brunner poukázal na to, že jako pro otce je pro něj téma ochrany dětí před zneužíváním nesmírně důležité. „Je nezbytné najít rovnováhu – musíme chránit, ale zároveň dbát na ochranu soukromí lidí. Ukončení vyjednávání o této regulaci musíme dosáhnout do roku 2026, a proto jsem rád, že toto je i stanovisko Evropského parlamentu. Najít řešení. Nemohu vám říct, jaké řešení to bude, ani vám teď nemohu poskytnout konkrétní detaily,“ řekl s tím, že doufá, že se podaří nalézt vhodnou rovnováhu.

(knn)