Obce mají mnoho let obrovské rozpočtové přebytky, zatímco státní rozpočet má obrovský deficit. Poslanci to nyní řeší v souvislosti se schvalováním státního rozpočtu. Sněmovní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj nepřijal minulý týden doporučující usnesení k vládnímu návrhu rozpočtu na rok 2025, který obsahuje i finanční vztahy k obcím, krajům a svazkům obcí. Členům výboru vadí postavení Prahy, která zkresluje výsledky hospodaření obcí.
Návrh státního rozpočtu na rok 2025, který v Poslanecké sněmovně Parlamentu prošel prvním čtením, počítá s tím, že územní rozpočty skončí i příští rok v přebytku. Ten by měl dosáhnout 44,3 miliardy korun. Většinu přebytku (31,3 miliardy) by měly vytvořit obce, dalších 12,7 miliardy „dodají“ kraje a 0,3 miliardy svazky obcí. Předseda výboru a hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk (ANO) otevřel debatu tím, že Praha, zařazená do kategorie obec, kazí pohled na obce jako celek. „Co nám brání v tom, abychom udělali opatření, aby Praha v kategorii obec nebyla? Protože Praha je vždy tam, kde potřebuje. Když je potřeba, aby byla krajem, tak je kraj. Když potřebuje být obcí, tak je obec,“ uvedl.
Na téma přebytků v hospodaření obcí se vedou debaty už mnoho měsíců. Zkušební balonek, zda by nebylo možné přebytky obcí využít pro státní kasu, letos na jaře vykopl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Po bouřlivé reakci starostů několika měst vysvětlil, že by obce měly efektivněji investovat a své přebytky ukládat na lépe úročených účtech u centrální banky místo na účtech u bank. Mnoho obcí však přebytek nemá a celkový výsledek hospodaření obcí však ovlivňuje Praha, které loni po spočtení všech příjmů a výdajů zbylo v kase 29,2 miliardy korun.
Praha potřebuje investovat dvojnásobek dnešních objemů
Ředitel Odboru financování územních rozpočtů Ministerstva financí ČR Miroslav Matej v reakci na kritiku vlivu Prahy uvedl, že specifické postavení hlavního města vychází i z metodiky Českého statistického úřadu. „Pokud nebude zavedena nějaká zvláštní kategorie, tak to takhle musíme vykazovat. Nicméně již několik let po sobě vykazujeme Prahu respektive její rozpočtová účetní data ve státním závěrečném účtu samostatně tak, aby data za obce byla očištěna o Prahu a nebyla tolik zkreslována,“ argumentoval Matej.
Možné důvody, proč obcím a zejména Praze vznikají rozpočtové přebytky, naznačil zpravodaj Jiří Havránek (ODS). „Můžeme samozřejmě vést diskusi, kterou už vedeme u závěrečného účtu o tom, jak se zejména hlavnímu městu nedaří investovat,“ podotkl. Zástupce ministerstva financí Matej podotkl, že měl jeho úřad několik jednání s hlavním městem a že jejich výsledek potvrzuje, že přebytky prostě budou. „Protože tak, jak je nastaveno rozpočtové určení daní a jak realizují investice, tak v podstatě není možné, ani technicky, ty prostředky využívat tak, aby byl u Prahy alespoň vyrovnaný výsledek hospodaření,“ konstatoval.
Ministerstvo financí podle Mateje chystá zprávu, která se bude zabývat hospodařením Prahy a možní i statutárních měst. „Situace je taková, že za stávajících podmínek, pokud nedojde k žádné změně, lze střízlivě odhadovat, že zůstatky, které má Praha nyní někde na úrovni 150 miliard korun, se budou co pět let zvyšovat o dalších 120 až 150 miliard korun. Takže během pěti let bude mít Praha půl bilionu a takhle to bude pokračovat, protože její investiční schopnost není vyšší než 30 či 35 miliard korun ročně, přičemž aby Praha zastavila růst přebytků, potřebuje ročně proinvestovat 60 až 70 miliard. A to není v silách ani firem, ani úřadů, ani projektového řízení, zadávacího řízení, stavebního řízení, ani kapacity firem, které kutají metro anebo staví obchvaty,“ zdůraznil Miroslav Matej.
Obce platí část nákladů za práci pro stát ze svého
Předseda sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Ladislav Okleštěk kritizoval také příspěvek na výkon státní správy. „Když se zeptám těch, kteří státní správu vykonávají, říká většina obcí či měst, že na to doplácí…Ta čísla se pohybují od jednotek do desítek milionů podle velikosti obce,“ uvedl Okleštěk. „Na obce neustále přenášíme nějakou zátěž, chceme po nich práci, ale tu práci jim nezaplatíme,“ dodal.
K příspěvků pro obce, které v přenesené působnosti vykonávají agendu státu, ředitel Odboru financování územních rozpočtů MF Miroslav Matej uvedl, že ministerstvo původně navrhovalo valorizaci příspěvku o pět procent, ale vláda valorizaci zamítla. Podle vládního návrhu rozpočtu na rok 2025, který v prvním čtení schválila poslanecká sněmovna, se celkový objem příspěvku pro obce meziročně snížil o 2,93 procenta, tedy z 10,514 v roce 2024 na 10,206 miliardy korun. Snížení o 308 milionů korun je důsledkem změny postavení některých stavebních úřadů.
Letos obcím zbyde 70 miliard
Ke konci letošního roku by bilance územních rozpočtů, tedy rozpočtů obcí, krajů a svazků obcí měla skončit plusem ve výši 70 miliard korun. Z toho 48,3 miliardy by mělo zůstat na účtech obcí a 21,6 miliardy na účtech krajů. Kraje by letos měly nahospodařit přebytek ve výši 21,6 miliardy a svazky obcí 0,6 miliardy.
Tato čísla jsou však zatím pouhými odhady. Konečná data budou známa až po skončení letošního roku. „Skutečně dosažený výsledek rozpočtového hospodaření bude stejně jako v předchozích letech záviset nejen na dosažené výši daňových příjmů, ale i na přijatých transferech (nejen ze státního rozpočtu, ale i ze státních fondů) a v neposlední řadě na ochotě obcí realizovat kapitálové výdaje s využitím v minulosti naspořených prostředků, popřípadě se zapojením bankovních úvěrů. To bude klíčové pro vývoj rozpočtového hospodaření obcí i v roce 2025,“ uvádí vládní návrh státního rozpočtu na rok 2025.
Na transferech pro obce příští rok méně než letos. Kvůli konsolidačnímu balíčku
Obce mají letos získat z veřejných rozpočtů transfery v celkové částce 93,9 miliardy korun, což je o 4,2 procenta více než loni. V letošním roce by se přijaté transfery měly na rozpočtech obcí podílet 18,3 procenty. Na transferech se podílejí zejména investiční dotace, jejichž objem letos meziročně vzroste o 26,3 procenta. Pro příští rok by ale měly obce oproti očekávané skutečnosti letošního roku dostat o devět procent méně. Důvodem je vládní konsolidační balíček. Obce však budou čerpat také dotace ze Státního fondu životního prostředí, Státního fondu dopravní infrastruktury a státního fondu podpory investic.
Kraje jsou na transferech daleko závislejší než obce. Důvodem je, že prostřednictvím krajských rozpočtů jsou realizovány přímé výdaje na vzdělávání v regionálním školství, jako jsou platy pedagogických a nepedagogických pracovníků, učebnice a učební pomůcky a podobně. Krajům má letos na transferech z veřejných rozpočtů jít celkem 231 miliard korun, což představuje asi 64 procenta jejich celkových příjmů. Pro příští rok je pro ně naplánována zhruba stejná částka, ale předpokládá se, že peníze budou v průběhu roku navyšovány, i kvůli likvidacím následků letošních povodní.
Ivana Pečinková
