Asistenti zákonodárců patrně vypadnou z výčtu lobbovaných, jak jej obsahuje vládní návrh zákona o pravidlech pro lobbování. Vyškrtnutí asistentů poslanců a senátorů, stejně jako členů poradních orgánů vlády kromě Legislativní rady vlády, ve čtvrtek opětovně podpořil sněmovní ústavně-právní výbor. Předloha je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním, které se uskuteční nejdřív ve druhé polovině listopadu.
Návrh zákona předpokládá zejména zavedení registru lobbistů i lobbovaných. Opatření omezí podle vlády hrozby korupce, střetu zájmů nebo klientelismu. Platit mají od poloviny příštího roku.
Záporné stanovisko výbor zaujal k pozměňovacímu návrhu Jakuba Michálka (Piráti), který by nejbližší spolupracovníky poslanců a senátorů do zákona vrátil. Jejich předpokládané vyškrtnutí kritizují protikorupční organizace. „Tím by se otevřela příležitost, jak zákon v praxi s pomocí asistentů snadno obcházet,“ uvedl v tiskové zprávě právník iniciativy Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.
Návrh zákona podle stanoviska výboru patrně dozná změn i ve vztahu ke státním společnostem. Jejich komunikace s exekutivou, tedy například s ministerstvy, by lobbováním nebylo. Lobbistickým kontaktem by ale byla komunikace zástupců těchto společností se zákonodárci. Výjimky ze zákona mají dostat územní samosprávy, tedy kraje a obce. Záporně se výbor postavil i k iniciativě Elišky Olšákové (STAN), podle které by je měly i jejich právnické osoby.
Mohlo by vás zajímat
Záporné stanovisko získala ve výboru výjimka pro profesní komory zřízené zákonem, jak ji prosazuje Milan Brázdil (ANO). Stejně se výbor postavil k dalšímu Michálkovu pozměňovacímu návrhu, aby obchodní společnosti musely uvádět ve svých výročních zprávách náklady vynaložené na lobbování.
Lobbování označuje zdůvodnění návrhu zákona za legitimní součást demokratického procesu, pro kterou však aktuálně nejsou nastavena pravidla, což se odráží i na negativním vnímání lobbování. O zavedení zákonných pravidel se v Česku dlouhodobě diskutuje, v minulém volebním období Sněmovna vládní návrh schválit nestihla. Přijetí regulace lobbování do poloviny roku 2025 je podmínkou pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy.
Předloha vymezuje lobbování, lobbisty a lobbované. Hlavním nástrojem regulace má být zavedení registru. Lobbisté budou muset tuto činnost předem ohlásit ministerstvu spravedlnosti. Budou muset v registru uvést, v čím zájmu lobbují. Mají do něj podle vládního návrhu navíc vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování, což má umožnit kontrolu veřejnosti. Poslanci chtějí reportování o lobbování omezit. Lobbista by podle úpravy podpořené výborem nemuset uvádět informace o lobbistickém kontaktu, který se týkal požadavku uplatněného v připomínkovém řízení prostřednictvím elektronické knihovny legislativního procesu. Bez stanoviska výboru bude plénum hlasovat o pozměňovacím návrhu Marka Bendy (ODS), podle kterého by každý lobbista mohl získat do této knihovny přístup.
Předloha předpokládá i sankce za nesplnění zákonných podmínek. Nejvyšší bude moci dosáhnout až milionu korun nebo tří procent hodnoty aktiv právnické osoby.
