Je důležité, aby vláda řekla cílové datum přechodu na euro. Termín by ale neměl stanovit kabinet Petra Fialy, ale až nová vláda. V dlouho očekávané analýze to uvádí Národní ekonomická rada vlády (NERV). Až se ČR rozhodne na euro přejít, neměli bychom pak se vstupem do eurozóny dlouho otálet, radí poradci. Předpokladem našeho úspěšného přechodu na euro je také splnění domácích úkolů, k nimž patří například reforma důchodového systému nebo přechod na bezemisní ekonomiku. NERV také přiblížil rizika, se kterými se musí při přechodu na jednotnou evropskou měnu počítat.
Až se Česká republika rozhodne přejít na jednotnou evropskou měnu, bude zásadní, aby v „přípravce“ na euro, systému směnných kurzů ERM II, strávila co nejkratší dobu a zároveň oznámila cílové datum přechodu na euro. Žádoucí proto je, aby rozhodnutí o euru padlo na začátku vládního mandátu. Dalším zásadním doporučením, které dala vládě v těchto dnech Národní ekonomická rada vlády (NERV), je dosáhnou toho, aby se povinnost vstoupit do bankovní unie na ČR vztahovala až po přechodu na euro. „Předpokládáme, že se vláda bude materiálem zabývat v průběhu listopadu,“ uvedla pro Českou justici mluvčí vlády Lucie Ješátková.
Podle ministra zemědělství Marka Výborného je zásadní, aby vláda o případném vstupu do eurozóny rozhodla na začátku svého mandátu, aby během svého působení mohla proces dovést do konce. „K rozhodnutí je třeba elementární politické shody, kterou tu zatím nevnímám. Musí tady také být poměrně výrazná podpora veřejného mínění, to je věc na které se musí pracovat,“ dodal předseda lidovců. Zatím podle něj není jasné, zda bude závazek přijmout euro součástí volebního programu koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) pro sněmovní volby v příštím roce.
„Samo přijetí eura nezajistí další ekonomický růst, prosperitu země. Opravdu neplatí, že by to pro nás byla klíčová podmínka, aby česká ekonomika mohla růst,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.
Poradní orgán vlády NERV na konci minulého týdne odevzdal vládě úkol, kterým byla analýza přínosů a rizik vstupu České republiky do systému směnných kurzů ERM II a některých širších souvislostí. Kabinet Petra Fialy (ODS) dostal od svého ekonomického poradního týmu tří zásadní doporučení. Tím nejdůležitějším je, že naše členství v ERM II by mělo být omezeno na co nejkratší dobu a že by zároveň mělo být vyhlášené cílové datum přechodu na euro. Pokud by Česko pobývalo v ERM II déle, mimo jiné by to omezilo současné možnosti naší centrální banky z hlediska udržování vnitřní a vnější cenové stability.
Vize, že by Česko mohlo jít do ERM II bez vyhlášení rozlučky s českou měnou, pronikla do dlouholetých diskusích o našem vstupu do měnové unie velmi viditelně na přelomu roku. Část podnikatelské veřejnosti tak interpretovala novoroční projev prezidenta Petra Pavla, který vyzval k urychlenému plnění našich závazků v podobě přijetí eura.
Rozhodnutí na začátku vládního mandátu
Za druhý základní předpoklad bezproblémového přechodu na jednotnou evropskou měnu označil NERV nutnost, aby ve vztahu k přijetí eura existovala buď politická shoda, anebo širší společenská podpora. „Aktuálně však není naplněn ani jeden předpoklad, a proto jako nutné minimum vzhledem k délce procesu přistoupení k euru (minimálně tři roky, ale potenciálně i mnohem déle) považujeme, aby padlo takové rozhodnutí na začátku mandátu vlády tak, aby v ideálním případě proces zahajovala i ukončovala totožná vláda,“ uvádí materiál NERV.
Třetím doporučením je, aby vláda v případě vstupu do ERM II prosazovala na evropské úrovni dodržování pouze právně zakotvených povinností. Vláda by se měla snažit zabránit tomu, že by se povinnost vstoupit do bankovní unie na Česko vztahovala už dříve, než se rozloučí s korunou a přejde na euro. Jak plyne z dřívějších diskusí, centrální bankéři a ekonomové se obávají precedentu, který by mohl vzniknout kvůli tomu, že Chorvatsko a Bulharsko vstoupily do bankovní unie už v okamžiku svého vstupu do ERM II. Dle platné legislativy se má země stát členem bankovní unie až po převzetí eura, nikoliv během „pobytu“ v ERM II. Pokud to nastane dříve, odevzdává členský stát EU část svých dohledových pravomocí, ale proti tomu nestojí převzetí spolurozhodovacích a dalších pravomocí vyhrazených členům bankovní unie z řad zemí eurozóny.
Neplníme kritéria a potřebujeme strukturální reformy
Autoři analýzy o přistoupení k euru také rekapitulují stav české ekonomiky a dopady zavedení eura na země, které se už se svou národní měnou rozloučily. Česká republika momentálně neplní maastrichtská vstupní kritéria eurozóny a nebude tomu tak ani na konci letošního roku, kdy se některé naše parametry vylepší, ale nesplněné zůstane kritérium pobytu v ERM II a legislativní sladěnost.
Analýza NERV ovšem hned v úvodu akcentuje, že předpokladem našeho úspěšného přechodu do eurozóny a fungování Česka v ní je splnění domácích úkolů, k nimž patří zejména strukturální reformy. Strukturální odlišnost české ekonomiky, která s sebou mimo jiné nese odlišný průběh hospodářského cyklu, totiž představuje velké riziko pro účinky společné měnové politiky.
Další závěr NERV: zkušenosti zemí s eurem ukazují, že došlo ke sblížení měnových veličin, jako inflace a dlouhodobé úrokové sazby, obecně ale euro nevede u všech zemí k větší fiskální odpovědnosti a nemá zásadní dopad na hospodářský růst. Pokud jde o vliv eura na zvýšení inflace, vliv je maximálně ve výši půl procenta. V Česku podle NERV probíhá spontánní přechod na euro v podnikové sféře, přičemž není jasné, zda jde o dočasný či trvalý jev.
Hlavními přínosy přijetí eura jsou podle analýzy NERV následující: větší zapojení do vnitřního trhu EU, snazší plánování zejména pro firmy, odstranění kurzového rizika, nižší transakční náklady, impulz pro zahraniční obchod, levnější a dostupnější financování investic a zjednodušení řízení fondů EU.
NERV vypočítává také další hlavní rizika (vedle strukturálních), jako nízká podpora obyvatelstva, ztráta nezávislé monetární politiky, ztráta autonomního bankovního dohledu, riziko morálního hazardu veřejných financí a finanční závazky vůči eurozóně.
Od prezidentova projevu k úkolu
Národní ekonomická rada vlády dostala za úkol připravit pro kabinet Petra Fialy (ODS) doporučení ohledně přechodu na jednotnou evropskou měnu asi před osmi měsíci. Poté, co shořel projekt vládního zmocněnce pro euro. V únoru totiž ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) s odvoláním na intenzivní debatu o potřebě přijmout jednotnou evropskou měnu vytvořil post zmocněnce pro vstup do systému ERM II a přijetí eura. Zmocněncem se stal Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen NERV. „Jmenování Petra Zahradníka do funkce zmocněnce pro vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II) a přijetí eura je snahou podpořit společenskou odbornou debatu a výhodách a rizicích přijetí eura, ke kterému se Česko zavázalo svým vstupem do Evropské unie v roce 2004,“ uvedl ministr Dvořák. Jmenování zmocněnce ovšem narazilo na odpor u koaličních partnerů, takže byl post obratem zrušen.
Ministr Dvořák odmítl, že by impuls pro jmenování zmocněnce vycházel z letošního novoročního projevu prezidenta republiky Petra Pavla. Nýbrž byl podle ministrových mediálních vyjádření reakcí na diskusi, která se rozvinula už před koncem roku na konto pravidelného materiálu ministerstva financí o stupni sladěnosti české ekonomiky s ekonomikami Evropské unie.
Hlava státu ve svém novoročním projevu 1. ledna zmínila, že by mělo Česko dostát svému závazku přijmout jednotnou evropskou měnu. „Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuze o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ uvedl prezident.
Ivana Pečinková
