Ministr spravedlnosti Pavel Blažek Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Blažek zvedá odměny pro přísedící u soudu. Za den dostanou 500 korun

Ze 150 korun na 500 korun za den navrhuje Ministerstvo spravedlnosti zvýšit odměnu pro laické přísedící u soudů. Současná odměna je podle resortu „neadekvátní“. Za 28 let se totiž nezměnila. Inflace přitom vzrostla o 78 procent, uvádí se v podkladech pro vládu. Návrh vyhlášky navazuje na výrazné omezení laických přísedících, které nedávno před veto prezidenta Petra Pavla schválila Poslanecká sněmovna.

Vyhláška mění i náhradu za ušlý zisk, kdy přísedící není kvůli jednání u soudu v práci. Zatímco dříve to bylo 80 korun za hodinu a maximálně 680 korun za den, nově půjde o částku odpovídající průměru trojnásobku minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády o minimální mzdě nebo dvacetičtyřnásobku této částky za jeden den. „Výše základní sazby minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, je v současné době 103,80 Kč za hodinu, což by odpovídalo částce nejvýše 830,40 Kč za den,“ uvedlo ministerstvo.

Dříve stát za přísedící ročně utratil asi 13 milionů, nyní po výrazném omezení přísedících půjde o 6 milionů korun.

Soudy přestanou rozhodovat od ledna některé spory v senátech s laickými přísedícími. Sněmovna o tom znovu rozhodla na konci října, když přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Hlava státu vetovala vládní předlohu se zdůvodněním, že zrušení laických přísedících v tak velkém rozsahu, včetně trestních kauz na okresních soudech, měl předcházet důkladnější rozbor. Kabinet argumentoval snižováním byrokracie.

Přísedící nebudou podle novely spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a přestanou působit v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů tak bude řízení vždy konat samosoudce. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.

U krajských soudů budou přísedící nadále působit v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody – tedy například vraždy a závažnější případy loupeží, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících bude u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.

Eva Paseková