Desetina potravin, které se dostanou do Evropské unie nebo jsou zde vypěstovány, se vyhodí. To vede nejen ke zbytečným finančním nákladům, ale hlavně také k nadbytečně vyprodukovaným emisím. I proto se chystají závazné cíle, podle kterých by musely členské státy Evropské unie snižovat množství vyhozeného jídla.
Nedostatečné plánování jídel, předčasné vyhazování „nepěkného“ ovoce či zeleniny, podlehnutí slevovým akcím, přehnaně velká balení, standardizované porce v restauracích. To jsou jen některé z důvodů, které vedou spotřebitele k nadměrnému vyhazování potravin. Výsledkem je, že asi deset procent potravin v EU putuje do koše. Problém to není jen kvůli finančním ztrátám. Podle Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů připadá na produkci a přepravu potravin, které se následně vyhodí, asi osm procent z veškerých emisí skleníkových plynů.
Evropská komise proto navrhuje, aby se stanovily právně závazné cíle pro členské státy na snižování množství vyhozených potravin. Konkrétně by podle Komise měly země do roku 2030 snížit o 10 procent množství potravin, které se vyhodí v procesu výroby, a o 30 procent na obyvatele pokud jde o potraviny, které jsou vyhozeny při spotřebě.
Evropský parlament pak požaduje o něco ambicióznější cíle. Konkrétně místo deseti procent dvacet u výroby a místo třiceti čtyřicet u spotřeby. To vše oproti průměru mezi lety 2020 a 2022.
Nejvíc jídla vyhodí domácnosti
Konkrétní podoba bude teprve vyjednaná mezi národními státy, Komisí a Parlamentem. Česko s myšlenkou souhlasí. Cíle jsou však příliš ambiciózní. „Plýtvání potravinami je velký problém a předcházení plýtvání pak velké téma, kterému se MŽP intenzivně věnuje. ČR obecně vítá navrhované požadavky na prevenci vzniku potravinových odpadů, nicméně navrhované cíle do roku 2030 považujeme za velmi ambiciózní. Značné části potravinových odpadů se předchází špatně, obzvlášť v případě domácností,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Veronika Krejčí.
To potvrzují i data. Podle MŽP mají největší podíl na plýtvání potravinami právě domácnosti. Například v roce 2020 bylo v České republice vyprodukováno celkem 972,4 tisíc tun potravinových odpadů. Z toho tvořily potravinové odpady z domácností 742,7 tisíc tun.
Kromě toho by ČR podle Krejčí také uvítala zahrnutí prvovýroby do cílů, protože jednotlivé části potravinového řetězce jsou úzce provázány a navzájem se ovlivňují. „Diskutuje se také rozlišení jedlých a nejedlých částí potravin, zároveň chceme snižovat množství per capita (na obyvatele) a nikoliv o procenta, jelikož jsme na tom lépe než většina Evropy,“ říká.
Darování potravin, lepší označení
Jak cílů konkrétně dosáhnout? Cest je celá řada. Třeba podle studie Evropské komise by jen lepší pochopení dvojice označení minimální trvanlivost a datum spotřeby, které si lidé mnohdy pletou, mohlo vést k desetiprocentnímu omezení množství vyhozeného jídla.
Podle polské europoslankyně Anny Zalewské, která má legislativu na starost za Evropský parlament, pak existují další opatření. „Parlament přišel s cílenými řešeními, jako je propagování ‚ošklivého‘ ovoce a zeleniny, kontrolování neférových tržních praktik, ujasnění označování dat a darování neprodaných, ale stále konzumovatelných potravin,“ uvedla.
Podle MŽP je důležitá třeba role potravinových bank. „Ty významně přispívají k omezení plýtvání potravinami tím, že převezmou neprodané potraviny od obchodníků a dále je upotřebí v rámci charitativní pomoci,“ uvedla Krejčí. V tom podle ní výrazně pomohla novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, podle které mají od roku 2018 velcí obchodníci povinnost využívat potravinové banky s cílem zabránit plýtvání potravinami a poskytnout potraviny zranitelným osobám.
Na straně spotřebitele pak zdůrazňuje potřebu osvěty. „Jako jeden z hlavních úkolů pro následující období například vidíme nutnost zlepšit povědomí spotřebitelů o významu dat spotřeby a minimální trvanlivosti,“ říká.
Legislativa v těchto dnech vstupuje do vyjednávání mezi Parlamentem, Komisí a národními vládami. Maďarsko, které nyní předsedá Radě EU, je podle svých slov věrné cíli výrazně snížit odpady z potravin na všech úrovních spotřebitelského řetězce. A i dle Česka jde o důležité téma. „Problematika potravinových odpadů je jednou z našich priorit,“ říká Krejčí.
(knn)
