Evropská ekonomika roste výrazně pomaleji než Spojené státy i Čína. Na obou svých rivalech je Evropská unie (EU) závislá v podobě dovážení surovin, nakupování surovin či obraně. Receptem na zlepšení situace by měla být mimo jiné transformace vzdělávání studentů, ale i pracujících. Ve státech EU totiž chybí řada profesí, které kvůli nedostatečnému vzdělání nemá kdo obsadit. Shodli se na tom europoslanci.
Do roku 2040 se bude pracovní síla v EU každoročně snižovat o téměř dva miliony pracovníků. A to zejména kvůli stárnutí populace a mohutným odchodům do důchodu. Například v Česku dle analýzy Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR do tohoto roku bude 2 698 767 lidí ve věku 65 let a výše – to je o více než půl milionu více, než tomu bylo na konci roku 2021. A nejinak je tomu i v ostatních členských státech.
Jedním z východisek udržení ekonomického růstu by tak mohla být stále se zlepšující technologie a potřebná kvalifikace či rekvalifikace zaměstnanců. To například doporučuje v září publikovaná zpráva italského expremiéra Maria Draghiho, která obsahuje zhruba 170 návrhů, jak zlepšit po všech stránkách konkurenceschopnost Evropské unie. Dokument a nepříliš dobrou situaci pracovního trhu také na středečním plánu rozebrali europoslanci.
„Potýkáme se s výrazným nedostatkem pracovních sil. Dvě třetiny evropských společností tvrdí, že nedostatek dovedností brzdí jejich obchodní aktivity a čtyři z pěti tvrdí, že nemohou investovat a růst tak, jak by mohly. Pro malé a střední podniky je to ještě obtížnější: pouze jeden z pěti najde pracovníky se správnými a odpovídajícími odbornými znalostmi či dovednostmi,“ zhodnotil na úvod evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. To má pak například za následek rozdíl v hrubém domácím produktu (HDP) v EU a Spojených státech. Od roku 2000 totiž v přepočtu na hlavu vzrostl reálný disponibilní příjem v USA téměř dvakrát více než v EU.
O špatné situaci na pracovním trhu se podělil například německý europoslanec Rasmus Andresen, který je členem Rozpočtového výboru Evropského parlamentu (BUDG) a zároveň Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu (ECON). „Milion! Jen na německém pracovním trhu bude do roku 2030 chybět milion kvalifikovaných pracovníků a nejinak je tomu i v mnoha dalších evropských zemích,“ upozornil.
Nedostatek pracovníků hlásí firmy již teď
Podle Andresena více než 60 procent malých a středních podniků uvádí, že již nyní mají potíže s hledáním kvalifikovaných pracovníků. „Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je jedním z největších problémů, které budeme mít v Evropské unii v příštích několika letech, a zcela upřímně: děje se příliš málo na to, abychom ho řešili,“ prohlásil s tím, že pokud chce být EU konkurenceschopná, potřebuje kvalifikované pracovníky. Jejich počet by se podle něj mohl narůst díky migraci, přidáním investic do vzdělání a lepším nastavením rovnováhy mezi rodinou a prací.
A vyšší investice do vzdělávání budou nejspíš nutné. Mladší generaci totiž podle europoslankyně Andrey Wechslerové chybí dost často základní dovednosti. A to zejména v manuální a digitální oblasti. „Téměř tři miliony mladých lidí v Německu ve věku 20 až 34 let nemají odbornou kvalifikaci. Chybí jim základní dovednosti a kvalifikace, které náš trh práce potřebuje. Toto však není jen německý fenomén. Když se podíváme na zprávu pana Draghiho, vidíme, že 42 procent Evropanů nemá digitální dovednosti,“ upozornila členka Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE).
Evropský parlament již dříve přijal akční plán týkající se nedostatku pracovních sil a kvalifikací. „V prvních letech bylo proškoleno přibližně 3,5 milionu pracovníků. Pobídky a pokyny k průběžnému školení se připravují přibližně v polovině členských států EU. Očekáváme, že budou velmi užitečné. Zejména pak pro pracovníky v malých a středních podnicích, kde možná nebude možné mít školící programy ke zvyšování kvalifikace zaměstnanců,“ přiblížil Janusz Wojciechowski, který ale upozornil, že je to stále jen nepatrná část.
Důraz na změny ve školství a podporu porodnosti
Změnit vzdělávání je však potřeba také na školách. „Vysoké i střední školy by měly poskytovat aktuálnější programy v souladu s poptávkou trhu. Evropa produkuje pouze 850 absolventů vědy, techniky, inženýrství a matematiky na milion obyvatel ročně. Ve Spojených státech je to více než 1 100 absolventů. To znamená, že s tímto typem dynamiky problémy nakonec porostou,“ upozornil Paulius Saudargas, člen Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku a současně Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu.
Vzdělávací systém by se měl postupně změnit i v Česku, kde je nyní nabízeno okolo 270 oborů a absolvent takového zaměření má jen úzké možnosti uplatní po absolvování studia. Ministerstvo školství tak chce do pěti let tento počet zredukovat a některé podobné obory například spojit. Resort s Národním pedagogickým institutem nyní pracuje se třemi variantami: jedna počítá se 157 obory, druhá se 115 a třetí se 104. Finální podoba má být hotová na konci roku a pravidla pro školy pak za tři roky. Do nových oborů by pak mohli nastoupit první studenti v září 2029.
Zmíněné vize však na záchranu nestačí. „Je potřeba zvednout v EU porodnost, jinak zjistíme, že předkládáme nejspíš vynikající politické návrhy, které však nebudeme mít na koho aplikovat. Několik studií totiž předpovědělo, že Evropě bude do roku 2050 chybět 35 milionů lidí v produktivním věku,“ varovala na jednání Mariateresa Vivaldini, členka Výboru Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) a zároveň Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku. Lidé v produktivním věku pak budou chybět zejména ve menších městech a na vesnicích, čímž se ještě prohloubí už tak alarmující propast oproti větším městům.
Lukáš Karbulka