Změny v placení sociálního a zdravotního pojištění pro ty, kteří pracují na dvě a více dohod o provedení práce (DPP), se zatím odsouvají. Minimálně příští rok systém zůstane beze změn, řekl Ekonomickému deníku odborový předák Josef Středula. V chystané úpravě již schválené části konsolidačního balíčku by však ještě mohlo dojít i k dalším změnám.
Povinnost zaměstnavatelů platit odvody na pojistném u dohod o provedení z práce se původně již posouvala z letošního 1. července na 1. leden příštího roku. Systém se ale zatím měnit nebude. To znamená, že pokud si dohodář u každého zaměstnavatele měsíčně vydělá do deseti tisíc korun, nemusí odvádět pojistné.
Konkrétní podoba návrhu se ale teprve chystá. Podle informací Ekonomického deníku má návrh obsahovat i nové změny. „V současné době se připravuje nová podoba těchto změn. Více informací však k tomu ještě nemohu sdělit,“ uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Procházková. Resort by podle ní měl o změnách informovat v nejbližších týdnech.
Jisté by naopak mělo být zachování hranice pro neplacení pojistného z měsíčního výdělku. „Na úterní tripartitě jsme dostali k nahlédnutí data ohledně pracovníků na dohodu o provedení práce, která jsou za měsíc červenec. Z nich vyplývá, že nejsou v případě souběhu dvou a více dohod u dotyčného zneužívány pro placení pojistného,“ zdůvodnil Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).
Podle Středuly zůstane z původního návrhu v rámci konsolidačního balíčku elektronická evidence těchto dohodářů u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Do té musí od letošního července zaměstnavatelé hlásit své pracovníky na DPP. „Data z portálu bude ministerstvo rok sledovat a na základě výsledků by se pak případně udělaly další změny. Vše ostatní by se však nyní mělo zrušit, a tak resort aktuálně vypracovává legislativní úpravu, aby tyto změny nevešly v platnost,“ přiblížil odborový předák Středula.
Firmy rušení změn vítají
Zrušení původních návrhů vítají firmy. „Pro zaměstnavatele je to určitě dobrá zpráva. Ve změnách totiž byly nedodělky a nejasnosti,“ uvedla Gabriela Hrbáčková, členka představenstva Asociace malých a středních podniků ČR. Ta dále upozornila, že data ministerstva o počtu registrovaných firem, jež zaměstnávají dohodáře, mohou být zavádějící. „A to z toho důvodu, že se do portálu určitě neregistrovaly všechny, ale jen ty slušné,“ dodala.
„Předchozí návrh spočíval v tom, že pokud by si firma přihlásila dohodáře na ČSSZ, nebude za něj třeba odvádět pojištění momentálně do výdělku 25 procent průměrné hrubé mzdy v Česku pro rok 2024, což je zhruba 10 500 korun,“ vysvětlil Petr Hůrka, který přednáší o pracovním právu na Právnické fakultě Masarikovy Univerzity v Brně.
V případě, že si firma zaměstná člověka na DPP, který již jednu takovou dohudu má, pojistné se neplatí pouze do výdělku čtyř tisíc korun měsíčně, tedy deseti procent současné průměrné mzdy. Návrh se měl dotknout přes sto tisíc firem a tisíců pracovníků mezi nimiž jsou například senioři, ženy na mateřské či studenti.
Kvůli původnímu znění se také již mnoho dohodářů rozhodlo udělat si živnostenský list. A to i proto, že firmy z důvodu větší finanční i administrativní zátěže již o dohodáře příliš nestály. Pracovníci si zase chtějí udržet flexibilitu, o kterou u dohod přicházejí. Proto tedy stále hledají nové alternativy, jak se takovým povinnostem vyhnout. To potvrzují i data Českého statistického úřadu, kdy se počet živnostníků bez zaměstnanců v prvním čtvrtletí letošního roku vyšplhal na více než 726 tisíc, což bylo meziročně o téměř 45 tisíc více.
S tím však rostlo i riziko šedé ekonomiky. Státní úřad inspekce práce totiž v posledních letech odhaluje stále více případů, kdy firmy zaměstnávají podnikatele na švarcsystém (firma se chová k podnikateli jako k zaměstnanci – pozn. red.). Za poslední dva roky toto číslo vrostlo o více než dvojnásobek. Zatímco v roce 2021 úřad odhalil 133 takových případů, v tom loňském to bylo již 296.
Lukáš Karbulka