Novely zákonů související s exekučním řízením podle Exekutorské komory „setrvale neadekvátně upevňují roli dlužníků“. „Již dlouhodobě je neúměrně vysoká nezabavitelná částka, která v případě nepřednostní pohledávky činí 80 % z průměrného čistého příjmu. Legislativní oslabení věřitelů je dlouhodobý trend, který však v konečném důsledku znamená přenášení nákladů spojených s oddlužením na daňové poplatníky,“ uvedli exekutoři v prohlášení zaslaném České justici.
Aktualizovaná legislativa se exekučního řízení dotýká především z pohledu novely občanského soudní řádu, který nastavuje nová pravidla u srážek z příjmů pro dlužníky se čtyřmi a více exekucemi. „Srážky z příjmů přitom představují nejefektivnější způsob vymáhání pohledávek pro věřitele, a pro dlužníky to je nejméně invazivní způsob, jak dostát svým závazkům. Zákonodárci však svým rozhodnutím jednoznačně celý proces vymáhání pohledávek trvale nerovnoměrně vychylují ve prospěch dlužníků,“ uvedl Jan Mlynarčík prezident Exekutorské komory.
Nově je nastavena srážka z příjmů u povinných se čtyřmi a více exekucemi s nepřednostní pohledávkou. Srážka se v takovém případě počítá z vyššího příjmu, než tomu bylo doposud. „Změnu považujeme pouze za administrativní krok, který věřitelům nic zásadního nepřinese. Z naší každodenní praxe totiž vidíme dvě příčiny, které vedou k tomu, že věřitelé mají malou šanci získat svou pohledávku,“ řekl Jan Mlynarčík a doplnil „První příčinou je nastavení vysoké nezabavitelné částky z čistého příjmu. Druhou jsou potom vícečetné exekuce, kdy povinní mají zpravidla i exekuce přednostní. A na srážku spojenou s nepřednostní pohledávkou v takovém případě vůbec nedojde.“
Za posledních 5 let došlo k úpravě nezabavitelné částky více než 10x. „Extrémní podmínky, jako byla covidová pandemie a energetická krize, které odůvodňovaly její výši, však již pominuly, a je tedy vhodný čas k reálnému posouzení poměru nezabavitelné částky vůči příjmu,“ řekl Jan Mlynarčík. Věřitelé, mezi které patří státní a veřejné instituce, jako je správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, dopravní podniky, ale také bytová družstva či rodiče samoživitelé, nejsou podle Exekutorské komory zájmovou skupinou, která by vytvářela silová sdružení na rozdíl od neziskového sektoru, který hájí zájmy dlužníků. Podle exekutorů se tento sektor stal lobbistickou skupinou.
(epa)
