Příběh těžby čediče v Tlustci v Libereckém kraji je naprosto neuvěřitelný. Nic podobného se v České republice, a možná i na celém světě, dosud nestalo. Jeden podjatý státní úředník a šikovný advokát brání kvůli několika chráněným živočichům a rostlinám, kterým by těžbou nebylo vůbec ublíženo, velkému podnikatelského projektu, jehož realizace slouží veřejnému zájmu.
Těžba byla reálně zahájena již v 80. letech minulého století. Z důvodů krachu firmy, která lom zprivatizovala, byla těžba zastavena v roce 1998. Krátce byla obnovena ještě v roce 2003 a 2004. Od té doby se netěží.
V roce 2011 koupila kamenolom firma Kamenolom Brniště, která deklaruje zájem o životní prostředí, spolupráci s ekology a především rekultivaci kopce po dokončení těžby.
EIA v souhlasném stanovisku stanovila 93 podmínek povolení těžby. Temelínská elektrárna jich měla „jen“ 76. Firma všechny splnila. Od roku 2011 do současnosti investovala do splnění všech požadavků prokazatelně desítky milionů korun.
Odbor životního prostředí Libereckého kraje udělil výjimku ze zvlášť chráněných živočichů a rostlin v roce 2012. Odpůrci se odvolali k OVSS (odbor výkonu státní správy) Ministerstva životního prostředí (MŽP) v Liberci. Ten udělení výjimky zrušil a vrátil kraji k novému projednání. Pod rozhodnutím byl podepsaný zástupce ředitele odboru (OVSS) ing. Jiří Holý.
Kraj vše znovu projednal, provedl znovu celé řízení, nařídil nová opatření a průzkumy. Po splnění všech požadavků v roce 2013 vydal výjimku č. 2 (jak požadovalo MŽP).
Odpůrci těžby se znovu odvolali a nadřízený orgán (MŽP, pracoviště OVSS Liberec) jim ve stejném roce znovu vyhověl a rozhodnutí kraje zrušil. Rozhodnutí podepsal Ing. Jiří Holý.
Firma vyhověla všem námitkám, splnila (již po třetí) veškeré požadavky, provedla nové průzkumy, nová biologická hodnocení, utratila další miliony. A v roce 2016 požádala o novou výjimku. Kraj tuto, již třetí, výjimku vydal v únoru 2017. Odpůrci se opět odvolali. MŽP (OVSS Liberec) již po třetí opět rozhodnutí kraje zrušil. Rozhodnutí podepsal opět ing. Jiří Holý.
Firma opět splnila veškeré požadavky a požádala o výjimku číslo 4. Kraj ji udělil v roce 2018. Odpůrci se odvolali a pobočka MŽP (OVSS v Liberci) tuto, už čtvrtou výjimku opět ruší. Nikoho nepřekvapí, že je pod rozhodnutím podepsaný opět ing. Jiří Holý.
Firma splnila podmínky, získala v roce 2019 výjimku č. 5. Odpůrci se opět odvolali, ale Ing. Jiří Holý kvůli nemoci odvolání odpůrců neřešil. A světe, div se, výjimka byla odborem MŽP (OVSS) v Liberci schválená a potvrzená!!! Pod rozhodnutím byl podepsaný ředitel odboru ing. Milan Kubíček.
Tím by neuvěřitelný příběh mohl šťastně skončit, ale bohužel zatím nekončí. Odpůrci těžby podali žalobu k Libereckému soudu, který našel v rozhodnutí kraje formální chybu, neboť se údajně nevypořádal s názory jednoho ekologa.
Odbor ŽP Libereckého kraje se tedy s jeho názory vypořádal a vydal v roce 2023 výjimku č. 6. Odpůrci se tradičně odvolali a neuvěřitelné se stalo skutkem. 13. srpna tohoto roku už po šesté MŽP (OVSS) v Liberci udělenou výjimku zrušil (s podpisem opět ing. Jiřího Holého). Dovede někdo z vedení MŽP vysvětlit, jak je možné, že jednou orgán MŽP v Liberci udělenou výjimku potvrdil a schválil, a když se kraj vypořádal s námitkami soudu, opět ji zrušil, aniž došlo k jakékoliv změně daného stavu či situace?
Těžař už mnohokrát splnil uložené podmínky, ale důvody, pro které je rozhodnutí o udělení výjimky rušeno, jako by se množily geometrickou řadou. Místo, aby jich ubývalo, neustále přibývají. To vzbuzuje podezření ze zneužívání úřadu a úřední moci a ze snahy nadržovat ekologickým aktivistům, kteří už mnohokrát (z různých důvodů) v minulosti blokovali řadu velkých staveb a projektů, což už stálo daňové poplatníky stovky miliard korun.
Domnívám se, že není možné, aby jeden orgán ŽP opakovaně vyhodnocoval splnění zadaných podmínek pozitivně, včetně udělení výjimky, a druhý orgán ŽP ji opakovaně rušil. Pak takové rozhodování působí subjektivně a vzbuzuje u podnikatelů i široké veřejnosti pocity zmatku a nejistoty.
Něco takového se může stát jednou či dvakrát, ne čtyřikrát či pětkrát. Oba orgány, jak orgán kraje, tak ministerstva, se přece musí řídit stejnou legislativou. Pokud vydávají rozličná stanoviska, zpochybňuje to vnímání smysluplné regulace a destabilizuje důvěru v aplikaci legislativy. Jedná se o neuvěřitelně špatný signál pro podnikatele a podnikání.
Příběh má ovšem pokračování. Ing. Jiří Holý odešel do důchodu, takže už nemohl poslední výjimku kraje, která byla vydaná 24. 1. 2024 zrušit. V rámci objektivity bylo rozhodnuto, aby odvolání odpůrců řešilo pracoviště MŽP ČR v jiném kraji. A to ji dne 11. 6. 2024 logicky potvrdilo a schválilo.
Odpůrci tedy připravili další žalobu k Libereckému soudu. Vzhledem ke skutečnosti, že jim jednou soud vyhověl pouze z formálních důvodů, které byly napraveny, neměl by jim vyhovět znovu. Už proto, že se vůbec o žádné chráněné rostliny a živočichy nejedná. Tato výjimka, jako poslední podmínka povolení těžby, je zneužita jejími odpůrci, ekologickými aktivisty, kterým nevadí, že svými aktivitami poškozují náš ekonomický rozvoj a připravují stát o obrovské finanční prostředky.
Pokud odpůrcům soud nevyhoví, umožní posílit státní rozpočet každoročně o miliardy. A hlavně, co se týká kopce Tlustec, je pro něj ekologicky šetrná těžba a následná rekultivace (za peníze těžbou vygenerované) jediným smysluplným řešením. Jinak zůstane jako roztěžený lom v soukromém vlastnictví navždy nepřístupný pro nás i naše potomky.
Václav Budinský
