Návrh nového zákona o lobbování, který schválila letos na jaře vláda, čeká na druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Může zákon o lobbování ohrozit strategické zájmy státu? Podle účastníků sněmovního hospodářského výboru ano


Návrh nového zákona o lobbování, který schválila letos na jaře vláda, čeká na druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Mezidobí, než k tomu dojde je vše jiné, než klidné. Ukázalo se to i na čtvrtečním jednání sněmovního hospodářského výboru, kde se v debatě probíraly dopady zákona na státní firmy. Jedny z nejsilnějších emocí totiž spouští právě možnost zařazení státních, či polostátních firem do seznamu lobbistů, které v rámci pozměňovacího návrhu navrhuje předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Návrh podle zpravodaje materiálu v hospodářském výboru, poslance Milana Ferance (ANO), počítá s tím, že by se státní firmy nazapisovaly jako lobbisté pouze v případech, že by komunikovaly se svým „zakladatelem, zřizovatelem či státním orgánem, který u nich vykonává akcionářská práva“.

Podle vrchního ředitele sekce ekonomické ministerstva průmyslu a obchodu Petra Doškáře to v podstatě ohrožuje strategické zájmy státu a jeho bezpečnost. Doškář si podle svých slov nedokáže představit, že by firmy nemohly komunikovat například napříč ministerstvy. „Z pohledu ministerstva průmyslu a obchodu je nutné zvážit, co je strategický zájem státu a co se má reportovat a co ne,“ uvedl na jednání výboru Doškář. Resort by podle něj primárně navrhoval, aby byly určité výjimky z pohledu strategické infrastruktury státu.

A kde by mohl nastat problém? Doškář vyjmenoval společnosti, kde uplatňují ministerstva akcionářská práva, jde například o MERO Česká republika, které je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, státem vlastněného distributora pohonných hmot ČEPRO nebo třeba společnost Letiště Praha, Českou poštu či provozovatele elektrizační soustavy ČEPS, společnosti Explosia a OTE. Celkem je podle Doškáře takových firem ke čtyřicítce.

„Strategický zájem státu, bezpečnost a obrana státu je nadřazená jakýmkoliv lobbistickým aktivitám,“ uvedl na výboru Petr Doškář. Konstatoval také, že on sám se účastní například společných jednání s ministerstvem financí a společností ČEZ ohledně nových jaderných zdrojů v České republice. „Budeme doporučovat, aby byly určité výjimky, které by vyjmuly firmy, které mají strategický zájem pro jednotlivá ministerstva a pro vládu,“ uvedl.

Doškář upozornil i na to, jak by se mohl zákon dotknout dozorčích rad, ve kterých jsou zastoupeni političtí reprezentanti. „Je velice složité odlišit názor firmy od názoru, který by mohl být brán lobbisticky,“ zmínil s tím, že jde v podstatě o neoddělitelné pozice. Pokud by prošel pozměňovací návrh tak, jak je sepsán, znamenalo by to podle něj konec současné podoby dozorčích rad, do kterých by se muselo hledat mnoho nových odborníků. A nejde podle něj pouze o podniky, které jsou strategické pro stát. „Jen ministerstvo průmyslu a obchodu má třiadvacet majetkových účastí a ministerstvo financí je na tom podobně,“ poznamenal.

Poslankyně a členka hospodářského výboru Zuzana Ožanová (ANO) obecně k celkovému návrhu zákona uvedla, že norma musí být funkční a zajišťovat transparentnost a nemá přinášet stíhání lidí a šikanu. „Je to těžké vymanévrovat a měla by být shoda napříč politickým spektrem,“ podotkla. Neexistují také podle ní dobří a špatní lobbisté. Celkový návrh je podle ní přísnější, než co požaduje Brusel. „Byli jsme papežštější než papež,“ myslí si.

Zahraniční zkušenosti s „lobbingem“ v zahraničí na jednání výboru popsala Zuzana Krejčiříková, ředitelka útvaru public affairs společnosti ČEZ, členka představenstva Hospodářské komory České republiky a členka představenstva sdružení Eurelectric. „V Bruselu jsem registrovaná jako lobbista. Jsou tam všichni lobbisté ze společnosti ČEZ. Uvádíme rozpočet, který platíme každý rok za lobbing, říkáme témata, která řešíme, ale nedáváme tam obsah schůzek, protože Evropská unie uznala to, že bychom ohrozili fungování kritické infrastruktury,“ upozornila. Zdůraznila, že se zároveň neuvádí ani obsah jednání s europoslanci a schůzky nejsou předmětem žádného rejstříku.

K současnému návrhu zákona uvedla, že podle ní přináší zásadní rozpor v tom, proč jde Česká republika tak daleko, když je Evropská unie ohledně lobbingu a transparentnosti na prvním stupni a Česko na stupni deset.

Na řadě jsou pozměňovací návrhy

Vláda návrh nového zákona o lobbování schválila letos 6. března. Prvním čtením v Poslanecké sněmovně prošla norma v květnu. Zákon má definovat, kdo je lobbista a kdo lobbovaný, jaké povinnosti mají – a jak by měla vypadat a co by měla obsahovat lobbistická stopa. Pod pojem lobbista materiál po úpravách řadí profesní komory, samosprávy, anebo třeba i asistenty poslanců a senátorů.

V jaké podobě normu nakonec poslanci schválí, je zatím otázkou. K zákonu se už na jaře sešla řada připomínek. Kromě státních firem se řeší například i to, zda se má zákon vztahovat také na profesní komory. „Ve vládě panuje shoda na tom, že navrhovaná regulace nepředstavuje nepřiměřený zásah do činnosti profesních komor, ani že by v jejím důsledku mělo dojít ke znemožnění, omezení či znesnadnění plnění úkolů svěřených těmto subjektům zákonem,“ uvedl v květnu úřad vlády.

Opačný názor má poslanec Milan Brázdil (ANO), který k zákonu podal pozměňovací návrh. Vzhledem k postavení profesních komor podle něj není možné souhlasit s tím, aby byla profesní sdružení degradována na úroveň lobbistických útvarů. „Navrhuji, aby na profesní komory zřízené zákonem nebylo nahlíženo jako na lobbistickou organizaci, a aby byly profesní komory zřízené zákonem z této právní regulace úplně vyňaty,“ uvedl ve svém návrhu.

Profesní samosprávy tvoří podle Brázdila obdobně jako místní samosprávy nedílnou součást demokratické společnosti. Podle poslance jsou garantem bezpečnosti, kvality a odbornosti vysoce specializovaných služeb, které jejich členové poskytují. „Komory dbají na to, aby jejich členové respektovali pravidla profesní etiky,“ zmínil ve svém návrhu.

Tereza Čapková