Obavy ze zvýšené aktivity takzvaných energošmejdů a výše pokut za předčasnou výpověď smlouvy na odběr energií s fixovanou cenou. To jsou dvě témata, která vzbudila největší pozornost na dnešním jednání hospodářského výboru poslanecké sněmovny k novele energetického zákona, známé jako Lex OZE 3. Konečnou podobu zákona odhlasují poslanci až později ve třetím čtení.
Poslanci byli doslova zavaleni balíkem 56 pozměňovacích návrhů, které se přitom netýkají původně hlavního tématu novely Lex OZE 3 – tedy akumulace elektřiny, agregace a flexibility. Členům výboru se podařilo během dvou hodin s tímto množstvím návrhů vypořádat. Většinou se jedná o technické detaily či požadavky vyplývající z evropské legislativy, které hladce prošly. Avšak dva z těchto návrhů vyvolaly větší diskusi i emoce.
První z nich, v poslanecké hantýrce označený jako B9, slibuje více informací pro odběratele energií, aby se dostali k levnějším dodávkám energií. Někteří poslanci však tento návrh, který pochází z Energetického regulačního úřadu (ERÚ), odsoudili jako vstřícný krok vůči „tipařům“ či přímo k energošmejdům. „Je to úplně blbě a já jsem zásadně proti,“ prohlásil rázně předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS). Při následném hlasování doporučili téměř všichni přítomní členové výboru zamítnutí bodu B9.
Jeden z vedoucích pracovníků ERÚ Ekonomickému deníku pod podmínkou anonymity sdělil, že vše je jinak a poslanci se nechali zmást mylnými informacemi a pomluvami. Novela se netýká „tipařů“, ale srovnávacích portálů, které propočítávají výhodnost různých nabídek na dodávku elektřiny a zemního plynu a doporučují lidem nejlepší ceníky.
Navíc se jedná o pouhé zpřesnění dnes platné podoby zákona, nikoli o žádnou převratnou novinku. „Z našeho pohledu finální znění pozměňovacího návrhu obecně posiluje práva spotřebitelů a zpřesňuje energetický zákon v oblasti zprostředkování,“ doplnil k tomu mluvčí ERÚ Jan Hamrník.
Vývoj od 20 ke 40, dolů na 30 a zpět
Dalším citlivým tématem je horní limit pokuty pro zákazníky, kteří předčasně ukončí smlouvu na dobu určitou s cenovou fixací. Tady se střetává zájem zákazníků, kteří se chtějí vyvázat z nevýhodných víceletých smluv, a dodavatelů, kteří musejí mít takovou energii dopředu nakoupenou a předčasný odchod zákazníka jim způsobuje finanční újmu.
Původní návrh z dílny ministerstva průmyslu a obchodu výši pokuty stanovil na maximálně 20 procent z hodnoty neodebrané elektřiny a plynu. Velcí dodavatelé energií následně prosadili zvýšení horní hranice pokuty na 40 procent. Po bouřlivém připomínkovém řízení se ministerstvu průmyslu podařilo dojednat kompromis: 30 procent z hodnoty neodebrané energie.
Teď to vypadá, že dojednaný kompromis padne. Šéf výboru Adamec podpořil návrh, který limit zvyšuje zpět na 40 procent. Pro tento bod, označený jako B15, následně hlasovalo všech 19 přítomných členů hospodářského výboru. Podle dvou dobře informovaných zdrojů Ekonomického deníku se poslanci zřejmě nechali ovlivnit lobbisty velkých dodavatelů energií, kteří ztrácejí nejvíc zákazníků, a vyšli jim vstříc.
Jisté emoce vyvolal ještě návrh považovat za přestupek to, když vlastník odmítne na svůj pozemek pustit pracovníky „síťových“ energetických podniků. Ten také získal podporu, a to navzdory skeptickému postoji přítomného zástupce ministerstva průmyslu Reného Neděly.
Úpravy technického rázu většinou prošly hladce. Narazily však některé výplody poslanecké legislativní kreativity. Například poslanec za ODS (a současně předseda představenstva Teplárny České Budějovice) Václav Král přišel s návrhem, aby plánované přečerpávací vodní elektrárny bylo možné schvalovat ve zrychleném režimu, a to bez posouzení vlivu na životní prostředí (proces EIA). Podporu pro tento kontroverzní návrh však u svých poslaneckých kolegů nezískal.
O co jde v novele Lex OZE 3
Novela energetického zákona, známá pod označením Lex OZE 3, řeší hlavně úpravu oblasti ukládání elektřiny a flexibility ve spotřebě energie, ochranu spotřebitele či zavedení kapacitních plateb. Podle předkladatele, tedy ministerstva průmyslu a obchodu, je návrh zákona je v převážné míře transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou.
Co se týká lepší ochrany spotřebitelů energií, novinkou je možnost zákazníka ukončit smluvní vztah s obchodníkem, který nemá seriózní obchodní strategii. Novela zavádí takzvaný index zajištění obchodníka. Dodavatelé energií navíc budou povinni zákazníkům oznamovat každou změnu ceny či blížící se konec platnosti smlouvy na dobu určitou.
Vlastník elektrárny s instalovaným výkonem nad 10 MW má být nově povinen oznámit provozovateli přenosové soustavy přerušení provozu výrobny elektřiny, které bude trvat více než šest měsíců, a to alespoň půl roku před přerušením provozu. Úplné zastavení provozu budou muset vlastníci elektrárny hlásit nejméně 14 měsíců dopředu. Provozovatel přenosové soustavy poté může doporučit pokračování provozu výrobny elektřiny z důvodu energetické bezpečnosti; případné ztráty by následně vlastníkovi elektrárny uhradil.
Balík návrhů hospodářského výboru sněmovny dále otevírá cestu k zavedení kapacitních mechanismů. V praxi se jedná o motivaci investorů, kteří by chtěli stavět nové plynové elektrárny. Ale také o tzv. nouzovou brzdu odstavení, která má v případě nedostatečného výkonu zdrojů bránit předčasnému odstavení části uhelných elektráren z provozu. Více se o aktuální novele energetického zákona dočtete ve zprávě, kterou Ekonomický deník vydal před dvěma týdny.
David Tramba, Ekonomický deník
