Po třech letech se na pořad zářijového jednání poslanecké sněmovny dostal znovu návrh na přímou volbu starostů a hejtmanů. Poslanci SPD předložili návrh na změnu Ústavy, ale žádný prováděcí zákon, ani náznak systému volby, pravomocí starostů a odpovědností obcí. Bez toho by přímou volbou zvolení starostové byli zvoleni v rozporu s Ústavou i s jejich vůlí, uvádí vláda. Poslanci SPD návrh zdůvodňují kolektivní neodpovědností.
Totožný návrh SPD už jednou prošel poslaneckou sněmovnou prvním čtením v březnu 2018 s podporou ANO, Pirátů a komunistů, zatímco ČSSD ho označila za ztrátu času. O zavedení přímé volby starostů se diskutuje od roku 2006, kdy se přímá volba dostala do programového prohlášení vlády předsedy Mirka Topolánka. Už v roce 2007 bylo ministerstvo vnitra vládou zaúkolováno vytvořit analýzu, kterou v roce 2009 schválila vláda. Vážné debaty se zástupci starostů a obcí začaly po roce 2010. Úplná analýza ministerstva vnitra je zde:
Nulová odpovědnost těch, které občané nevolili
Také argumenty navrhujících poslanců jsou stále stejné: „Současný právní stav je tak zcela nevyhovující, neboť podporuje kolektivní neodpovědnost. Starosta či hejtman mohou být uvláčeni požadavky členů zastupitelstev či rady, které však za ně nenesou viditelnou politickou, ale ani faktickou odpovědnost. K nešťastné situaci navíc přispívá proporcionální volební systém, který se však vinou panašování tváří jako většinový,“ uvádí nyní důvody návrhu předkladatelé.
Podle poslanců nepřímo volení starostové a hejtmani nemusí mít vždy podporu veřejnosti. „Starostou nebo hejtmanem se může stát někdo, koho občané nechtějí a do čela obce či kraje je nasazen pouze z politických důvodů a na základě neprůhledných dohod,“ upozorňují s tím, že takový slabý hejtman nebo starosta nemůže konat ve veřejném zájmu, ale z vděčnosti v zájmu těch, kteří pro něho zvedli ruku. „Příkladem takového stavu je zastupitelstvo hlavního města Prahy a primátor Prahy,“ dodávají poslanci v nyní předkládaném návrhu.
Podmínky stanoví zákon, který nikdo nepředložil
Problémem je, že předkladatelé navrhují jen změnu Ústavy bez dalšího: Volební období starosty, hejtmana a členů zastupitelstev je čtyřleté. Zákon stanoví, za jakých podmínek se vyhlásí nové volby starosty, hejtmana a členů zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního volebního období, má být do Ústavy doplněno.
„Zákon stanoví způsob a podmínky přímé volby a odvolání starostů a hejtmanů,“ dodávají poslanci další větu, avšak nedodávají předmětný zákon.
Poslanci navrhující zákon si od něho slibují obrodu veřejné správy, kvalitnější demokracii a osobní odpovědnost primátora, starosty nebo hejtmana, vyšší stabilitu systému obecních a krajských zřízeních. Občanům se vrátí pocit, že se podílejí na správě věcí veřejných a skutečně o nich sami rozhodují, což by mělo podstatně zvýšit i volební účasti.
Před deseti lety vláda nesouhlasila
Zavedením přímé volby starostů nebo hejtmanů se podle předkladatelů také třikrát zabývala vláda Petra Nečase. V listopadu 2010 připraveny analýzy, materiály, mezinárodní srovnávací studie, které jsou součástí i tohoto současného návrhu. Dále už byla v roce 2011 vyhotovena Analýza slučitelnosti návrhů legislativních změn nezbytných pro přímou volbu starostů v malých obcích ve volbách v roce 2014 s ústavním pořádkem České republiky a srovnávací analýza.
„Vláda nakonec přípravu přímé volby starostů svým usnesením č. 221 z 27. března 2013 zrušila. Výsledky těchto prací si ale osvojil poslanecký klub TOP 09 a Starostové, který předložil sněmovní tisky VI/1064/0 a VI/1065/0, přičemž s druhým vyslovila vláda nesouhlas,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu.
Podle analýzy Parlamentního institutu je přímá volba hejtmanů nebo jim na roveň postavených osob v územní samosprávě uplatňována například na Slovensku, v Chorvatsku, některých spolkových zemích Německa, Itálii, Rumunsku, Řecku a Slovinsku.
Přímou volbu primátora Prahy a starostů pražských městských částí navrhla zastupitelstvu Hl. města Prahy v roce 2017 také Pirátská strana.
Nové pravomoci a odpovědnosti nikdo nenavrhl
K současnému návrhu připojila vláda nesouhlasné stanovisko už 6. prosince 2021 s tím, že ani po několikaletých diskusích s představiteli samospráv nebyly nalezeny argumenty pro změnu uspořádání správy obcí a krajů. „Přímá volba starosty či hejtmana, má-li mít smysl, je podle těchto analýz nutně spojena s posílením jeho pravomocí na úkor zastupitelstva a rady,“ upozorňuje vláda ve svém stanovisku tři roky starém stanovisku.
„Ani důvodová zpráva k navrhované změně Ústavy České republiky takové zásadní argumenty neobsahuje a omezuje se jen na obecná konstatování o kolektivní neodpovědnosti a silném mandátu,“ uvádí se ve stanovisku vlády.
Podle návrhu by cestou od nezodpovědnosti k odpovědnosti měl být přímo volený starosta a hejtman se silným mandátem a větším rozsahem pravomocí, které by převzal od dnešního zastupitelstva a rady. Jenže navrhovatelé nepředložili ani náznak své představy, jak by se měly změnit pravomoci a odpovědnosti včetně nových odpovědností obcí.
Zrovna tak návrh neobsahuje žádný nástin průběhu přímé volby. „Z navrhované formulace čl. 102 odst. 2 Ústavy by bylo možné dovozovat, že starosta a hejtman nebudou považováni za členy zastupitelstva,“ uvádí vláda s tím, že jde o asymetrii
Kromě toho je vláda názoru, že navrhovaná změna by mohla vyvolávat výkladové obtíže ve vztahu k hlavnímu městu Praze. „Hlavní město Praha je totiž obcí i vyšším územním samosprávným celkem současně,“ uvádí vláda.
Starostové ve funkcích v rozporu s Ústavou
Především ale nelze učinit změnu ústavy, aniž by současně nebyl schválen prováděcí zákon. Takový postup by zpochybnil „fungování obecní a krajské samosprávy po volbách do obecních a krajských zastupitelstev, neboť zákonná úprava obecní a krajské samosprávy by byla v rozporu s úpravou ústavní a mohlo by být namítáno, že všichni starostové a hejtmani jsou po volbách zvoleni v rozporu s Ústavou“.
Fakt, že prováděcí zákon není předkládán současně s návrhem na změnu Ústavy, také znemožňuje další diskusi.
Z předkládaného materiálu nelze ani odhadnout, přímá volba stála: „Nelze určit náklady navrhované úpravy, neboť nejsou stanoveny, byť jen základní mantinely pro navazující zákonnou úpravu, včetně volebního systému (jednokolový nebo dvoukolový atd.) a případných podmínek odvolání starosty a hejtmana z funkce a tím i podmínek pro konání nových voleb,“ uvedla k předkládanému návrhu vláda už v prosinci 2021.
Irena Válová
