Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 (OSZ) Lucia Liptáková (dříve Horáková) se zjevně rozhodla demonstrovat na svém případu platnost lidové moudrosti o kovářově kobyle, která chodí bosa. Proti výtce, kterou jí uložil nadřízený, se totiž bránila žalobou. Tu musel Městský soud v Praze (MS) jako nemožnou projednání odmítnout a kasační stížnost proti tomuto rozhodnutí pak označil senát Nejvyššího správního soudu (NSS) za „nepříliš srozumitelnou“.
Podle zákona o státním zastupitelství je státní zástupce povinen postupovat odborně, svědomitě, odpovědně, nestranně, spravedlivě a bez zbytečných průtahů a musí se vyvarovat všeho, co by mohlo ohrozit vážnost jeho funkce nebo vážnost státního zastupitelství. A to nejen při výkonu své funkce, ale i v osobním životě.
Těmto zákonným povinnostem a zásadám ve sporu se svým nadřízeným zcela jistě nedostála státní zástupkyně OSZ pro Prahu 6 Lucia Liptáková. Způsob, kterým se bránila uložené výtce, totiž má k odbornosti a svědomitosti rozhodně daleko. Jakkoliv je věcný důvod uložené výtky samozřejmě taktéž sporný.
Výtku totiž uložil Liptákové její nadřízený, vedoucí OSZ pro Prahu 6. Odůvodnil to tím, že Liptáková měla v jednom ze svých usnesení uvést, že osoby, které iniciovaly podání kárného návrhu proti ní, „v rozporu se svými povinnostmi neuměly správně vyhodnotit, zda se v tomto bodě o kárné provinění jednat může či nikoliv“.
Jde o kárné řízení, které bylo s Liptákovou (tehdy Horákovou) vedeno v roce 2022 a které se týkalo jejího postupu v několika věcech. Liptáková se tehdy bránila mj. i tím, že je na pracovišti terčem šikany. Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) ovšem dospěl k závěru, že kárná žaloba byla zčásti důvodná a uložil Liptákové srážku z platu. Rozhodnutí kárného senátu pak následně potvrdil i Ústavní soud, u něhož Liptáková mj. namítala, že NSS „motá různé věci dohromady a absolutně nerozumí podstatě věci“.
Svérázná argumentace
Svéráznou argumentaci zvolila Liptáková i při koncipování žaloby proti uložené výtce. MS v Praze totiž poslala podání, které obsahovalo dvě věty, v nichž označila výtku za nesmyslnou. A navrch za žalovaného označila nikoliv toho, kdo jí výtku uložil, ale vedoucího Městského státního zastupitelství Praze.
Protože podala žalobu poslední den dvouměsíční lhůty, MS v Praze už ji ani nevyzýval k doplnění podle něho nikoliv řádných žalobních bodů a žalobu odmítl. Nepřihlédl z důvodu opožděnosti ani k doplnění žaloby, které učinila až měsíc po jejím podání a v němž Liptáková „chtěla poukázat na to, jaký je obvodní státní zástupce člověk“.
Proti rozhodnutí MS v Praze podala Liptáková kasační stížnost, v níž požadovala, aby NSS rozhodnutí MS zrušil.
Ve stížnosti připustila, že žaloba byla sice stručná, ale její hodnocení ze strany MS v Praze bylo podle ní nepřiměřeně přísné, neboť uložit za pronesená slova výtku je „neuvěřitelné“, nesmyslné a neopodstatněné. Podle Liptákové šlo o normální větu, v níž chtěla účastníkovi i veřejnosti podat svůj úhel pohledu na věc, která tehdy byla součástí veřejného prostoru. Namítla také podjatost vedoucího OSZ, který jí výtku uložil s tím, že se o jeho podjatosti dozvěděla údajně až několik měsíců po podání žaloby. Nelze jí tedy klást k tíži, že ve lhůtě dvou měsíců od uložení výtky „vše nepopsala a neodůvodnila“.
Senát NSS v čele s Michalem Bobkem však Liptákové nevyhověl. A postavil se za rozhodnutí MS v Praze, když připomněl, že žaloba musí obsahovat alespoň jeden projednatelný bod.
„Stěžovatelka k otázce projednatelnosti žaloby pouze nepříliš srozumitelně namítá nepřiměřené hodnocení uplatněných žalobních tvrzení městským soudem. Nejvyšší správní soud je však s městským soudem ve shodě, že žaloba stěžovatelky ze dne 24. 3. 2023 žádný žalobní bod splňující výše uvedené náležitosti neobsahuje. Stručnost je pravda korunou každého odborného textu, včetně textu právnického. Nicméně při zachování obsahu. Dvě obecné a strohé věty, v plné délce přetištěné výše v bodě 2 tohoto rozsudku, které představují veškerou právní argumentaci v žalobě obsaženou, není možné považovat za ani skutkově, ani právně individualizované tvrzení, z něhož by bylo možno dovozovat důvod(y) nezákonnosti rozhodnutí obvodního státního zástupce,“ uvádí se k tomu v odůvodnění rozhodnutí NSS.
Liptáková byla iniciátorkou trestního stíhání kolegyně, státní zástupkyně Sylvy Krützner, a to za údajné daňové machinace spojené s prodejem služebního bytu. Právě tento její iniciativní postup, kdy podala na Krützner trestní oznámení, pak měl podle ní vést k šikaně od nadřízených a kolegů. Svým nadřízeným také nahlásila jinou svoji kolegyni, která u ní měla nestandardně zjišťovat okolnosti zadržení jejího příbuzného.
