Nejvyšší soud Mexika Foto: Wikimedia/Brenda A. Cerda Zarazua

Mexická federální soudkyně nařídila zastavit projednávání justiční reformy

Mexická federální soudkyně ve středu nařídila zastavit projednávání justiční reformy, kterou prosazuje levicová vláda a která zahrnuje i přímou volbu soudců. Informovala o tom v noci na dnešek agentura EFE. Reformu ale už ve středu schválila dolní komora parlamentu a od neděle by se jí měla zabývat horní komora (Senát). Jelikož jde o ústavní změnu, musí ji pak schválit i parlamenty nejméně 17 z třicítky států mexické federace.

Dolní komora mexického parlamentu justiční reformu schválila ve středu ráno po dlouhém jednání navzdory tomu, že jí projednávání už v sobotu federální soudkyně předběžným opatřením nařídila zastavit. Poslanci ji schvalovali v náhradním sále – sportovní hale, protože vchod do parlamentu před tím zablokovali demonstranti. Proti soudní reformě se konají už delší dobu protesty a část soudců kvůli ní stávkuje.

Senát by se měl podle původního harmonogramu justiční reformou zabývat od neděle a hlasování naplánoval na středu 11. září. Soudkyně Martha Magaňaová ale nyní vydala nařízení, že projednávání nesmí pokračovat ani v horní komoře a návrh nesmí být poslán do regionálních parlamentů.

Soudkyně státu Morelos vyhověla stížnosti několika soudců, podle nichž by je schválení reformy připravilo o funkce „bez práva na soudní slyšení a na jakékoli odškodnění“. Reforma předpokládá, že už příští rok by se konaly první přímé volby soudců. Ti dosavadní by byli předtím odvoláni. Podle agentury AP by měli dostat odstupné a mohou se pak ucházet o funkce v přímé volbě.

Prezident Andrés Manuel López Obrador tvrdí, že reforma „přiblíží lidu“ soudnictví, které je podle něj zkorumpované a slouží menšinám a organizovanému zločinu. Podle některých názorů ale reforma boji s korupcí nepomůže, protože ohnisko korupce je v policejním vyšetřování a na úrovni prokuratur. Podle AP jsou ale i v současném modelu problémy s klientelismem a není příliš dobrý v trestání zkorumpovaných soudců. Na nejvyšších úrovních jsou někteří nominováni nebo vybíráni zákonodárnou nebo výkonnou mocí.

„Národ chce volit své soudce, jen elity to nechtějí,“ prohlásil tento týden López Obrador, který se v prosinci 2018 stal prvním levicovým prezidentem Mexika po několika desetiletích a který má i nyní navzdory kritice za soudní reformu podle agentury AFP v průzkumech stále podporu asi 73 procent obyvatel.

Kritici justiční reformy se obávají politizace soudců a například velvyslanec Spojených států Ken Salazar ji označil i za „ohrožení demokracie“, za což si vysloužil kritiku od mexického prezidenta, který mu vzkázal, aby se „naučil respektovat svrchovanost Mexika“.

Podle reformy by měli Mexičané už napřesrok volit víc než 1600 soudců, včetně členů nejvyššího soudu, jejichž počet se má snížit z 11 na devět. Vybírat mají Mexičané ze seznamů kandidátů, které sestaví moc výkonná, zákonodárná a soudní. Jako kvalifikace jim podle AP má stačit diplom z práva a pět let zkušeností v soudnictví (v případě nejvyššího soudu deset).

Reforma počítá i se zkrácením funkčního období členů nejvyššího soudu z 15 let na 12. Nejvyšší soud by také neměl už mít dva senáty a nově má rozhodovat na veřejných plenárních zasedáních. Členové nejvyššího soudu nebudou po odchodu z funkce pobírat doživotní penzi a soudci nebudou moci mít vyšší plat než prezident republiky. Návrh také předpokládá, že kdokoli bude moci podat stížnost na soudce, reguluje délku soudních řízení a umožní chránit identitu soudců rozhodujících v závažných kauzách proti organizovanému zločinu.

(čtk)