Rodiče chtějí, aby jejich syn dál chodil do základní školy, i když už ji absolvoval. Marek je postižený a mohl by chodit do základní školy až do 26 let. To ale platí jen pro děti, které základní vzdělání nezískaly, uvedl ombudsman. Škola a krajský úřad totiž chlapci pokračovat v základní škole nepovolily. Marek školu už dříve po deseti letech úspěšně ukončil a vzdělání získal.
Na veřejného ochránce práv se obrátili manželé, protože ředitelka školy i krajský úřad zamítly jejich žádost, aby syn Marek pokračoval ve vzdělávání v základní škole. Marek navštěvoval školu deset let a pak ji dokončil.
Ombudsman se po prostudování podkladů rozhodl, že postup šetřit nebude. „Ztotožňuji se totiž s právním názorem, že pokračovat v základním vzdělávání může pouze ten žák, který nezískal základní vzdělání,“ napsal rodičům Marka.
Důvodem je školský zákon, který neumožňuje, aby žák, který základní školu absolvoval, do ní nadále chodil. „Podle školského zákona ředitel školy může žákovi, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, umožnit pokračování ve vzdělávání. Pokračovat lze standardně do osmnácti let, děti s postižením mohou výjimečně pokračovat až do věku 26 let.,“ cituje veřejný ochránce Stanislav Křeček zákon.
Úplný text záznamu o podnětu je zde:
Systematický i teleologický výklad jsou zajedno
Podle ombudsmana je pravidlo rozepsáno do dvou odstavců zákona. První vymezuje obecně podmínky pokračování ve vzdělávání včetně podmínky nezískání základního vzdělání. Druhý odstavec stanovuje věkovou výjimku pro děti s postižením 26 let a výslovně neobsahuje podmínku „nezískání základního vzdělání“.
Podle pravidla systematického výkladu je nutno se řídit zásadou tematické jednoty části právního předpisu. „Speciální věkové pravidlo pro žáky s postižením v druhém odstavci tak systematicky navazuje na podmínku nezískání základního vzdělání z prvního odstavce. Ke stejnému závěru lze dojít i s pomocí teleologického výkladu, konkrétně zásady zohlednění účelu právního institutu,“ vysvětlil ombudsman.
Neúčelné je pokračovat v základní škole po jejím ukončení
Proč někteří žáci mohou pokračovat? „Smyslem pokračování ve vzdělávání je zajistit základní vzdělávání žákům, kterým se nepodařilo získat základní vzdělání v průběhu běžné školní docházky. U žáků, kteří již základní vzdělání získali, se předpokládá, že naplnili požadavky rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Jejich pokračování v základním vzdělávání se tak nepovažuje za účelné,“ vysvětluje ochránce.
K závěru, že pokračovat ve vzdělávání mohou pouze žáci (s postižením nebo bez), kteří nezískali základní vzdělání, dospěla i komentářová literatura. Jiný závěr neplyne ani z důvodových zpráv ke školskému zákonu, dodává ombudsman.
Kraj nemohl postupovat jinak
Rodiče chlapce žádali o pokračování v základní speciální škole i po skončení desátého roku. Žádosti nevyhověla ředitelka školy s tím, že Marek získá základní vzdělání ve školním roce 2022/23. To se stalo, Marek úspěšně školu absolvoval.
V srpnu 2023 krajský úřad potvrdil zamítavé rozhodnutí ředitelky školy s odůvodněním, že Marek získal základní vzdělání, a tudíž mu zákon neumožňuje dál pokračovat. Krajský úřad to doložil Markovým vysvědčením.
Podle ochránce práv nemohl krajský úřad postupovat jinak. „Rozumím tomu, že v souladu se závěrem Markovy psycholožky považujete jeho pokračování v základním vzdělávání za velmi přínosné. Nicméně nelze jít proti pravidlům stanoveným ve školském zákoně, píše rodičům Marka ombudsman.
Rodiče v těžké situaci chtějí to nejlepší
„Z přiložených podkladů jsem vyrozuměl, že snad v jiných krajích pokračování ve vzdělávání dětem s postižením umožňují i po získání základního vzdělání. O takové praxi nevím a nejsem přesvědčen o tom, že by byla v souladu se zákonem,“ podivuje se veřejný ochránce práv.
Podle ombudsmana chtějí v tomto případě rodiče pro syna to nejlepší. „Nezbývá ale než hledat jiné možnosti, jak Marka zapojit do kolektivu, například vzděláváním na střední škole v oboru praktická škola (je mi ale známo, že Marek v roce 2023 neuspěl v přijímacím řízení), využitím sociálních služeb (např. denní stacionář) nebo volnočasovými aktivitami,“ připojuje ombudsman radu ve složité a citlivé situaci, ve které se rodiče a syn nacházejí.
Irena Válová