Ministr spravedlnosti Pavel Blažek předložil vládě záměr komplexní právní úpravy náhradního mateřství – „Analýzu institutu náhradního mateřství“. Cílem je vytvořit jasný a právně bezpečný rámec pro náhradní mateřství, které v České republice není právně upraveno. Vláda materiál ve středu 21. srpna 2024 projednala. Po zákonu volá i Nejvyšší státní zastupitelství v souvislosti s obchodem s lidmi.
Český právní řád náhradní mateřství nezakazuje, ovšem absence výslovné právní úpravy vede k tomu, že náhradní mateřství je v praxi realizováno v jakémsi právním vakuu. To má pak negativní vliv na zamýšlené rodiče, náhradní matku, další subjekty do realizace náhradního mateřství zapojené (zejm. poskytovatele zdravotních služeb) a především na zájem dítěte narozeného z náhradního mateřství, uvedl k Analýze ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
NSZ: Bez zákona nelze postihnout mateřství za peníze
Na „právním vakuu“ se ministr shoduje se státními zástupci. Na situaci upozornilo v letošní výroční zprávě Nejvyšší státní zastupitelství. „V návaznosti na poznatky z aplikační praxe v oblasti obchodování s lidmi v roce 2022 a 2023 je nutné poukázat na problém chybějící právní úpravy institutu náhradního mateřství. Tento nedostatek může představovat prostor pro zneužití žen k náhradnímu mateřství a potenciální porušování práv dětí a zneužití jejich zranitelného postavení. Právní úprava je z hlediska možností postihu takového jednání nedostatečná. Chybí zákonné podmínky pro použití institutu náhradního mateřství, přestože právní řád tento institut aprobuje (srov. § 804 občanského zákoníku),“ stojí v aktuální zprávě NSZ.
Co navrhují státní zástupci? „Jako žádoucí se jeví zvážení legislativní změny z hlediska civilního práva a následně případně i změny v trestněprávní rovině ohledně skutkových podstat trestných činů obchodování s lidmi podle 168 trestního zákoníku, svěření dítěte do moci jiného podle § 169 trestního zákoníku). Bez primárního zakotvení zákonné úpravy náhradního mateřství však není možný následný adekvátní trestněprávní postih náhradního mateřství za úplatu. Jasné vymezení právních hranic náhradního mateřství by rovněž mohlo významně přispět k tomu, že trestní právo zůstane skutečně prostředkem ultima ratio a bude postihovat pouze ta jednání, která nejzávažnějším způsobem porušují základní práva. K dosažení tohoto cíle by mohla přispět Analýza institutu náhradního mateřství,“ uvádí zpráva NSZ doslova s odkazem na úkol pro ministra z roku 2023.
Řešení s ohledem na judikaturu ESLP
Úkol byl tento týden splněn a předložen vládě. „Připravili jsme analýzu, která obsahuje nejen detailní rozbor současné právní situace v České republice, ale také návrh řešení vhodného pro české prostředí i s přihlédnutím k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva,“ uvedl k tomu ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Jak vyplývá z ministrovy zprávy, na Analýze se podílelo i Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo vnitra v rámci pracovní skupiny. „Díky patří také zástupcům koaličních politických stran, odborníkům a zástupcům poskytovatelů zdravotních služeb v oblasti asistované reprodukce,“ uvedl doslova Pavel Blažek.
Už v roce 2023 navrhly poslankyně Helena Válková a Zuzana Ožanová úplný zákaz náhradního mateřství, které se podle nich zvrhlo v obchod s těly žen a s dětmi, které provozují zahraniční kliniky i v ČR. Poslankyně navrhly naopak úplné vyškrtnutí zmínky o tomto institutu z občanského zákoníku, jak Česká justice informovala včetně případů rozhodovaných u ESLP.
Jak se stát rodičem alternativním způsobem
Podle ministra spravedlnosti „přijetí právního rámce pro realizaci náhradního mateřství v České republice zajistí jednotný přístup při využívání tohoto alternativního způsobu, jak se stát rodičem“.
„Zejména v podobě stanovení podmínek pro zamýšlené rodiče v přístupu k náhradnímu mateřství a požadavkům na ženu, která se může stát náhradní matkou. Pozitivní právní úprava náhradního mateřství poskytne nejen náležitou ochranu práv všech dotčených osob, ale zejména zajistí právní jistotu v jejich právním postavení,“ uvedl k Analýze Pavel Blažek.
Navrhovaná právní úprava vychází z těchto principů:
- Altruistický přístup – Náhradní mateřství bude možné pouze na nekomerčním základě, bez finanční odměny pro náhradní matku, s výjimkou úhrady nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.
- Zdravotní indikace – Náhradní mateřství bude možné jen v případě závažné zdravotní překážky na straně zamýšlené matky.
- Podmínky pro náhradní matky – Žena se bude moci stát náhradní matkou pouze za splnění přísných kritérií, včetně věkových, psychologických a zdravotních podmínek.
- Genetická vazba na zamýšlené rodiče – K oplodnění náhradní matky nesmí být použita její vlastní vajíčka a musí být použity zárodečné buňky alespoň jednoho ze zamýšlených rodičů.
- Soudní schválení – Náhradní mateřství bude vyžadovat předchozí schválení soudem.
- Rodičovství – Zamýšlení rodiče budou právně uznáni jako rodiče dítěte již od okamžiku jeho narození. Náhradní matka nebude mít k dítěti z právního hlediska rodičovský vztah.
Irena Válová
