Česká armáda chce mít kvůli zesíleným rizikům válečného konfliktu jistý přístup k užívaným nemovitostem, které nespadají do jejího vlastnictví. Ministerstvo obrany proto do legislativního procesu zařadilo návrh novely zákona o zajišťování obrany České republiky. Návrh zákona je předkládán v souladu s Obrannou strategií České republiky z důvodu zajištění a zvýšení obranyschopnosti České republiky cestou posílení jejího právního postavení ve stávajících vojenských objektech tak, aby je mohla nadále využívat a podle potřeb i rozvíjet. Ve hře je i vyvlastňování majetku či nákup za až čtyřnásobek obvyklé ceny.
Cílem předkládaného materiálu je zajištění a zvýšení obranyschopnosti České republiky cestou posílení jejího právního postavení ve stávajících vojenských objektech tak, aby je mohla nadále využívat a podle potřeb i rozvíjet. A to v návaznosti na zhoršenou bezpečnostní situaci v důsledku války na Ukrajině, na kterou je třeba reagovat přehodnocením dosavadního pohledu na zajištění bojeschopnosti a připravenosti Armády České republiky (AČR), kterou není možné zajistit bez funkčních vojenských objektů, které slouží například k uskladňování munice nebo výcviku a ubytování vojáků.
Vojenské objekty jsou v současnosti upraveny zákoně o ozbrojených silách, kde je uvedeno, že jsou majetkem státu. „Což ale fakticky neplatí. V současné době je situace taková, že některé strategické vojenské objekty, respektive pozemky pod nimi, které slouží k zajišťování obrany státu, nejsou ve výlučném vlastnictví České republiky, což představuje bezpečnostní riziko,“ tvrdí ministerstvo obrany.
Po roce 1990 totiž došlo díky navrácení majetku na základě restitučních zákonů (například zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku nebo zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí – pozn. red.) jejich původním vlastníkům, respektive jejich právním nástupcům. Došlo tedy k tomu, že vlastníkem vojenských objektů není pouze stát.
Soukromí vlastníci mohou s pozemky pod vojenskými objekty libovolně nakládat, například je prodat cizím státním příslušníkům nebo státům, požadovat nepřiměřeně vysoké nájemné nebo v horším případě podat žalobu na vyklizení nemovitosti.
Dále Česká republika nemůže tyto vojenské objekty rozvíjet (například zvyšovat jejich skladové kapacity, stavět nové budovy), což podle armády představuje významné riziko pro obranyschopnost.
Až čtyřnásobek obvyklé ceny
Jak tuto situaci napravit?
Ministerstvo obrany navrhuje do novely zákona umožnění nákupu pozemků a staveb pro účely zajišťování obrany státu za cenu obvyklou, respektive v případech hodných zvláštního zřetele až jejího čtyřnásobku. Návrh také upravuje speciální účel pro vyvlastnění pro účely zajišťování obrany státu, který byl doposud upraven ve stavebním zákoně.
Resort Jany Černochové dále navrhuje, by stát byl výlučným vlastníkem klíčových vojenských objektů, které jsou zcela nezbytné k zajištění obrany České republiky.
Dalším klíčovým návrhem pak je, aby měl stát k ostatním již existujícím vojenským objektům alespoň majetkové právo ve formě věcného břemene (služebnosti), pokud to bude ministerstvem obrany vyhodnoceno jako potřebné. Zřízení věcného břemene by mělo podléhat podléhat rozhodnutí soudu.
Muničák na pozemcích soukromníka
S ohledem na zajišťování obrany a možného budoucího rozvoje není podle ministerstva obrany žádoucí, aby nejvýznamnější vojenské objekty, které naplňují podmínku článku 11 odstavce 2 Listiny základních práv a svobod a kde je například uskladněná munice pro potřeby zajištění obrany Česka, vlastnil někdo jiný než stát.
„Absence vlastnictví pozemků v areálech vojenských objektů totiž fakticky znemožňuje rozvoj areálů, dostavbu kapacit skladišť nebo jejich modernizaci a rekonstrukci bezpečnostních prvků a inženýrských sítí v celém areálu. Za současné mezinárodně politické situace přitom dochází k výraznému nárůstu požadavků na kvalitu a bezpečnost vojenských objektů. Současně dochází k modernizaci AČR, pořizování a zavádění nové sofistikované vojenské bojové techniky s potřebou používání nové tzv. inteligentní munice. Tato munice je výrazně náročnější na skladovací podmínky, skladovou plochu i klimatické a bezpečnostní prostředí. Je nezbytné zvýšit počet skladových objektů munice ve stávajících vojenských objektech k doplnění skladovacích kapacit,“ vypočítává ministerstvo obrany.
Pro ilustraci ministerstvo uvedlo příklad muničního skladu v Čermné nad Orlicí, který se nachází v Pardubickém kraji a má rozlohu 1 273 932 m2. Z převážné části je na pozemcích soukromého vlastníka (1 129 632 m2).
„Ministerstvo obrany vlastní v technickém prostoru vojenského objektu stavby a z pozemků pouze pozemky pod sklady, pozemky mezi dvojitým oplocením a pozemky v prostoru vlečky. Všechny ostatní pozemky (lesní pozemky) jsou ve vlastnictví soukromé osoby. To znamená, že ministerstvo nemůže tento muniční sklad dále rozvíjet. Nemůže např. sklady rozšiřovat nebo modernizovat,“ konstatuje resort Jany Černochové.
Problém se ale netýká jen Čermné nad Orlicí, ale i muničních skladů v Dobroníně, Travčicích nebo Týništi nad Orlicí,
Resort dále tvrdí, že soukromé vlastnictví pozemků v areálech muničních skladů zásadně limituje možnosti ministerstva obrany efektivně nastavit bezpečnostní provozní opatření ve vojenských objektech muničních skladů, což vytváří hrozbu rizik.
„Soukromý vlastník může také vůči ministerstvu obrany uplatňovat veškerá svá vlastnická práva, což se v realitě stává – například může chtít vyšší nájem nebo může požadovat vyklizení svých pozemků, což je stav, který ohrožuje obranyschopnost České republiky. Vlastnictví veškerých pozemků v muničních skladech musí zajišťovat funkčnost těchto objektů, tedy pozemky mají primárně plnit ochranou funkci a nikoliv funkci hospodářskou. Za současného stavu je pouze na rozhodnutí vlastníka, jestli bude respektovat požadavky AČR na správné hospodaření s těmito pozemky,“ pokračuje ve vysvětlování nutnosti novely zákona ministerstvo.
„Ministerstvo obrany nemůže reálně přesunout muniční sklady jinam, jelikož by výstavba nových muničních skladů trvala neúměrně dlouho a byla by velmi nákladná. Pozemky a stavby ve stávajících vojenských objektech nelze vyvlastnit, jelikož by se jednalo o zpětné vyvlastnění, které je principiálně nepřípustné. Výkup pozemků se v minulosti také nezdařil, a to z různých důvodů. Jednalo se například o neochotu vlastníků pozemky prodat nebo byla požadována nepřiměřeně vysoká cena, kterou s ohledem na zákon o majetku státu nebylo možné akceptovat,“ uvádí obrana.
Dále je podle ministerstva s ohledem na charakter vojenských objektů, kde mohou převažovat pozemky nad stavbami, nutné upravit účel vyvlastnění pro účely zajišťování obrany a s ohledem na předmět právní regulace ho přesunout do zákona o zajišťování obrany České republiky.
„Teorie moderního státu důsledně spatřuje spojnici mezi vlastnictvím státu a možnostmi, jak stát může vykonávat své funkce. Stát, který by nedisponoval potřebným majetkem, by své funkce nemohl plnit. Tento majetek je buď soukromý, nebo veřejný. Při zajišťování obranyschopnosti se stát nemůže z politického a strategického hlediska spoléhat na soukromý sektor, proto Listina základních práv a svobod dovoluje, jak bylo řečeno výše, aby byl určitý majetek svěřen výlučně do vlastnictví státu. Platná právní úprava počítá již například s tím, že majetek na území vojenského újezdu smí být jen ve vlastnictví státu; současný návrh je k tomu proto určitou, byť z územního pohledu významně omezenější, paralelou,“ pokračuje v argumentaci ke změně stávajících zákonů resort Jany Černochové.
Dopad navrhovaných opatření na státní rozpočet lze předpokládat v souvislosti se stanovením, že určitý majetek, který dnes není ve vlastnictví státu, může být v budoucnu pouze ve výlučném vlastnictví státu. Jde zejména o náklady související s výkupy pozemků v některých vojenských objektech, které k účinnosti návrhu zákona nebudou ve vlastnictví státu.
Půl miliardy na nákupy
Podle dostupných údajů ministerstva obrany se obvyklá cena za výkup pozemků ve vojenských objektech mimo vlastnictví státu pohybuje v řádu cca 500 milionů korun.
„Konečná cena za výkup pozemků pak závisí na tom, zda se vykoupí právě za obvyklou cenu, nebo bude nutné uplatnit postup s ohledem na strategickou hodnotu tohoto majetku pro stát bude třeba vykoupit tento majetek za cenu vyšší, či zda dokonce nebude nutné tento majetek vyvlastnit.
„To však představuje v konečném důsledku pozitivní finanční dopad do státního rozpočtu, neboť v případě nezbytné potřeby rozvoje vojenských objektů, kdy by jejich rozvoj nebyl umožněn z důvodu nevyřešených majetkových vztahů, by náklady na přesun těchto objektů a jejich nové vybudování odpovídající potřebám bezpečnostní situace dosahovaly řádů miliard korun. Je totiž odhadováno, že výstavba jednoho nového muničního skladu s odpovídajícím zázemím by vyšla na 2,3 až 2,8 mld. Kč, přičemž kalkulace předpokládá výstavbu na pozemcích ve vlastnictví ČR-ministerstva obrany. Případný výkup pozemků, případně poplatky za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu, nejsou do kalkulace zahrnuty,“ kalkuluje ministerstvo.
Čtyřnásobek obvyklé ceny byl zvolen na základě poznatků z praxe, kdy se požadované ceny často blížily právě zvolenému násobku.
„Tato cena je dostatečně motivující a odrážející kvalitu a význam pozemků a na druhé straně nepředstavuje nepřiměřenou finanční zátěž pro ministerstvo obrany, respektive státní rozpočet. Čtyřnásobek obvyklé ceny se nebude nabízet automaticky, ale počítá se s tím, že obě strany budou o ceně rozumně vyjednávat,“ dodává ministerstvo obrany.
Podrobnosti k návrhu jsou k přečtení ZDE.
Jan Hrbáček, Ekonomický deník
