Vedoucí Městského státního zastupitelství v Praze (MSZ) Martin Erazím prošetřuje, kdo je autorem anonymního trestního oznámení, které míří na vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) Lenku Bradáčovou. VSZ v Praze přitom podezřívá státní zástupkyni, jejíž případ Bradáčová dozoruje. Anonymní podání zkoumal na jeho podnět i policejní Kriminalistický ústav. MSZ odmítlo informovat kvůli ochraně soukromí.
Na počátku celého vyšetřování bylo anonymní trestní oznámení, které letos na jaře obdrželo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Neznámý pisatel v něm měl na základě mediálních výstupů tvrdit, že úniky z tzv. případu Dozimetr jsou na přímý pokyn či minimálně s vědomím vedoucí VSZ v Praze Lenky Bradáčové. Psaní se ovšem i s obálkou, na které měla být napsaná ručně, tiskacím písmem, adresa VSZ v Olomouci, dostalo i na VSZ v Praze.
A úřad již dvanáct let vedený Lenkou Bradáčovou rozjel vyšetřování. Nikoliv ovšem aby bylo prošetřeno podezření z úniků. Pátrání se zaměřilo na to, kdo by mohl být autorem podání, a to přesto, že úřad zřejmě o autorství pochybnosti nemá. VSZ Praze se totiž za tímto účelem obrátilo na Kriminalistický ústav (KÚ) s tím, aby zde rovnou porovnali písmo na obálce s písmem jedné státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze (MSZ). Tou státní zástupkyní je Dagmar Máchová.
Psala písmena Máchová, nepsala písmena Máchová
Máchovou si pak minulý týden v pondělí předvolal na podání vysvětlení podle § 15 zákona o státním zastupitelství vedoucí městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím. A to právě na základě podnětu VSZ v Praze, které dospělo k závěru, že by se mohlo jednat o kárné provinění. Konkrétně se měla Máchová anonymním podáním dopustit nekolegiálního jednání. Jako podklad pro tento závěr pak byl Máchové při podání vysvětlení Erazímem předložen závěr posudku KÚ, který vyznívá tak, že s „nízkou pravděpodobností“ by tiskací písmo na obálce anonymního podání mohlo být Máchové.
„K předestřenému znaleckému posudku uvádím, že je řečeno, že je pouze pravděpodobnější, že písmo je mé, navíc podle stupnice zkoumání je pravděpodobnost jen v nízké rovině. Kategoricky popírám, že by písmo na obálce bylo mé, závěry ve znaleckém posudku považuji za velmi sporné. Znalecký posudek považuji za neodborný, již při prvém pohledu na písmo na obálce a při srovnání se vzorky mého písma je zřejmé, že se jedná o zcela jiné písmo,“ uvádí se v oficiálním zápisu o podání vysvětlení, do kterého měla možnost Česká justice nahlédnout.
Máchová: Neměla bych problém podnět na Bradáčovou podepsat
Máchová pak městskému státnímu zástupci sdělila, že by neměla problém se pod trestní oznámení na Bradáčovou podepsat. Navíc v celém průběhu trestního řízení otevřeně a na jméno upozorňuje na možné nelegální praktiky na VSZ v Praze. Zároveň vyslovila podezření, že jako srovnávací vzorek jejího písma pro účely znaleckého posudku mohly být VSZ v Praze poskytnuty písemnosti z trestního řízení, zajištěné při domovní prohlídce.
VSZ v Praze, konkrétně přímo Lenka Bradáčová, totiž dozoruje trestní řízení s Máchovou a dalšími podezřelými v tzv. případu Bereta. Podle Máchové se jedná o další z účelových kroků Bradáčové proti její osobě a svědčí to o její podjatosti.
MSZ: Jde o soukromí jedné osoby, informace by byla nevhodná
Podání vysvětlení odmítlo Městské státní zastupitelství v Praze komentovat. „S ohledem na skutečnost, že se tyto otázky dotýkají soukromí konkrétní osoby, není možné do tohoto soukromí jednostranně zasahovat. Máte pravdu, že se předmětný rozhovor uskutečnil, ale státní zastupitelství ani vedoucí státní zástupce nemohou v tomto směru poskytnout třetím osobám jakékoliv informace týkající se jeho obsahu, neboť by tento postup, s ohledem na právo soukromí dotčené osoby, byl zcela nevhodný,“ reagoval na dotazy České justice mluvčí MSZ v Praze Aleš Cimbala.
Blíže se vyjadřovat k věci nechtěl ani Kriminalistický ústav, který odmítl poskytnout i informace, v kolika případech v minulosti poskytoval své posudky pro účely kárného řízení se soudci či státním zástupci.
„Kriminalistický ústav je znaleckým ústavem Policie České republiky (dále jen „policie“), který provádí znaleckou a kriminalistickotechnickou činnost pro dožadující orgány, zejm. orgány činné v trestním řízení, další útvary a organizační články policie a Ministerstva vnitra, případně pro jiné orgány veřejné moci,“ uvedl Ústav.
Kolik posudků vypracoval Ústav pro kárná řízení? Nevíme.
„V návaznosti na Vaše dotazy je nutné upozornit, že v rámci výkonu služby je třeba dodržovat povinnost mlčenlivosti, jež je zakotvena v § 45 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Na základě uvedeného nám proto nepřísluší sdělovat informace služebního charakteru mimo okruh určených orgánů, pro které znaleckou či kriminalistickotechnickou činnost vykonáváme.
Rovněž nelze odpovědět ani na dotaz ohledně počtu vypracovaných znaleckých posudků za posledních deset let za účelem kárného řízení se soudci či státními zástupci, neboť takovouto statistiku nevedeme,“ uvedla pro Českou justici mluvčí KÚ Petra Srnková.
Petr Dimun
