Ministerstvo zdravotnictví musí podle Nejvyššího správního soudu (NSS) do budoucna samo činit aktivní kroky k ověření, zda žadatelka o odškodnění byla v minulosti podrobena protiprávní sterilizaci. V zamítnuté kasační stížnosti NSS odmítl dosavadní přístup ministerstva, které po žadatelkách vyžadovalo, aby samy prokázaly oprávněnost jejich nároku. Vyplývá to z rozhodnutí zveřejněné na webu NSS. Oběti protiprávních sterilizací z období od července 1966 do konce března 2012 mohou získat odškodné od státu 300.000 korun, přihlásily se jich stovky.
Ministerstvo zdravotnictví žádost ženy o odškodnění zamítlo na jaře 2022. Rozhodnutí odůvodnilo především tím, že zdravotnická dokumentace žadatelky byla už skartovaná a ona sama protiprávnost své sterilizace neprokázala. Městský soud v Praze po žalobě žadatelky následně věc vrátil ministerstvu zpět k posouzení, ministerstvo proti tomu podalo kasační stížnost.
„Nejvyšší správní soud odmítl dosavadní přístup Ministerstva zdravotnictví, který po žadatelkách vyžadoval, aby samy plně prokázaly oprávněnost jejich nároku a za tím účelem doložily všechny nezbytné dokumenty. Takový přístup nerespektuje smysl a účel právní úpravy, jímž je zajistit účinnou nápravu v minulosti protiprávně prováděných sterilizací,“ uvedl NSS webu.
Důkazní nouze
Uvedená praxe ministerstva zdravotnictví podle NSS stavěla žadatelky do důkazní nouze. Vzhledem k intimní povaze zákroku a jeho časovému odstupu nemají ženy často možnost, jak protiprávnost sterilizace prokázat. Tento problém podle NSS nastává především tehdy, kdy zdravotnická dokumentace už neexistuje. Může být skartována, často i protiprávně.
„Ministerstvo zdravotnictví musí do budoucna samo činit aktivní kroky k ověření, zda žadatelka byla v minulosti podrobena protiprávní sterilizaci. Žadatelce přitom musí srozumitelným způsobem sdělit, jaké svědecké výpovědi či typy dokumentů může za tím účelem označit, aby si je mohlo ministerstvo vyžádat,“ konstatoval NSS.
Soud současně upřesnil postup ministerstva pro situace, kdy zdravotnická dokumentace žadatelky neexistuje nebo je zjevně nedůvěryhodná. V takovém případě postačí, jestliže žadatelka alespoň předestře na první pohled hájitelné tvrzení, že v rozhodném období podstoupila sterilizaci v rozporu s právem.
S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavedení odškodného už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil. O odškodnění podle zákona mohou oběti žádat od roku 2022. Osoby, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou od státu získat 300.000 korun. Podle Ligy lidských práv ministerstvo zdravotnictví dostalo do poloviny loňského listopadu víc než 1500 žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizaci.
(čtk)
