Senát zřejmě schválí zavedení základní minimální srážky ze mzdy při exekuci v rámci novely exekučního řádu. „Myslím si, že to začínáme se vstřícností dlužníkům přehánět. Přibývají věřitelé v podobě například matek samoživitelek. I kdyby z toho něco měli mít exekutoři, návrh podpořím,“ řekl České justici místopředseda ústavně právního výboru Senátu Michael Canov (SLK). Reagoval tak na kritiky, podle kterých budou ze změny těžit exekutoři. Naopak senátorka Hana Kordová Marvanová (klub ODS a TOP 09) uvedla, že minimální srážky nakonec nepodpoří.
Schůze senátu, na které se bude novela insolvenčního a exekučního řádu projednávat, začne už zítra. Doplnění vládní novely o zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky minulý týden jednomyslně doporučil garanční ústavně-právní výbor. Předseda výboru a zpravodaj novely Tomáš Goláň (ODS) například poukázal na to, že hrazení dluhů srážkami ze mzdy kleslo s růstem nezabavitelné částky. To se nelíbí kritikům exekutorů. „Exekutoři již více než rok tvrdě bojují za to, aby mohli dlužníkům strhávat z příjmu více peněz. Teď jim jejich účelové strašení, jak je v Česku nezabavitelná částka vysoká, uvěřilo několik senátorů ve výborech,“ uvedl například Daniel Hůle z Člověka v tísni. Ten připomněl, že z analýzy Ministerstva spravedlnosti vyplynulo, že kromě Slovenska mají sousedé Česka vyšší nezabavitelnou částku při přepočtu na paritu kupní síly.
Přehledně: Jak poslanci upravili tříletou variantu oddlužení?
„Bylo řečeno, že s tím ministerstvo a poslanci souhlasí. Nikdo nevznesl námitku,“ reagovala na Twitteru senátorka Hana Kordová Marvanová (za klub ODS a TOP 09). V pondělí ve vyjádření pro Českou justici upřesnila, že nakonec podpoří jen transpozici směrnice o oddlužení, ale „přílepek“ v podobě minimální srážky u exekucí a změnu exekučního řádu nikoliv. „Neměla jsem argumenty to rozporovat a myslela jsem, že jde o konsensuální řešení. Připadalo mi celkově zvláštní, že je tam v rámci novely insolvenčního zákona i novela exekučního řádu,“ řekla s tím, že je kritická k tomu, že dlužníci v rámci nové tříleté varianty oddlužení nemusí zaplatit konkrétní procento z dlužné částky a změna tak může nahrávat nepoctivým záměrům o osobní bankrot.
Osvobození od placení zbývajících dluhů by totiž nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Povinnosti by dlužník splnil, pokud by „dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení“. Na oddlužení bude jako dosud dohlížet soud.
Dlužníci žijící nad poměry?
I podle Daniely Kovářové (nezávislá) jde novela špatným směrem. „Říká, že dluhy se nemusejí platit. Proto jsem dnes podpořila návrh, který aspoň zavádí minimum, které dlužník musí zaplatit za 3 roky, aby mohl být oddlužen. Je to málo, ale bez toho bych na plénu Senátu příští středu musela hlasovat proti,“ uvedla minulý týden po schůzi výboru. Podle ní je mnoho dlužníků v insolvenci, kteří si v běžném životě žijí nad poměry.
Senát by mohl na návrh výboru upravit rovněž samotné provádění srážky ze mzdy. Měla by nadále začínat hned potom, co zaměstnavatel obdrží rozhodnutí o zahájení exekuce, nikoli až od následujícího měsíce, jak předpokládá vládní novela. O této úpravě se ale ještě povede debata.
Například Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 vyslovil s jistou nadsázkou obavu, že oddlužení se stane základním lidským právem. „My tomu musíme zabránit,“ zdůraznil. Věřitel má podle něho právo na plnění pohledávky.
Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že předlužení lidé získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle kritiků zkrácení doby oddlužení neúměrně zhorší pozici věřitelů, mezi nimiž jsou třeba i samoživitelé, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva.
Eva Paseková
