Ochrannou známku Trenýrkovice odmítl Úřad průmyslového vlastnictví, neboť vlastník jiné značky Trenýrkárna s registrací nesouhlasil. Firma podala žalobu, kterou zamítl Městský soud v Praze. Žalovaný ani městský soud nejsou povinni zabývat se absurdní argumentací ani ji vyvracet, uvedl mimo jiné soud. Jenže Nejvyšší správní soud (NSS) se postavil na stranu argumentů Trenýrkovice a Úřad musí rozhodnout znovu.
Registraci značky Trenýrkovice u Úřadu pro průmyslové vlastnictví (ÚPV) zmařila v roce 2020 osoba zúčastněná, která vlastní ve třídě „prádlo“ starší ochrannou známku Trenýrkárna. Rozklad zamítl předseda ÚPV s tím, že názvy jsou zaměnitelné a nerozlišitelné. „Odlišnost koncových částí (přípon) „ovice“ a „árna“ nepředstavuje takovou změnu, která by u průměrného spotřebitele vyvolala požadovaný stupeň odlišení,“ napsal k Trenýrkovici (cím) předseda ÚPV.
Tento názor zaujal i Městský soud v Praze. Podle soudu spotřebitel vnímá značku jako celek a nerozkládá si ji na jednotlivé slabiky. To ostatně ani nelze, protože přípony „ovice“ a „árna“ nemají samostatný význam; a rovněž kořen slova „trenýrk“ je nedělitelný. „Městský soud zároveň konstatoval, že rozložení slov na slovní (sémantický) základ „trenýrk“ a příponu „árna“ či „ovice“ považuje za absurdní, zejména pokud se jedná o jednoprvková fantazijní slova (novotvary),“ cituje Nejvyšší správní soud v rozhodnutí o kasační stížnosti.
„Rozlišovací způsobilost je proto nutné posuzovat ve vztahu k celému znění porovnávaných označení („Trenýrkárna“ a „Trenýrkovice“), nikoli k výrazu trenýrky, který není v porovnávaných označeních plně obsažen,“ uvádí závěr Městského soudu v Praze NSS.
Mohlo by vás zajímat
Úplné znění rozsudku z 12. června 2024, kterým se rozhodování vrací k Úřadu pro průmyslové vlastnictví, je zde:
Vinárna/vínovice, cukrárna/cukrovice, kavárna/kávovice
Městský soud v Praze také poukázal na fonetickou podobnost, obdobný počet hlásek a přízvuk soustředěný na slabiky „tre“ a „nýr“, jež jsou pro obě označení shodné. Výrobky budou nabízeny na stejných prodejních místech stejným spotřebitelům, je zde pravděpodobnost záměny, upozornil městský soud.
Takový závěr ovšem má stěžující si firma za nesprávný. Průměrný spotřebitel bude podle ní rozdělovat označení podle významu počátečního prvku na části „Trenýrk-ovice/Trenýrk-árna“, uvedla firma v kasační stížnosti.
„Přípony totiž tvoří nezanedbatelnou část označení a skládají se z různého počtu zcela odlišných písmen. Rozdíly spočívají v délce slova, znění odlišných slabik a délce jednotlivých samohlásek,“ uvedla stěžovatelka.
Navíc mají tyto přípony zcela odlišný význam: „Dle stěžovatelky přípona ,árna´ dodává kořenu slova význam místa spojeného s výrobou, prodejem, skladováním věcí nebo provozováním konkrétní činnosti. Oproti tomu přípona ,ovice´ dává kořenu slova význam názvu obce, místa či pojmenování pálenky.“ Pro srovnání firma vyjmenovala následující dvojice slov: vinárna-vínovice, králikárna-Králíkovice, kavárna-kávovice, cukrárna-cukrovice.
Firma už má registrovanou Trenýrkovici
Podle stěžující si firmy městský soud také nepřípustně zúžil význam přípony „ovice“. „Závěr městského soudu o tom, že argumentace o pálence z trenýrek či s jejich příchutí je absurdní, přičemž rozumně uvažující průměrný spotřebitel by k takové asociaci nedospěl, je dle jejího názoru zároveň nepřezkoumatelný,“ uvádí se v rozsudku.
Jenže pálenku Trenýrkovici už si firma registrovala: K tomu stěžovatelka považovala za podstatné upozornit, že označení „Trenýrkovice“ má jako ochranou známku pod č. 379483 zapsánu ve třídách 33 a 35 týkajících se alkoholických nápojů, jejich přípravy a prodeje jediný společník a jednatel stěžovatelky Petr Janda,“ shrnuje k tomu Nejvyšší správní soud.
NSS: Trenárkárnu i Trenýrkovice nelze oddělit od trenýrek
Otázka nebezpečí záměny je hojně judikována Soudním dvorem EU i Nejvyšším správním soudem, uvedl v úvodu svého rozhodování Nejvyšší správní soud s odkazem na příslušnou judikaturu a kritéria zaměnitelnosti včetně poklidné koexistence ochranných známek na trhu.
Nejvyšší správní soud pokládá za podstatné již dříve vyslovené závěry, podle kterých při posuzování míry podobnosti mezi dvěma označeními se hodnotí rozlišovací způsobilost (distinktivita) starší a nově zapisované ochranné známky, vysvětlil dále NSS.
Podle NSS městský soud vycházel z příslušné judikatury, avšak vyvodil z ní nesprávné závěry, když stejně jako Úřad pro průmyslové vlastnictví zcela potlačil „provázanost obou označení se slovem trenýrky“. Je totiž zřejmé, že městský soud uvedený výklad považoval v kontextu dalších okolností za absurdní. Je však nesprávný, neboť právě popisné označení trenýrky a významová i jazyková souvislost posuzovaných označení se slovem trenýrky jsou tím, na čem jsou obě označení založena, uvedl dále NSS.
„Trenýrkárna“ i „Trenýrkovice“ sice jsou fantazijními slovními novotvary, to však neznamená, že je lze oddělit od trenýrek,“ uvedl doslova Nejvyšší správní soud.
Kořen názvu tvoří trenýrky
Bez významu není podle soudu ani fakt, že kořen názvu tvoří trenýrky bez jediného písmene. „Výše uvedené znamená, že nejdelší část (totožná u obou posuzovaných výrazů) má úzkou návaznost na obecné, popisné označení výrobku, konkrétně pánského spodního prádla, jež ovšem samo o sobě postrádá v rámci dané kategorie výrobků rozlišovací způsobilost neboli distinktivitu,“ uvedl soud.
Podle NSS je tedy v tomto případě rozhodující právě porovnání významu přípon „árna“ a „ovice“. Každá z přípon má jinou délku (čtyři písmena oproti pěti) a skládá se též ze zcela jiných písmen. Při spojení s kořenem slova sice oba výrazy působí podobně, tato podobnost je však založena především na shodě kořene, uvedl dále Nejvyšší správní soud.
Jiné přípony podle soudu také nesou jiné fonetické znění. „To se projevuje především v přidání třetího písmene „r“ u přípony „árna“, které dodává označení „Trenýrkárna“ charakteristickou zvukovou koncovku oproti označení „Trenýrkovice“. Ve fonetickém i vizuálním projevu se rovněž projevuje rozdílný počet slabik: čtyři (Tre-nýr-kár-na) oproti pěti (Tre-nýr-ko-vi-ce),“ uvedl doslova NSS.
NSS: Po konzumaci pálenky mohou spadnout trenýrky
Nejvyšší správní soud dále přisvědčil argumentům, že obě přípony mají nezanedbatelně odlišný význam. „Přípona „árna“ je běžně součástí názvu výroben, prodejen či v obecném jazyce místností či budov spojených s charakteristickou věcí či činností. Vedle pojmů zmíněných stěžovatelkou (např. sýrárna či kočárkárna) lze příkladmo uvést také mlékárnu (podnik zpracovávající mléko), kuřárnu (místnost určená ke kouření), sušárnu (místnost určená k sušení prádla),“ uvedl příklady NSS.
Jiný význam má ovice: „Oproti tomu přípona „ovice“ slouží k vytváření názvu sídel či obcí odvozených zpravidla od osobních jmen (za všechny např. název Janovice, kterých se nachází na území České republiky hned několik, nebo název Janoslavice, který je naopak v České republice unikátní), alternativně názvů destilátů (pálenek),“ uvedl v rozhodnutí NSS.
„Ačkoliv je totiž konotace „Trenýrkovice“ s destilátem méně pravděpodobná, zdaleka není mimo hranici fantazie průměrného spotřebitele na tuzemském trhu. Nejedná se totiž pouze o výklad, dle kterého by se mělo jednat o pálenku vyrobenou z trenýrek, ale např. i o to, že s konzumací pálenky mohou být spojeny následky např. v podobě prasknutí či spadnutí trenýrek,“ uvedl doslova Nejvyšší správní soud.
Průměrný spotřebitel rozumí
Oba posuzované názvy jsou podle Nejvyššího správního soudu dostatečně odlišné. Průměrný spotřebitel se s příponami setkává a rozumí jim.
„Rozdíly jsou natolik významné, že je nepřeváží ani jistá povědomost trhu o starším označení, na kterou poukázala osoba zúčastněná. Obě označení tak sice směřují na podobné či přímo stejné výrobky, avšak jejich podobnost nedosahuje takové míry, aby spotřebitel mohl být ohledně původu relevantních výrobků uveden v omyl,“ uvedl v závěru svého rozhodnutí Nejvyšší správní soud.
Irena Válová
