Justiční odbory nechtějí jednat o tvorbě samostatných platových tabulek zároveň se státními zastupitelstvími. Trvají na užší pracovní skupině. Po dnešním prvním setkání k dané problematice to uvedla Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Ministerstvo pak uvedlo, že vzniknou dvě užší skupiny – jedna zaměstnanců soudů, druhá představitelů zaměstnanců státních zástupců.
Zaměstnanci soudů zůstávají ve stávkové pohotovosti, její konec podmiňují právě vytvořením zvláštních tabulek oddělených od zbytku státní správy. Šafrová se netajila tím, že dnešní setkání nenaplnilo její očekávání. „Na dnešní schůzce byli i zástupci státních zastupitelství. Podle nás by to měla být menší uzavřená skupinka. Čím více je lidí, tím spíš se k ničemu nedojde. Měli jsme připravený návrh, ale byli jsme asi jediní,“ podotkla Šafrová.
Zdůraznila, že justiční odbory žádají nezávislou tabulku pro nezávislou soudní moc. „Na našich požadavcích budeme trvat,“ vzkázala po setkání, které svolali ekonomický a justiční náměstek ministerstva Radomír Daňhel a Karel Dvořák.
„Cílem první schůzky bylo na obecné úrovni diskutovat možná základní řešení současné neuspokojivé situace odměňování zaměstnanců v justici. Z jednání vyplynula potřeba blíže definovat kategorie zaměstnanců, na které by se měly diskutované koncepční změny zaměřit,“ popsal jednání mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Vedle samostatných tabulek je podle ministerstva další dílčí možností zlepšení stavu případná úprava pravidel pro přiznávání tzv. zvláštního příplatku, který odráží náročnost a rizikovost vybraných kategorií pracovních činností. „Cílem ministerstva spravedlnosti je představit během podzimu návrhy vycházející z diskusí se zástupci zaměstnanců justice a reflektující jejich legitimní požadavky,“ dodal úřad.
Záměrem odborů je podle Šafrové zvýšit prestiž soudní moci, tedy konkrétně těch zaměstnanců, kteří pracují v tzv. výkonu soudu – zapisovatelek, vyšších soudních úředníků či asistentů soudců. Za stěžejní nyní odbory považují vymezit, kdo všechno do výkonu soudu patří, a koho se tedy budou změny týkat. Důstojné platy budou vymáhat i pro zaměstnance v tzv. správě soudů, ta ale podle odborářky v poslední době bují na úkor právě pracovníků ve výkonu soudu.
Termín další schůzky pracovní skupiny zatím Šafrová nezná, předpokládá ale, že setkání se uskuteční ještě v červnu. Do září by pak odbory chtěly vypracovat „základní konstrukci“ změn, a to ve spolupráci s ministerstvem a Soudcovskou unií, která je podporuje.
Zaměstnanci všech českých soudů s výjimkou Ústavního stávkovali 29. května za vyšší platy. Do jednodenního výstražného protestu se podle odborářů zapojilo 95 procent justičního personálu. Měli omluvené neplacené volno, zameškanou práci museli dohnat v následujících dnech. Soudy kvůli nedostatku personálu zrušily řadu naplánovaných jednání. Některé soudní budovy, včetně podatelen a infocenter, zůstaly zcela uzavřeny, jinde provoz fungoval v omezeném režimu. V neodkladných případech někde zapisovatelky zastupovali soudci.
Na platové podhodnocení zaměstnanců soudů dlouhodobě poukazují i představitelé justice. Skutečný průměrný plat justičního personálu byl loni 36.916 korun, průměrná mzda v Česku přitom dosáhla 43.341 korun. Podle odborářů je reálná situace taková, že zaměstnanci nemají peníze na obstarání životních potřeb.
Lepšího platového ohodnocení se domáhají nejen zaměstnanci soudů, ale i státních zastupitelství. Na rozdíl od svých kolegů ze soudní administrativy nevstoupili do stávky, obrátili se ale na ministerstvo s peticí. Žádají v ní vyšší mzdy, zachování rovnosti odměňování na soudech a státních zastupitelstvích a shodně s pracovníky soudů i vytvoření oddělených platových tabulek pro justiční pracovníky. Ministerstvo proto představitele státních zastupitelství přizvalo na dnešní schůzku, jejíž termín původně dohodlo s justičními odbory.
(čtk, epa)
