Městský soud v Praze (MS) bude muset hledat odpověď na otázku, jak konkrétně měli někdejší náměstkyně ministryně školství Simona Kratochvílová a „fotbalový boss“ Miroslav Pelta ovlivňovat před osmi lety proces rozdělování investičních dotací pro sport. Vyplývá to z odůvodnění usnesení senátu Vrchního soudu v Praze (VS) v čele s předsedou Vladimírem Králem, který ve čtvrtek zrušil odsuzující rozsudek v této části případu tzv. sportovních dotací.
Ačkoliv senát VS v Praze v podstatě vyslyšel jeho požadavek, tedy aby provedl sám dokazování a následně zavázal nalézací soud k posouzení důkazů, bylo na státním zástupci Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) Ondřeji Trčkovi ve čtvrtek při vyhlašování rozhodnutí soudu vidět, že ho to nijak netěší.
A není se čemu divit. VS totiž vyhověl odvolání obžalovaných, naopak to jeho v celém rozsahu zamítl. Navíc provedl k důkazu obhajobou poměrně narychlo opatřený a předložený posudek, který se posléze ukázal pro rozhodnutí soudu „ve prospěch“ obžalovaných Pelty a Kratochvílové jako podstatný.
Posudek vypracoval na podnět obhajoby profesor Vladimír Smejkal a týkal se toho, zda žádosti, u nichž obžaloba kladla Peltovi s Kratochvílovou za vinu, že jejich hodnocení ovlivnili a způsobili tak státu škodu, měly na dotaci nárok.
Projekty by i tak dostaly dotace
Profesor Smejkal došel k závěru, že ano. Tedy že by i bez obžalobou tvrzeného nelegálního lobbingu a při spravedlivém a nezaujatém hodnocení musely tyto „zájmové“ projekty, o nich Pelta s Kratochvílovou vedli policií odposlechnuté hovory v pronajatém bytě, získat dostatečný počet bodů. A tedy že byly samy o sobě způsobilé dotaci získat. Jak vyplynulo z ústního odůvodnění čtvrtečního rozhodnutí, soud k posudku přihlédl a odmítl věcné i formální výhrady státního zástupce, které vznesl k posudku i osobě znalce.
Z již zmíněného odůvodnění soudu je ovšem zřejmé, že by ke zrušení odsuzující části rozsudku MS v Praze dospěl pravděpodobně i bez tohoto posudku. Senát VS totiž vyslovil závažnou pochybnost nad prokázáním klíčové věci, totiž jak konkrétně měli Kratochvílová s Peltou zajišťovat to, aby jimi diskutované projekty v dotačním řízení uspěly.
VS sice souhlasí s tím, jak MS v Praze vyhodnotil počínání obou, tedy že si sestavili vlastní seznam preferovaných projektů a usilovali o ovlivnění dotačního řízení.
Avšak to, co ovšem podle VS nalézací soud bezpečně a bez důvodných pochybností nezjistil, byl „způsob přenášení záměru obžalovaných do samého dotačního řízení, a tedy dosažení toho, aby se upravené bodové hodnocení v žádostech od obžalovaných dostávalo dál, a jak obžalovaní dosáhli toho, aby se s jejich hodnocením ztotožnila pracovní komise“.
Z důkazů, které MS provedl, je podle VS navíc zřejmé, že to nebyla Simona Kratochvílová, kdo navrhl či dosazoval členy expertní výběrové komise. To prováděli jednotliví představitelé sportovních spolků i svazů a konečné slovo měla ministryně školství. Podle VS nebylo prokázáno, že by Kratochvílová byla s těmito navrhujícími spolky dohodnuta, koho mají navrhovat a členové komisí popřeli, že by je Kratochvílová ovlivňovala.
„V tomto, stejně jako v dalších případech, si nalézací soud pomáhá obecným odkazem na objektivní důkazy, jako jsou odposlechy telefonních hovorů nebo prostorové odposlechy. Ani v tomto případě ale není jasné, jaký konkrétní důkaz je podle nalézacího soudu k dispozici. Přitom několik vyslechnutých svědků, podílejících se na hodnocení žádostí, vypovědělo, že v průběhu hodnocení se vraceli k již ohodnoceným žádostem a prováděli nějaké změny. Z jakého podnětu, v čem tyto změny spočívaly a jaký byl jejich důsledek ale z odůvodnění napadeného rozsudku zřejmé není,“ uvedl k tomu předseda senátu Král.
Městský soud nesplnil pokyn
Podle Krále navíc MS nesplnil minulý pokyn VS, aby ohledně obžalobou tvrzených osmnácti tzv. zvýhodněných dotací osvětlil, v jaké stavu se Kratochvílová s Peltou se žádostmi seznamovali, jaké konkrétní změny dohodli a jak následně Kratochvílová změny prosadila na úkor jiných žádostí, které by jinak byly do seznamu přijatých zahrnuty a kvůli zařazení tzv. preferovaných žádostí byly vyřazeny.
„Přitom z posouzení uvedené otázky souvisí i výše způsobené, respektive zamýšlené škody a majetkového prospěchu. Nejde jen o akademickou záležitost už proto, že výše takové škody je významným kvalifikačním znakem trestných činů, jimiž byli oba obžalovaní napadeným rozsudkem uznáni vinnými,“ odůvodnil požadavek soudu Král.
VS vytkl MS, že v rozhodnutí sice rozebírá odposlechnuté rozhovory obou obžalovaných nad jednotlivými žádostmi, aniž by ale z toho bylo zřejmé, zda z jejich strany došlo k posunu hodnocení žádostí, v jakém směru, v jakém rozsahu či jaký byl jejich následný postup.
„Z toho, jak se o takových žádostech obžalovaní zmiňují, nalézací soud dovozuje, že ovlivnili jejich hodnocení a prosadili jejich odsouhlasení komisí. Zmíněný závěr ovšem nepotvrzuje, ale naopak zpochybňuje znalecký posudek profesora Smejkala,“ uvedl k tomu Král.
Pokud totiž Kratochvílová s Peltou zasahovali do průběhu hodnocení nejméně osmnácti žádostí, o nichž nalézací soud neměl pochybnosti, je podle VS na místě se ptát, co tedy vlastně opravovali nebo nově stanovovali, když podle hranice bodového ohodnocení pro přiznání dotace by všechny tyto žádosti byly správně hodnoceny jako úspěšné. Navíc za ovlivnění žádosti nalézací soud označuje i případy, kdy změny v bodovém hodnocení provedli samotní hodnotitelé jako opravu chyby.
Jak tedy opravovali žádosti?
Podle VS tedy ohledně jednání Kratochvílové a Pelty vznikají pochybnosti o tom, jak vlastně na oněch osmnácti žádostech participovali, co upravovali, jaké případné opravy do dalšího řízení prosadili a jaké případně vyvolali následky. Tedy buďto, že všechny nebo některé z oněch žádostí neměly být posouzeny jako úspěšné. anebo které jiné úspěšné žádosti byly v důsledku toho byly z přiznání dotace odsunuty.
„Nejde o to, že by ve věci muselo být provedeno obsáhlé dokazování, ale je třeba s náležitou pečlivostí vyhodnotit provedené důkazy a učinit přesvědčivé závěry. Nelze jen obecně uvést, že nejméně v osmnácti uváděných případech obžalovaní zajistili nesprávné, nadhodnocené posouzení dotačních žádostí, kterým by, pokud by došlo k přiznání dotace, byla přidělena částka rovnající se součtu takových dotací, jež má představovat hrozící škodu. Pokud v průběhu dotačního řízení se každý den výsledky hodnocení zapisovaly do excelové tabulky a předávaly určitému okruhu osob, mělo by být dohledatelné, s jakým výsledkem skončilo to hodnocení těch žádostí, které splňovaly hledisko úspěšnosti od referentů-hodnotitelů a k jakým pozdějším změnám u nich došlo. Pokud jest z odposlechů dohledatelné, jaké konkrétní žádosti obžalovaní projednávali a jaké případné změny hodlali provést, lze ověřit, kdy a jak se takové změny promítly do hodnotících listů a s jakými důsledky. To, zda k takovým změnám došlo až v průběhu projednání žádosti v komisi by naznačovalo, že obžalovaná K měla mít dohodu s některým z členů takové komise. Významné rovněž je, zda k takové změně došlo až poté, co hodnotící komise svoji práci již provedla a tomu by pak odpovídal i způsob projednání výsledků hodnocení cestou „pouhého zamávání“ s tabulkou celkového hodnocení v rámci posledního jednání komise, jak se o tom někteří členové komise vyjadřují. Teprve poté bude možné učinit náležité zjištění zda, jak a v kolika případech se obžalovaní pokřivení hodnocení žádostí o investiční dotace dopustili, proč a s jakými důsledky. V návaznosti na to bude možné uvažovat o odpovídající právní kvalifikaci takového jednání. Neprokážou-li se další okolnosti uváděné v popisu skutku, kterého se měli oba obžalovaní dále dopustit, je třeba zvážit, zda není namístě takovou okolnost z výroku vypustit,“ uzavřel odůvodnění této části rozhodnutí VS Král.
Co se týče údajného neoprávněného zvýhodňování Fotbalové asociace ČR, kde MS obžalované obvinění zprostil, VS odvolání státního zástupce zamítl a rozhodnutí nalézacího soudu potvrdil.
Pelta nenaléhal
V daném případě totiž podle VS dospěl ke správnému závěru, že nedošlo k žádnému nezákonnému jednání. Pelta z pozice šéfa Fotbalové asociace a sportovního činitele měl obecný přehled o tom, na jaké prostředky má asociace nárok. Když zjistil, že návrh neodpovídá předpokladům, dotazoval se po důvodech. „Z provedeného dokazování je tak zřejmé, že obžalovaná Kratochvílová z podnětu obžalovaného Pelty kontaktovala obžalovaného Břízu, aniž by s ním řešila výpočty v projednaných programech ve vztahu ke spolku FAČR. Ani ve vztazích k Břízovi ani v diskusích s Peltou nezaznívá náznak toho, že by obžalovaní se domlouvali na navyšování částky v programech či že by obžalovaná ze své pozice činila nátlak na obžalovaného Břízu, aby uvedené výpočty změnil. Pouze mu sdělila, nechť celkovou částku 553 mil. Kč obžalovanému Peltovi vysvětlí. Obžalovaná Kratochvílová nepověřuje Břízu, aby požadavek Pelty vyřídil, jak tvrdí obžaloba, ona jej žádá, aby to Peltovi vysvětlil, neboť sama s materiálem prokazatelně seznámena není. Obžalovaný Pelta dle objektivních důkazů nenaléhá, nežádá, nevydává pokyny Břízovi, aby finanční podporu navýšil, pouze se dokola zmiňuje, že nerozumí rozdělení konečných hodnot,“ konstatoval k tomu Král.
A obdobným závěrům dospěl VS i ohledně dalšího zprošťujícího rozhodnutí MS, které se týká předsedy České unie sportu (ČUS) Miroslava Jansty a generálního sekretáře ČUS Jana Boháče.
Zde bylo podle VS prokázáno, že oba byli do přípravy programů i metodik zapojeni z pokynu tehdejší ministryně Valachové od začátku roku 2016.
Stejně tak to, že program neinvestičních dotací, z něhož měl být financován provoz sportovních organizací ČUS, Český olympijský výbor a Česká obec sokolská, se dostal na ministerstvu do rukou zcela odborně nepřipravené referentce před důchodem, která provedla chybný výpočet.
„Z dokazování je zřejmé, že návrh se skutečně vymykal zdravému úsudku týkajícímu se rozdělení nastavené částky dotačních prostředků. Návrh komise ze 13.2. vyšel z jednomyslného hlasování všech přítomných členů komise, přičemž nadpoloviční většina byli zaměstnanci ministerstva. Pokud bylo státním zástupcem Janu Boháčovi vytýkáno, že hlasoval, byť byl ve střetu zájmů z důvodu členství ve spolku ČUS, lze k tomu uvést, že ve shodné situaci se nacházel i svědek Bauer ve vztahu k ČOV. Je třeba připomenout, že bez těchto dvou jednali shodně všichni členové komise,“ uvedl k tomu v ústním odůvodnění předseda senátu VS Král.
Petr Dimun
