Návrh ombudsmana na zrušení vyhlášky o nočním klidu obce Píšť kvůli přílišnému počtu výjimek zamítl Ústavní soud. Obec určila vyhláškou 27 akcí a 32 dní, kdy nastane noční klid až ráno. Zájem společnosti je noční klid, připomněl ombudsman. Nejde o zneužití působnosti ani o nerozum, nýbrž o právo na samosprávu a konkrétně na rozvoj kulturního a společenského života v obci, uvedlo plénum ÚS.
Veřejný ochránce práv naopak trval na tom, že počet výjimek v obecní vyhlášce nesplňuje požadavek výjimečnosti. Obec výjimky koncentrovala převážně do letních měsíců, na pět měsíců od května do září připadlo 27 výjimek a celkem stanovila výjimky pro 32 dní, což podle ombudsmana už nesplňuje charakter výjimky z pravidla, ale stává se samotným pravidlem.
„Navrhovatel připomíná, že noční klid je pokojný stav na určitém místě ve vymezenou dobu, na jehož zachování má společnost zájem za účelem spořádaného a poklidného soužití. Výjimky z nočního klidu by proto měly představovat ojedinělý zásah do tohoto pokojného stavu,“ připomněl veřejný ochránce práv v návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky o nočním klidu obce Píšť.
Úplný nález Ústavního soudu, jak byl vyhlášen 29. května 2024, je zde.
Noční klid od čtyř hodin čtyři noci po sobě
Obec, ve které to žije, leží v opavském okresu na hranicích, je v ní hraniční přechod a má 2 107 obyvatel. V obci se nachází kostel sv. Vavřince, kaple sv. Jana Nepomuckého, koupaliště a minigolf. První písemná zmínka o obci je z roku 1228, kdy ji Přemysl Otakar I. daroval velehradskému klášteru.
V roce 2022 se na květnovém zasedání zastupitelstvo obce usneslo, že do obecně závazné vyhlášky o nočním klidu zanese výjimky a v některých případech začne noční klid až po půlnoci či od tří nebo od čtyř hodin ráno do šesti. Navíc takové aranžmá platilo obvykle po dva dni, tedy noc následující po samotné akci.
Tak byla stanovena doba nočního klidu od čtyř ráno do šesti pro hudební festival nebo pro noci po sobě pro „tradiční akce Píšťský odpust na den následující konané v noci z pátku na sobotu, ze soboty na neděli a z neděle na pondělí v měsíci srpnu“. „V případě akce Píšťský odpust pak výjimka z doby nočního klidu platí od noci z pátku na sobotu do noci z pondělí na úterý, tedy čtyři noci po sobě,“ upozornil v návrhu na zrušení vyhlášky veřejný ochránce práv.
Noční klid od tří ráno do šesti měl být dodržen na akcích Pivní festival, Vinobraní, Den obce nebo Pivní fest. Obec Píšť všechny jednotlivé akce ve své vyhlášce vymezila, ale podle ombudsmana výjimek stanovila příliš mnoho a „absentuje v ní proto obsahový znak naplňující smysl právní úpravy“.
Příklady četnosti z počasí: Ojediněle a místy
„Navrhovatel uvádí příklad z meteorologie, kde se pro vyjádření plošné četnosti meteorologických jevů užívá pojmů ,ojediněle´ a ,místy´, přičemž ,ojediněle´ znamená na méně než třetině území a ,místy´ na méně než polovině území. Výjimečnost ztotožňuje s pojmem ,ojediněle´,“ cituje odůvodnění ombudsmana Ústavní soud.
Podle návrhu ombudsmana z pohledu testu čtyř kroků používaných pro přezkum obecně závazných vyhlášek napadená vyhláška neprojde třetím krokem, neboť s ohledem na množství výjimek představuje zneužití svěřené působnosti.
Jak ovšem v nálezu uvádí Ústavní soud, z výsledků kontroly ministerstva vnitra vyplývá, plyne, že obec při stanovení výjimek z doby nočního klidu zákon neporušila.
ÚS: Je to stále i meteorologicky ojedinělé
V testu čtyř kroků však Ústavní soud zjistil, že napadená vyhláška „vymezuje případy zkrácení či nedodržování doby nočního klidu formou stanovení konkrétní akce“ s uvedením data akce. To splňuje podmínky vymezené předchozí judikaturou.
„Ani samotný počet výjimek nepovažuje Ústavní soud za excesivní. Koncentrace výjimek do období léta je přirozeným důsledkem vhodných podmínek pro venkovní akce právě v letních měsících (typicky venkovní teploty, delší dny, méně srážek apod.). Zároveň jde o dobu školních prázdnin a častějších dovolených,“ uvedl Ústavní soud.
Navíc podle pléna Ústavního soudu jde stále o 22 akcí za rok a 32 dní v roce, tedy o méně než desetinu dnů v roce. „I při použití navrhovatelem preferovaného ,meteorologického´ srovnání s pojmem ,ojediněle´ (na méně než třetině území) jde pořád o zachování ojedinělosti, neboť výjimky se dotýkají nikoli třetiny dnů v roce, ale méně než desetiny,“ rozhodlo plénum Ústavního soudu.
„Samotná skutečnost, že jedna z akcí je čtyřdenní taktéž nevypovídá o vybočení z mezí zákona. Jde o jedinou akci v roce, navíc s dlouhodobou tradicí (Píšťský odpust),“ dodal k tomu Ústavní soud.
Udržovat mezilidské vztahy právem na samosprávu
Jak dále vyplývá z nálezu, Ústavní soud nenalezl ani zneužití pravomoci ani nesoulad s ústavními principy.
Obec obdržela návrhy akcí, při kterých dochází nejen k setkávání určité komunity lidí, ale převážně velkého počtu občanů a návštěvníků obce. Tak se udržují místní tradice i zvyklosti a upevňují se mezilidské vztahy, uvádí ÚS. Dle obce se některé společenské akce v obci konají řádově desítky let (např. Píšťský odpust se v obci konal již od meziválečného období), další akce jsou „novější“ od poloviny či konce 20. století. „Noční hasičská soutěž“ se koná jednu noc v roce u hasičské zbrojnice, které se pravidelně účastní 40 až 50 jednotek dobrovolných sborů hasičů.
„Obec zjevně sledovala legitimní účel, který je zákonem předvídán a naplnila jím své ústavně zaručené právo na samosprávu (čl. 8 Ústavy), konkrétně rozvoj kulturního a společenského života v obci. Tedy účel, pro který je primárně možnost stanovit výjimku z nočního klidu určena,“ uvádí k tomu Ústavní soud. Při vydávání obecně závazné vyhlášky nezneužila zákonem svěřenou pravomoc.
Poté Ústavní soud nález uzavřel: „Již s ohledem na shora uvedené argumenty je zřejmé, že napadenou vyhlášku (resp. rozsah v ní stanovených výjimek) nelze považovat za zjevně nerozumnou, resp. optikou rozhodovací praxe Ústavního soudu za absurdní.
„Vyhláška neodporuje obecným ústavním principům, obec nezneužila zákonem svěřenou pravomoc a nejednala ani zjevně nerozumně. Vymezením jednotlivých výjimek z doby nočního klidu naopak obec při znalosti místních poměrů a při zohlednění místních podmínek realizovala ústavně zaručené právo na samosprávu,“ uzavřel Ústavní soud.
Irena Válová
