Snížení soudcovských platů přijaté v souvislosti s konsolidačním balíčkem, které spočívá v trvalé změně výpočtového koeficientu, odporuje ústavnímu pořádku, rozhodl tento týden Ústavní soud. Ten se politickými zásahy do výše platů soudců v minulosti zabýval opakovaně. Formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a podle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu některé zásahy do platů ústavní soudci uznali jako možné a důvodné, například po ničivých povodních. Soudci však opakovaně poukazují na to, že zásahy do jejich platů jsou opakované, selektivní a nepřiměřené okolnostem. Stát takto ušetřil ročně stovky milionů korun, což je zlomek schodku státního rozpočtu.
Jak ÚS rozhodoval o platech soudců?
– Například již v květnu 2012 ÚS zrušil dočasně sníženou platovou základnu pro roky 2012 až 2014. Postavil se také proti obecnému snížení platové základny na 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy. Koeficient ponechal v zákonu jen do konce roku, jinak se vyslovil pro návrat k trojnásobku. V červenci 2013 pak Ústavní soud zrušil tehdy aktuální způsob výpočtu mzdové základny. Podle nálezu byl nutný návrat k trojnásobku. Zároveň se ale ÚS postavil proti zpětnému dorovnání platů.
– Období 2012 až 2014 se týkal také spor o zpětné doplacení peněz, o které přišli soudci kvůli nesprávnému koeficientu pro určení mezd. V prosinci 2014 Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že ministerstvo práce nepoužívá při stanovování platové základny, od níž se odvíjejí platy soudců, správný statistický údaj. Resort vycházel z údaje, jenž zahrnoval zkrácené úvazky, které ovšem průměr mezd snížily. Na chybu upozornily brněnské soudy už o dva roky dříve. Soudci v této věci podali více žalob, z nichž si NS vybral jako pilotní žalobu podanou soudkyní z Brněnska. NS jí přiznal dorovnání platu, čímž vznikl nárok také dalším soudcům.
Mohlo by vás zajímat
– V únoru 2015 vláda souhlasila s dohodou o platech. Soudci měli zpětně dostat peníze za roky 2012 až 2014, o které přišli kvůli nesprávné platové základně, ne však peníze o něž přišli kvůli tomu, že jim zákonodárci dlouhodobě nepřiznávali trojnásobek základny. V srpnu 2016 ÚS zrušil část verdiktu Nejvyššího soudu, který otevřel soudcům cestu ke zpětnému dorovnání příjmů. Plénum US tak vyhovělo stížnosti, která směřovala k vyjasnění sporné věci ohledně výpočtu platů v případě soudců, kteří nepřistoupili na dohodu o kompromisním dorovnání. Soudci, kteří nepřistoupili na mimosoudní vyrovnání se státem o částečném dorovnání platu se pak soudní cestou se domáhali zpětného doplacení platu.
– Loni v červnu Evropský soud pro lidská práva (ESLP) jednomyslně rozhodl, že Česká republika neporušila práva soudců, když v letech 2011 až 2014 zasáhla do jejich platů. Šest soudců obecných soudů se na ESLP obrátilo proto, že v daném období se opakovaně měnila platová základna pro soudce – konkrétně z trojnásobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře na 2,5násobek a později na 2,75násobek. Případně se tato základna stanovila fixní částkou.
– Platy soudců se odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Vypočítávají se s ohledem na působiště, funkci a délku praxe z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy a zákonného koeficientu. Pro léta 2021 a 2022 však politici soudcovské platy „zmrazili“ a základnu stanovili napevno na 100.872, jinak by byla vyšší téměř o desetinu. V roce 2023 efekt zmrazení pominul a platy soudců výrazně stouply. K 1. lednu loňského roku vzrostly zhruba o 12,7 procenta, přičemž razantní zvýšení souviselo právě s dlouhodobým zmrazením. Nejnižší měsíční hrubý plat soudce tak překročil 100.000 korun.
– Letos řadoví soudci u okresního soudu pobírají 100.200 až 171.900 korun měsíčně, tedy o sto korun víc než loni. Běžným soudcům krajských soudů přísluší 109.300 až 190.100 korun (loni 109.200 až 189.900 korun), soudcům vrchních soudů pak 119.500 až 209.400 korun (loni 119.400 až 209.300 korun). Vyšší platy než řadoví soudci a státní zástupci mají jejich nadřízení. Nejlépe placeni jsou soudci Ústavního soudu. Měsíční odměna jeho předsedy letos vzrostla – podobně jako u jiných soudců jen nepatrně – na 330.000 korun (loni to bylo 329.800 korun), soudci ÚS mají měsíčně 234.400 korun (loni 234.300 korun). Předsedové Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu pobírají měsíčně 284.300 korun, o 32.100 korun víc než loni.
– Od letoška však v rámci vládních úsporných opatření klesl zákonný koeficient, jímž se násobí průměrná mzda, z hodnoty tři na 2,822. Prakticky se tak zastavil další růst, který by jinak nastal, a platová základna zůstala pod hranicí 114.000 korun. Během loňského projednávání konsolidačního balíčku zástupci soudců – například místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk – mluvili o tom, že chystaná úprava není v souladu s ústavou. Znovu se objevily hlasy volající po tom, aby se soudci změnám bránili u Ústavního soudu, což se také stalo.
– Tento týden Ústavní soud vyhlásil tři nálezy k úsporným zásahům do soudcovských platů v letech 2021, 2022 a 2024. Zmrazení soudcovských platů v roce 2021 podle něj neodporovalo ústavnímu pořádku. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh Okresního soudu v Mladé Boleslavi na zpětné vyslovení protiústavnosti. Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa poukázal na výjimečné okolnosti roku 2021, kdy se ČR vypořádávala s pandemii covidu-19 a jejími rozpočtovými i společenskými dopady.
– Zmrazení soudcovských platů v roce 2022 označil ÚS za neústavní zásah. Platy se ale zpětně dorovnávat nebudou, zdůraznil soud v nálezu Josefa Baxy. ÚS poukázal na vývoj událostí v roce 2022, kdy v únoru Rusko napadlo Ukrajinu a postupně se pak zhoršovala ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě. Trvat na tom, aby se za takto obtížné období doplácely soudcovské platy, by proto neodpovídalo úloze a poslání soudní moci, uvedli ústavní soudci.
– Také nejnovější omezení soudcovských platů, které spočívá v trvalém snížení koeficientu a platí od začátku letošního roku, podle ÚS odporuje ústavě. Zákon nechal platit ještě do konce roku, aby politici mohli vhodně upravit platy veřejných činitelů, které se odvozují od těch soudcovských. Zároveň ale ÚS v nálezu zpravodaje Milana Hulmáka zdůraznil, že soudci budou mít nárok na zpětné dorovnání platů za letošní rok.
(čtk, epa)
