Před časem vyšel v Lidových novinách můj článek Zdanit víno by nebylo logické a fér. Od té doby graduje boj mezi zastánci a odpůrci zavedení této daně jak mezi ekonomy, tak mezi politiky. Někteří z nich současný stav hájí, z jejich úst však obvykle nezaznívají pádné a smysluplné argumenty. Často se bohužel diskuze redukuje na ekonomickou stránku věci a na kritiku snahy vinařů uchovat neoprávněné výhody oproti ostatním producentům alkoholických nápojů. Tímto způsobem většina příznivců zavedení spotřební daně komunikuje. Domnívám se, že danou problematiku nelze redukovat na tak zjednodušené a podle mého názoru naprosto nesprávné vidění dané záležitosti. Proto jsem se pokusil o komplexní analýzu a zformuloval deset důvodů proč spotřební daň nezavádět.

1/  Pokud zavedeme spotřební daň na tiché víno, budeme jedinou z evropských zemí, kde se víno pěstuje a takovou daň bude mít. Vinaři ze sousedních zemí ji nadále mít nebudou. Proč bychom se měli stát ostrůvkem, který svým vinařům škodí, v celém moři zemí, kam patří např. Slovensko, Rakousko, Německo, atd. kde žádná spotřební daň není? To vůbec není logické a fér.

2/ Zavedením daně by stát prokázal svůj negativní vztah k zemědělcům a podnikatelům. Místo poděkování za fakt, že svou prací živí sebe, své rodiny a přispívají státu značným ekonomickým přínosem, by se snažil získat další peníze na jejich úkor a na úkor jejich zákazníků.

3/ Pokud by byla spotřební daň skutečně zavedena, určitě nepřinese do státní pokladny očekávanou sumu peněz. Zvýšená cena omezí spotřebu a lidé budou navíc vozit víno ze zahraničí, především z Německa, Rakouska a Slovenska.

4/ V případě zavedení spotřební daně mnoho vinařů, jak už ostatně mnozí z nich avizovali, přesunou své sídlo do Rakouska nebo na Slovensko. Pak přijde Česká republika i o DPH, daně z příjmů a příslušné odvody.

5/ Vínu můžeme při jeho rozumné konzumaci mimo jiné děkovat za pozitivní vliv na psychiku, eliminaci stresu, tisíce chuťových zážitků, ať už ho konzumujeme samostatně či v rámci vinného párování, a za další benefity. Jeho výrazným zdražením bychom ho znepřístupnili především nízkopříjmové skupině obyvatel, které se díky inflaci snížila životní úroveň nejvíce.

Nezanedbatelná část obyvatel by přešla z ekonomických důvodů k levnějším a méně kvalitním alkoholickým nápojům, které mohou větší měrou a s horšími důsledky ohrožovat jejich zdraví. Taková skutečnost by se v určitém časovém horizontu promítla významným způsobem do vyšších nákladů na zdravotní péči.

6/ Vláda by si znepřátelila další, poměrně velkou skupinu obyvatel. Nejen vinaře, jejich rodiny, ale i většinu milovníků vína. Je neuvěřitelné, že si to neuvědomuje a že jí naděje na výběr zlomku částky, která by podle jejích předpokladů měla doputovat do státního rozpočtu, za to stojí.

7/  Úroveň produkce moravských i českých vinařů se neustále zvyšuje a její kvalita snese srovnání s produkcí tradičních vinařských zemí. Za tuto skutečnost bychom jim měli být vděční, nikoliv se jim „odvděčit“ zavedením spotřební daně jako v jediné zemi (s výjimkou Francie, kde však mají daň opravdu pouze symbolickou), kde se pěstuje vinná réva.

8/ Většina zemí vytváří pro vinaře optimální podmínky a dokonce vysokými částkami pomáhá jejich produkty propagovat, především v zahraničí. Není správné, že se naše vláda, pod vidinou drobného příjmu do rozpočtu, rozhodla jít opačným směrem.

9/ Spotřební daň by výrazně zhoršila a ztížila podmínky pro činnost v oblasti vinohradnictví, které je, na rozdíl od výroby piva či destilátů, závislé na počasí. Nelze tedy množství produkce a její kvalitu dopředu plánovat. To tvoří nejpádnější argument, proč nelze proces výroby vína a ostatních produktů srovnávat či dokonce „házet do jednoho pytle“. 

10/Zavádět spotřební daně právě nyní, kdy desítky procent vinné révy zmrzlo a produkce se oproti ostatním létům výrazně propadne a připraví vinaře celkově o několik miliard, by bylo skutečně cynické, bezohledné a svým způsobem kruté. Věřím, že i voliči by takový akt patřičně „ocenili“ u volebních uren.  

Často se vymýšlejí a schvalují různé změny a opatření nikoliv na základě racionálních argumentů a jako součást komplexního řešení určitého problému, ale proto, že si někdo něco „umane“. Zdanění tichého vína patří dle mého názoru také mezi podobné druhy „umanutí.“ Proto by vedle vidiny drobného zvýšení státního rozpočtu měly být vzaty v úvahu i pádné důvody, které mohou takový argument vyvrátit a upozornit na nemalá rizika a škody, které by zcela jistě nové opatření způsobila.